Rty Lany del Rey (I.)

PT. 1: LANA DEL REY VS. AUTENTICITA
„Like a groupie, incognito, posing as a real singer/ life imitates art.“ (Gods and Monsters)

Kdo je tahleta kočička? A co to má s pusou?
No to je určitě botox, má to takové odulé... A proč tak divně mňouká? To je jako zpěv? Vypadá, jakože se ztratila...

Spousta nenávisti na tak malou hlavu

Nejdřív se o ní dohadovaly blogy, pak celá Amerika, když vystoupila v Saturday Night Live. Místo, které je lukrativní a nelehké získat, ze záhadného důvodu (že by tlačenka?) popustili neznámé Elizabeth Grant alias Laně del Rey, která měla v tu chvíli na kontě jeden virální videoklip a nevydané album. Od východního na západní pobřeží, jak večer postupoval, se ozývaly rozhořčené tweety, které cupovaly zpěvačku na kousky. Proč takové emoce? A zasloužila si je?

Autenticita?

U projektu Lana del Rey se od začátku vedla vášnivá debata o jeho autenticitě. Zdálo se, že zpěvačku objevily hudební blogy, které ji nejdřív opěvovaly, brzy se ale jejich nadšení změnilo v pohrdání a nadávky. Ukázalo se totiž, že za zpěvačkou stojí producentský tým a velký label. Video, které k Video Games údajně vytvořila sama z volně dostupných klipů na internetu, najednou mohlo být producentským kalkulem. A ty její rty, sakra. Vyhrabali staré fotky, kde má rty jako dvě čárky, video u přívěsu, kde žila, když si ještě říkala Lizzy Grant. Pak se objevila fotka s producenty Miley Cyrus a zpráva o jejím bohatém tatínku podnikateli, který zaplatil vydání debutu. Jak píše Andy Parker: „In short, the girl and her retro style/looks is a marketer’s dream! (…) This might be a savvy marketing ploy ... or, just a coincidence.“ Tak co teda, je to indie písničkářka, nebo popová zpěvačka?

B je správně. Jestli písničkářkou byla, tak jako Lana del Rey už není. Jejím cílem bylo vždy živit se hudbou, jak řekla v prastarém interview z jakési soutěže, ještě s tenkými rty a blonďatým mikádem: „I have no backup plan.“ To už teď otevřeně nepřizná, naopak mluví o tom, že je vděčná, že to vyšlo, ale že s úspěchem klipu absolutně nepočítala, že je v šoku, že ho prostě nahrála na youtube jako všechny předchozí pokusy. Můžeme jí to věřit? A proč nás tak popuzuje, jestli je to pravda, nebo ne?

Autentičnost, omílaná v hip hopu, se kdoví proč v popu také řeší. Lidé se obviňují, že se zaprodali, a oni se hájí a mávají přitom product placementem. Jennifer Lopez zpívá o tom, že je „Jenny from the block“ a že je „real“ a do toho se kroutí v drahých hadrech a líbá s Benem Affleckem, takže si všichni to „real“ umíme představit. Ale úroveň nenávisti byla v případě Lany del Rey ukázkovou cyberšikanou. Jak sama zahořkle uvedla pro Rolling Stone: „People don't have anything nice to say about this project. I'm sure that's why you're writing about it.“

Lidi si jí všimli, zdánlivě neexistovalo žádné promo, a pak byli zmatení, když na druhém konci našli vyleštěnou image. Internetoví blogeři nevědomky zpropagovali ne nezávislou umělkyni, ale dceru bohatého internetového magnáta s podpůrným týmem. Následovala rozhořčená kampaň, odsuzující Lanu del Rey jako podvod a falešný projekt. Jako by internetová kultura kritiků neunesla, že jejich alternativní objev roku je popová zpěvačka, kterou baví staré videoklipy, co našla na internetu. Rozhovory, ve kterých se jí v roce 2011 ptali na její inspiraci a proč používá videa z 50. let ukázaly, že jí nejde o obsah videí, ale jen o pěkné obrázky: „It's about what strikes me visually. Just what I find to be beautiful.(…) It's more what appeals to my eye, visually.“ Je k sežrání roztomilá, ale na rukou má umělé drápy a řasy jako záclony, a přiznává, že klipy mají opravdu jen ten význam, že se jí prostě líbí, tak snad to někomu bude stačit...

Kromě samotných rtů se začalo diskutovat o celkové vizáži zpěvačky, ve vzduchu visela otázka: „Uspěla by, kdyby nebyla tak pohledná?“ Glejtem Laniny krásy se stal její kontrakt se společností Next Models. Celá diskuze ale přitom záměrně přehlížela fakt, že ambicí projektu Lana del Rey nebyla nová nezávislá umělkyně, ale popový produkt. Zdálo se, že veřejnost zmátlo odlišné „balení“ projektu, které neodpovídalo jejich zažitým představám. Přitom se neliší od klasického vzorce: jednoduché strofické písně stavěné na refrénech a nekomplikovaných textech, zpívané mladou pohlednou dívkou. Blogery také otřásala zrada, které se podle nich Lizzy Grant dopustila, když přešla od písničkářství pod křídla velké nahrávací společnosti. Jak píše Leigh Alexander: „Lana Del Rey had the gall to cheat social media, to be a manufactured, plastic-surgeried rich girl parading ruthlessly through a climate that ‘rightly’ belongs to scrappy, memetic internet hipsters. Unfortunately for her, they’re the ones who decide what’s cool.“ Otázkou je, proč by se zpěvačka měla komukoliv zpovídat nebo se před kýmkoliv obhajovat, zvláště pak před anonymní internetovou komunitou.

Lana del Rey vs. Carles, „Lana del Report“

Kdo se o blogovou kritiku fenoménu del Rey mimojiné „zasloužil“, je bloger, který si říká Carles a píše pro svoji vlastní doménu Hipster Runoff. Tedy jakási jímka nebo „odtok“ pro hipstery. Jeho styl je kousavě ironický, roztěkaný, pod různými kategoriemi přebírá různé identity až po naivní dívčí blogerky. Jeho články místy nemají hlavu ani patu, jsou jen slepenými trendy výkřiky, ale často se mu podaří vystihnout situaci a vtipně komentovat aktuální dění s bulvární nebo popkulturní tématikou.

V článku ze září 2011 se ptá: „Is Lana Del Rey the next overrated, marginally talented but TOTALLY HOT female in indie?“ Zatímco komolí její jméno z Rey na Ray, mluví o ní jako o „nové vedoucí ženě v indie“. Celým článkem se nese otazník nad vzhledem Lany del Rey a jakou má souvislost s jejím úspěchem: „The male blogosphere wants Lana Del Ray to succeed because she is 'hot.' (...) Do female artists like Lana Del Rey succeed based on 'talent' or are 'looks' more important than we would like to admit, even in our beloved indiesphere?“ Carles ještě v tuto chvíli předpokládá, že marketing del Rey půjde cestou „indie major“, tedy bude se profilovat jako indie, ale jako mainstreamové a komerčně úspěšné. Na závěr se ptá: „R u on #TeamLana, or r u a #LanaH8R?“

Hned druhý den na Hipster Runoff publikuje článek, který má být odhalením minulosti del Rey. Pod názvem „LANA DEL REY: EXPOSED. B4 she was alt, she was a failed mnstrm artist without fake lips“ vychází fotky Lany del Rey, tehdy ještě Lizzy Grant, o kterých píšu výše. Carles a celá blogosféra se cítí zrazena: „Here is Lizzy Grant hanging out with an 'industry insider', probably scheming to 'trick' the indie blogosphere.“ Přichází otázka na kolagenové injekce a Carles zachází ještě dál, když Lanu označuje jako velkou ránu pro indie feminismus: „In a world where Best Coast is celebrated for being 'pro-women' and 'empowering', Lana Del Rey is a massive step back for the anti-cyberbullying feminist movement within indie rock. Her career works against the indie ideals that if you are 'talented enough', u can make it. She repackaged herself as a brunette with collagen filled lips packaged as a lofi diy broad.“ Obviňuje ji ze zrady indie scény, což je prostý omyl. Lana del Rey byla od samého začátku popový stylizovaný produkt, který neměl alternativní ambice.

Carles se fenoménu del Rey věnoval tak intenzivně, že si jeho článků všiml i The New York Times. V jistou chvíli, po procházení výsledků odkazů na jeho blog, Carles přeměnil svůj blog na „Lana del Report“ a rezignoval na psaní jiných článků. Vrcholem byl osobní článek na téma „Lana del Rey a já“, kdy se zamýšlí nad svou rolí populárního blogera a „temným, závislostním“ vztahem k fenoménu del Rey. Zamýšlí se nad rolí indie blogů, nad blogerstvím jako pouhým shromažďováním obsahu a píše: „I honestly do wish the best for her career, not because I have a rooting interest in her/care about her as a person, but because Lana Del Rey is an important search term to refer viewers to my website.“ Dělej si co chceš, Lano, běž a vydělávej nám všem peníze.

Od podzimu 2011 do jara 2012 byla Lana del Rey „a tabula rasa, a punching bag, a reflection of our collective nightmares about American cynicism and disingenuousness“. Stala se figurkou na bitevním poli, o kterém neměla ani ponětí, a netušila, proč je v jeho centru. Takovou propagační kampaň si u Interscope asi nepředstavovali.

to be continued...