Články / Reporty

Soul a rap v balení Rag’n’Bone Man

Soul a rap v balení Rag’n’Bone Man

Vendula Štrbíková | Články / Reporty | 04.03.2018

Rory Charles Graham známý jako Rag‘n‘Bone Man, zpěvák a autor z britského Uckfieldu, vyrazil na světové turné k debutovému albu Human, jehož titulní singl ho v roce 2016 proslavil. Loni posbíral hned několik cen, včetně Ceny kritiků BRIT Award a BBC Music Award za nejlepší album roku, a na své pokračující šňůře se zastavil i v beznadějně vyprodaném Foru Karlín.

Jako první se na pódiu objevil rapper Thales s DJem a netrpěliví diváci si vyslechli téměř nepřetržitý půlhodinový proud slov. Pak se představila vycházející R‘n‘B hvězda se soulovou duší Grace Carter. Dvacetiletá londýnská rodačka své vystoupení zakončila svým hitem číslo jedna Silhouette, ale má co nabídnout i v dosud neznámých písních. Publikum se díky ní probudilo z rapového deliria a nechalo se omotat skromným projevem a hlasem připomínajícím Rihannu.

Minutu po deváté se objevil na pódiu Rag’n’Bone Man obstoupen kapelou, ve které nechyběly dechy ani doprovodná zpěvačka v pekelně přiléhavých kožených kalhotách. Nadšení z příchodu drsňáka se sametovým hlasem prořízlo intro skladby Tell’em Like It Is, následované skladbou Wolves a věrní fanoušci roztáli. Následovaly tři rychlejší songy Ego, Your Way Or the Rope a The Fire, takže svou polohu si každý mohl najít hned zkraje setu.

Za kapelou vytanulo černobílé komiksové pozadí s desítkami „humans“ a celý koncert vizuálně doprovázela barvitá světelná show. Než se publikum stačilo pořádně rozhýbat, přešla kapela k výraznějším kytarovým riffům v singlu Hard Came the Rain a Grahamův naléhavý hlas dominoval i v dalších bluesových skladbách. Před „vražednou“ písní Lay My Body Down si usměvavý rapper nechal rozsvítit celý sál a svěřil se, že byl před koncertem velmi nervózní, a dokonce předchozí noc ani moc nespal. Prý to tak má pokaždé, když hraje někde poprvé. Dramaturgie skladeb, souznění s kapelou i vřelost principála si vysloužila nadšení publika narůstající s každou další písní.

Všichni, kdo čekali na největší hit, se dočkali po songu Guilty, který byl překvapivě oblečen do perfektně padnoucího ska kabátku. Hymnická skladba Human zas přitlačila na reggae strunu, aby Graham, přerušen bouřlivým potleskem, vyšvihl rapové sólo, jímž dokázal svou jedinečnost. Ještě nedozněl poslední tón a rapper stál na pódiu sám a korunoval show „a capella“ singlem Die Easy. Aniž by si vychutnal potlesk, odešel do zákulisí a nechal bouřící diváky doufat v přídavek. Ten naplnily skladby Hell Yeah a Bitter End, ale o hořkém konci nemohla být řeč. Rag’n’Bone Man se láskyplně rozloučil, popřál všem bezpečnou cestu domů a slíbil, že se vrátí.

Info

Rag’n’Bone Man (uk)
2. 3. 2018 Forum Karlín, Praha

foto ˆ© Marie Strnadová (musicserver.cz)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace