Články | Recenze

Eldon, syn Björk

Jiří Vladimír Matýsek | recenze 15.10.2016

Eldonova aktuální deska, v ničem nepřipomíná máminy avantgardní experimenty na hranici poslouchatelnosti. Naopak - svou hudbou jde až na dřeň přímočarého amerického alternativního rocku z půlky devadesátých let.

New Model Army znovu na lovu

Michal Pařízek | recenze 06.10.2016

O angažovanosti New Model Army netřeba pochybovat, ovšem Brexit dodal albu Winter mrazivé razítko. (Už brzy ve vašem sousedství, nebo trochu dál.)

Urputní Peter Bjorn and John

Jakub Šponer | recenze 06.10.2016

Album má, navzdory své průměrnosti, jako první od doby Writer’s Block šanci skutečně uspět a dostat Peter Bjorn and John zpět do letních hitparád.

Dny městských lišek – blacksheepboy / pale&coy

Jakub Koumar | recenze 05.10.2016

Blacksheepboy si hraje s melodií a syntezátorovým zvukem tak, až mu vylézají melancholické písně jak od Cloud Boat.

Caveův Strom z kostí nepotřebuje melodii

Fomas | recenze 04.10.2016

Odkaz na tragickou událost lze nalézt v každém textu. Někdy více, jindy méně konkrétně. Nick Cave - Skeleton Tree.

Vyvolení, nebo uklizení?

Petr Janiš | recenze 02.10.2016

Děj románu je servírován v několika různých časových rovinách, čímž se postupně před čtenářem skládá životní mozaika nejen obou hlavních postav.

Logic: inkarnace za milion+

Mikuláš | recenze 28.09.2016

Z odstupu může celá nahrávka působit až experimentálně, k takovému soudu svádí i relativně krátká stopáž tracků, často uvozovaná deníkovými audionahrávkami z běžného života.

V zajetých kolejích (Billy Talent)

Martin Řezníček | recenze 26.09.2016

Affraid of Heights se vrací k punkovým melodiím. Nahrávku lze chápat jako vzkaz současné společnosti, Kowalewicz se v tomto ohledu vyjádřil jasně.

Blossoms:Blossoms

Jakub Lobl | recenze 22.09.2016

Debut Blossoms není žádná bomba, a to jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu.

Explosions in the Sky: co uměli, vyhodili z okna

woko | recenze 21.09.2016

Poslouchat The Wilderness je jako poslouchat soundtrack k devíti různým kratkometrážním snímkům.

Kámoši démoni a útěk s vlky (Aurora)

Lidmila Maršálková | recenze 19.09.2016

Nelze přeslechnout, že Aurora v textech často utíká do fantasy světů, dětských vzpomínek a k nutkavé potřebě upnout se na někoho a mít pro koho žít.

Dělat to, co umělci dělají (The i.l.y’s)

Míša Černá | recenze 16.09.2016

The i.l.y’s, tedy dvě třetiny Death Grips Zach Hill a Andy Morin, přichází po roce s novou deskou, která se od té první značně liší.

Teho Teardo & Blixa Bargeld a černočerná čerň

Viktor Palák | recenze 12.09.2016

Barevné odstíny za těch pár let potemněly, smích oba hudebníky a – jak často zdůrazňují – přátele přešel. Nerissimo je italským slovem pro černočernou čerň.

Funus v nedohlednu - VIYU

Adam Vrána | recenze 09.09.2016

Vůbec nejlepší na ní je Galbův hlas, který není trapnou vykrádačkou Roba Smithe z The Cure, nýbrž projevem talentu...

Cluster Ensemble hrajú Glassa, Glass vydáva Cluster Ensemble

Filip Drábek | recenze 08.09.2016

Ťažko pochybovať o tom, že Cluster Ensemble Plays Philip Glass je asi najvýraznejším tohtoročným zárezom slovenských muzikantov za hranicami.

Starý mistr DJ Shadow

prof. Neutrino | recenze 02.09.2016

Na albu The Mountain Will Fall nabízí DJ Shadow přehled svého letitého přístupu k hudbě, tedy neortodoxní eklektismus instrumentálního hip hopu a dalších elektronických směrů.

Pop už dávno není nadávka - Prodavač

Broněx | recenze 01.09.2016

Průlet diskografií vydavatelství Starcastic pokračuje stálicí indiepopového nebíčka aneb Prodavač a jejich Malý ráje. K vidění na sobotním Gram Bazaaru!

Palmistry v syrové podobě

Jakub Béreš | recenze 01.09.2016

Palmistry v dalších písních experimentuje a proniká hlouběji do žánrových obrysů, na kterých v syrové podobě představuje základní lidské emoce.

Frahmovo nové slovenské křeslo (I Am Planet)

Adam Badi Donoval | recenze 31.08.2016

Label Starcastic slaví letos deset let existence a jednou z posledních desek, kterou vydal, je album On the Way to Antarctica projektu I Am Planet.

Dokonalý svet Seward

Adam Badi Donoval | recenze 29.08.2016

Seward idú ďaleko za hranice hudby, na miesto, kde sa to, čo robia, stáva emóciami, trvalými dojmami a vnútorným naplnením. Má to význam a univerzálne čaro.