Články / Recenze

Stroon: techno a barevné skelety

Stroon: techno a barevné skelety

mexhouse | Články / Recenze | 17.01.2013

Stroon aka struna aka Dalibor Kocián. Jak se to říká? Není všechno zlato, co se třpytí? Není všechno šméčko, co se ksichtí? Ještě pořád je nejúčinnějším zaklínadlem elektronické scény dubstep a předpona „post“ na tom nemůže nic změnit, stejně jako zubní pasta nepředělá ranní kocovinu. Jenže jestli dubstep, ten škaredý bastard trip-hopu, měl zkažené zuby od narození, neznamená to, že když je dítě nemocné, necháte ho trápit doma.

Je možné, že za neotřelým mixem Stroonova EP Triple Farewell stojí Stroonovy zkušenosti ze souborů Cluster a Veni, které se věnují interpretaci moderních minimalistických mohykánů, je možné, že za příjemně eklektickým mixem je jeho zkušenost hráče vibrafonu (v jazzových Shot in the Dark) nebo i mladické nerozvážnosti v metalových a hardcorových kapelách. Možné je všechno. Ale pokud hledáte průsmyk, taký malý priesmyčok mezi dubstepem a technem (pokud tedy věříte na pseudo-dubstep a spinet-house) a máte hladkou lžíci skejtu, můžete zkusit zákruty temnější než gravitace Tronu.

A teď srozumitelně: Stroon velmi dobře cítí prostor a svoje možnosti na rozměru ípíčka, podobně jako Ink Midget, jen je ještě rozmanitější, ještě všežravější. A hlavně si je vědomý vývoje formátu a vnitřní celistvosti, celou nahrávku koncipuje jako rozvíjející se mechanický leknín nebo jako pestrobarevné hejno papagájů postupně dosedající na vyšisovanou srnčí (?) lebku (pokud chceme narážku na výtvarnou stránku bukletu, která má něco ze surreálu i reklamně žehleného pixelu). Klidné ambientní plochy prvních tracků zaplněné teplými tóny klasických nástrojů, aluzemi na televizní zvuky staré éry i neklidnými tóny civilně industriálního charakteru (kvedlačky a plech, scifi-dubtech) s fetišistickou připomínkou klidnějších poloh Bena Frosta a trance/noisu, se postupně zařazují za plný a pádný technobeat, který jako by teprve hledal svou pravidelnost a předurčené bpm.

Vítám vás v intergalaktické střílně, kde je datel černý posledním ostatkem původního lesa, a i když má chromovaný zobák, srdce tepe. V tomto patře za expozicí africké zvěře následuje sál kozorožců. Na hlavní stěně vidíte ojedinělou sbírku hlav exotické spárkaté zvěře, k níž máme i specielní hudební doprovod, kterému říkáme melancho-step – nazujte si podkůvky, můžeme tančit.

Protínání chladné elektroniky, atmosférického tripu a přirozených zvuků industriálního charakteru, živého a nemrtvého, nálady i tance, chillu a flooru, bolavého chroptění i jizvy hojené laserem. Bez basové přeexponovanosti, v táhlých impresích chill techna. Čtyřicátý release Exitabu je jako dobrodružná, číslovaná omalovánka artificial intelligence. Stroon, napjatá struna černobílé díry. Lidský dotek. Letmý jazz.

Info

Stroon – Triple Farewell (Exitab, 2012)
www.stroon.bandcamp.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace