Články / Recenze

Popularizační shoegaze od Cheatahs

Popularizační shoegaze od Cheatahs

David Loch | Články / Recenze | 27.03.2014

Zhustit kytary, nafotit se v zasněném oparu a při vystoupení koukat do země – poznávací znamení milovníků shoegaze. Ačkoli má tento hudební žánr plodná léta za sebou (ta mainstreamová určitě), stále se objevují kapely, jež se snaží zvuk irských My Bloody Valentine alespoň trochu oživit. Nová deska Cheatahs je v tomto nekompromisní. Ze současných kapel jde snad nejokatěji vstříc legendám.

Hlavní výhodou shoegaze je jednoznačné vymezení. Zatímco jiné kytarové žánry si berou od každého něco, shoegaze poznáte na první dobrou. Tady se v pozdních osmdesátkách začínalo od nuly, bezesporu to nejodvážnější a nejoriginálnější, co tehdejší svět mohl slyšet. Struktura skladeb tvořená hlukovou zdí, táhlým zpěvem a sem tam falešným „sólem“ odklikla dosavadní vývoj hudby do jiné dimenze. To by jako stručné intro mělo stačit.

Píše se rok 2014 a kapela Cheatahs svým eponymním debutem údajně navazuje na bájné album Loveless. Po úvodní I posluchače nasměruje Geographic. Svižná skladba, kterou nakopávají nabuzené kytary a The Jesus and Mary Chain. Třetí Nothern Exposure pak zdůvodňuje, proč album vyšlo. Při poslechu debutu totiž máte pocit, že posloucháte kvalitní revival. Makačka na stavbě, kde se používalo příliš cihel vypálených v letech 1989 až 1991. Co odlišuje fanouška shoegaze od ostatních? Asi tak třikrát větší shovívavost k rámusu. Na Cheatahs vám probodne ušní blány jen úžasně mohutný riff z Kenworth nebo Cut the Grass speciálně pro Bédu Trávníčka. A pak si řeknete, třeba nejsou shoegaze, třeba jim to jen chceme vnutit. IV nebo Fall přesvědčí o opaku. Rostou do stran, až nakynou do materiálu, po němž by mohly v klidu následovat Loomer nebo When You Sleep. Frontman Nathan Hewitt je naštěstí hlasově jinde. Zatímco povlečení má vypůjčené z MBV fanshopu, vokálně není ani Kevin Shields a naštěstí ani Bilinda Butcher, i když to tak prvních pár vteřin v Leave to Remain vypadá.

Hlavní problém alba netkví v kapele. Ta šlape jako hodinky. Problém je cesta, kterou zvolili. Víc skladeb jako Kenworth nebo Get Tight a vše by bylo jinak. Cheatahs je album, u něhož nezchudnete, je až puntičkářsky vycizelované a obsahuje tvorbu, jež na koncertech funguje dvojnásob, což předvedli minulý rok jako předskokani Metz v pražské Sedmičce. Pokud je toto album popularizační příručka, pak potlesk, pokud mělo ukázat mladou shoegazeovou krev, pak měli sympaťáci odhodit produkční grilování, nahrát materiál syrověji a nesnažit se probojovat do hitparády z jednadevadesátého.

Info

Cheatahs – st (Wichita Recordings, 2014)
http://cheatahs.net

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace