Články / Offtopic / / Buď promo

The Shullins: I tak to stálo za to…

The Shullins: I tak to stálo za to…

redakce | Články / Offtopic / / Buď promo | 22.03.2018

The Shullins vznikli v roce 2012 z rozpadlé pořadatelské skupiny Loser Crew, když druhá polovina původní sebranky je nyní aktivní ve Storm in the Temple, za účelem pořádání DIY koncertů v Brně. The Shullins vztyčují prostředníček všem formám diskriminace? To se snadno řekne, ještě líp se to dá na triko, ale co přesně to znamená? A co přesně to znamená ve městě Brno? Jsou šulini dva, nebo je jich tam víc? O hranicích a přístupu, o věcech minulých i současných, lokálních i globálních. Jirza a Slowcha, tandem.

Jak vypadaly vaše promotérské začátky? Jak se zrodili The Shullins?
Jirza: Po letitém přicmrndávání u pořádání koncertů v Brně vykrystalizovala touha a taky náhoda, když v den první akce Loser Crew jsem do této party naskočil i já. Fungovali jsme spolu přes 10 let s více jak 100 koncerty za zády. Crew se po pár letech zmenšovala, až jsme zůstali jen dva. Stereotyp, vyhoření a naše ega si řekla, že už to dál nemá smysl. V ten okamžik nastoupil na scénu Slowcha. Plný elánu a chuti dělat další koncerty v našem městě, a tak jsme nastartovali The Shullins. Známe se ještě z dob studií na místní fakultě, kde jsme se potkávali v menze při obědech s porcí dost bizarních bezmasých šlicht. Já obdivoval jeho kostěné brýle a on moji ručně dělanou nášivku Fugazi. Společný vkus v hudbě - ten jeho jsem nenápadně a cíleně měnil díky neustálému podsouvání kazetových kompilací -, snaha něco dělat, plnit si svoje sny, dělat věci po svém proti nastavenému řádu a tak dále. To všechno se zrcadlí v tom, proč a jak to děláme.

Slowcha: První koncert jsem dělal v hudebním klubu Záhrada, jehož jsem byl spolumajitelem, a bylo to někdy kolem roku 2000. Když pak Záhrada skončila, tak jsem občas dělal nějaký koncerty v Brně, ale bylo toho pomálu. Opravdovým promotérem jsem se stal až po rozpadu Loser Crew. Největší boom má promotérská činnost zažívá od září 2016, kdy jsem se stal spolumajitelem Kabinetu Múz.

Jaká je brněnská hudební scéna?
Jirza: Brno je v těchto dnech nejsilnější, co pamatuju. Tolik koncertů, tolik míst a tolik promotérů. Na druhou stranu, vidím totální přehlcení, v jeden den si můžeš vybrat ne ze dvou, ale ze tří akcí, kolikrát podobného rázů. Takže je tu vidět přežrání a totální konzum. A to nekončí, ve hře jsou nové podniky a místa, které by se měly v nejbližší době otevřít. Jsem zvědav, jak se s tím město vypořádá. Pryč jsou doby, kdy byl člověk rád za jednu akci měsíčně, neřešily se styly a každý se snažil přijít. Množství akcí má za následek žánrové vykrystalizování publika, každý si prostě vyzobne jen ty svoje perly. Což je na druhou stranu zcela logické.

Slowcha: Ano, Brno je přesycené, ale zase je dobře, že je v Brně tolik aktivních lidí. Znamená to ovšem mnohem víc práce a úsilí a někdy taky nervů. Občas se podaří nějakou akci spojit, ale většinou už člověk tak nějak počítá s tím, že když děláme koncert, tak bude někde nějaká další podobně zaměřená akce. Poslední rok to bejvá tak, že když děláme koncert, tak je v Brně ještě jedna až tři “protiakce”.

Kde ideálně pořádat koncerty?
Jirza: Jednoznačně ve svém podniku. Trochu kecám, protože patří Slowchovi, který se poslední dobou stará o Kabinet Múz, ten provozuje a tuní. Takže poté, co záchody jsou doslova ve zlatě, ladí akustiku sálu. Myslím, že za chvilku si pro radu přijdou i stavitelé nového sálu brněnské filharmonie. V globálu jsme nikdy s prostarama moc neexperimentovali, možná díky své lenosti, kdoví. Ale nedávno jsem byl na akci, která se odehrávala jen pár metrů od toho, kde jsme před 17 lety začínali dělat svoje koncerty, tehdy se to jmenovalo Hangár 16. Dost mě to nadchlo, že ten duch a síla stále funguje, ať už třeba v jiných žánrech, a možná právě o to je to lepší…

Slowcha: My se koncerty snažíme dělat v prostředí, který je komfortní pro kapely i návštěvníky, takže jsme vždycky okupovali hlavně kluby a restaurace. Yacht, Fléda, Vegalité, Eleven a v poslední době je to hlavně Kabinet Múz. Jednou jsem se domluvil s Jakubem, který v té době provozoval v ostravský klub Plan B, a spolupořádal jsem tam s ním koncert kapely The Love Triangle, kterou jsem v té době dost žral, a logicky to vyplynulo z toho, že jsem o den dřív hrál s My Dead Cat na Colours. Prostě jsem tam zůstal o den dýl a pak odjel v novým tričku a s deskou v podpaží vlakem do Brna.

Jaký jste měli podzim? Díky vám hráli v Brně Generacion Suicida, Majority Rule, Savak, The Poison Arrows nebo Fotocrime, to je pěkná a tučná sada… Odezva byla odpovídající nasazení?
Slowcha: Podzim byl fajn a můj život se obešel bez větších extrémů a nepříjemností, a to mi ke spokojenosti stačí. A co se týče zmiňovaných jmen, všechny  koncerty po hudební a lidské stránce boží, ale až na Generacion Suicida to byl jeden provar vedle druhýho. V podstatě jsme během podzimu rozfofrovali 80 % finanční rezervy, kterou jsme si za ty roky nakřečkovali. Lidi nějak přestávají chodit na naše akce. Možná už jsme generačně úplně mimo a jména, na který my přísaháme, už nikoho nezajímají anebo se ten rybníček, ve kterým se dá v Brně lovit hudební fanda, toho, co děláme, prostě vyčerpal. Tak nějak naplno se to projevilo u koncertů Savak a Tvivler, kam dorazilo žalostně málo lidí. Dost jsme si teď teda spravili chuť koncertem Lvmen, Tomáš Palucha a Nikander, který byl po koncertech Tragedy a Russian Circles třetí v historii, co se nám podařil vyprodat, a tak zase začínáme cpát love do polštáře na budoucí finanční průsery…

Jirza: Období podzim/zima bylo s návštěvností nejhorší vůbec za celou dobu, co se v tom pohybuju. Těch pár tisíc, co projelo komínem, vem čert, ale takový jména a tak málo lidí, to bylo k uzoufání. Výsledkem bylo rozhodnutí, že takhle to dál nejde a musíme zvolnit. Jedno vím určitě - i tak to stálo za to, protože to byly fakt parádní koncerty. A vím, že bych chtěl umět tančit jako Thomas (ex-Lack) z Tvivler, sršet fórky jako senioři ze Savak, být skromný a přitom hrát v Don Caballero jako The Poison Arrows, nebát se postavit hajlujícímu blbečkovi jako Wild Mohicans, vydělat ze 7 benefičních koncertů 800 tisíc korun jako Majority Rule a umět pracovat s temnotou jako Fotocrime.

Co teda chystáte na jaro?
Jirza: Za pár dní tu budou Silent Era z Kalifornie, dvě holky a dva kluci, co v Brně už hráli s postpunkovými The New Flesh. Jeden z nich je strašnej fanda československého punku a má fenomenální přehled, taky o tom píše do Maximum Rocknroll a má skvělý pořady na stejnojmeným rádiu. Silent Era mají venku debutovou desku na Sabotage Records a myslím, že kombinace východoevropskýho punku à la Post Regiment a anglického melodického hardcoru v duchu HDQ zní skvěle. Krýt záda jim budou I Am Pentagon, kteří dodělávají novou desku. Další jméno jsou Neighborhood Brats, opět Kalifornie, opět děvče za mikrofonem a rozjetý melodický hardcore/punk, konec dubna. Obě akce spojuje i místo konání, a to brněnský Kabinet Múz.

Kam jezdíte za muzikou?
Jirza: Nejsem velký milovník velkých akci, tak spíš volím ty menší s osobitou atmosférou a místem (Setkání svobodných duší, On/Off etc.). Většinou takovou výpravu spojím s výletem po okolí, takže jak říkají hráči stolního tenisu, je to čistý double happiness. Užívám si taky, když mě nějaká kapela přibere na turné. Nejosvědčenější zaklínadla a lokality jsou Praha a Vídeň. Ale i při zahraničních cestách se snažím prolustrovat místní podniky, jestli se náhodou někde neskrývá nějaká perla. Skončí to většinou stejně, že si zanadávám, proč i ostatní státy nemají svoje Czechcory s databází koncertů. Pravidelně vyrážím na Fluff fest, dost mě baví, jakým směrem se ten festival ubírá, a myslím, že zapracoval na chybách z minulosti. Baví mě tamní oprašování starých devadesátkových formací, které i po těch letech mají co říct a utvrzují mě v tom, že hardcore nebo punk je víc než hudba, ať to zní sebevíc klišoidně, a nutí své publikum nad věcmi přemýšlet. Taky jsem byl na jednom z posledních koncertů na Klinice, dost mě nabila pozitivní atmosféra, která tam panovala.

Slowcha: Jezdím teď hlavně do Prahy, a to díky tomu, že rád cestuju vlakem, takže domů se dostanu kolem třetí ranní. Naposledy jsem byl na Unsane, ale to byla tak trošku služební cesta. A nejdál jsem v poslední době za hudbou cestoval s Keydou, Jirkou Chytrecem a Banánem do Kodaně na K-Town Fest, což bylo boží i přes to, že  jsem viděl jen tak 25 % kapel.

Co mimořádného jste viděli za posledních pár měsíců?
Jirza: Nevím, co to bylo za kapely, ale jednoznačně o nejsilnější zážitek se postaraly lokální spolky na jedné z ulic v Ekvádoru. Při nočním bloumání městem jsme narazili u jednoho domu na oslavu, k jejíž organizaci se spojilo několik rodin. Výsledkem byla pouliční party s několika kapelami, napříč tamějšími žánry od mariachi, sambu až po indiánské tradicionály. Do toho pohoštění pro kolemjdoucí, nasládlý drinky a vše za doprovodu kostýmovaných tanečků a ohňostrojů pohánějících důmyslné konstrukce. Následné nabídnutí střechy nad hlavou byla milá tečka. Rasismus naruby. Ty jako jedinej bílej, o dvě až čtyři hlavy vyšší jedinec, jseš v centru zájmu a bez slitování tě každej pozoruje. Na oplátku dostáváš zvědavý pohledy a úsměvy. Nejlepší koncert.

Slowcha: Se mnou je to složitý, většinou jsem nejvíc nadšenej z posledního koncertu, kterej jsem viděl, a tím pádem to byli Tvivler v Kabinetu Múz. Ovšem do té doby to zase byl koncert Generacion Suicida, kterej jsme dělali dva dny před Tvivler. Velkej dojem na mě zanechal koncert Kovadliny na Besedě u Bigbítu a taky brutální set Sect a Racetraitor ve Vegalité, na kterým bylo 20 lidí a kterej jsem spolupořádal s Honzou z Got the Wolf. Pikantní na tom je, že bubeník Sect to drtí i ve Fall Out Boy, se kterýma vyprodal Madison Square Garden, a když jsem mu po koncertě nesl zapomenutou paličku, tak mi řekl, že ji nepotřebuje, protože už je ohraná, a já pak při jejím bližším zkoumání zjistil, že to je jeho signature model a že kope jako profesionál za Vic Firth. Zde je nutno podotknout, že  tak slavnýho a zároveň tichýho a skromnýho člověka jsem za svoji “kariéru” potkal málokdy.


Cestujete různě po světě, láká vás nějaká konkrétní cizí scéna?
Jirza: Cestuju strašně rád, ale vlastně jsem ještě nikde moc nebyl. Nejsem fanda velkých festivalů, drahých koncertů a takových těch profi akcí. Samozřejmě ne vždy tohle musí být zlo nebo jen rovnítko pro $. Ale nejvíc si užívám malý akce, nejlíp na bizarních místech. A tip na ně ti většinou dají jenom lokálové. Kolikrát si v cizině zasteskneš nad komfortem databází koncertů v našich městech. Jednou takhle v Reykjavíku jsem měl strašnou touhu vidět dívčí postpunkovou kapelu Börn a dostal jsem echo, že musím sledovat místní kavárny, tam se potřebné info objeví. No a samozřejmě nic, skoro 14 dní jsem to hlídal a až v den odletu hodily holky na web, že večer hrají v Lucky Records shopu. Škoda. Láká mě scéna, která je ještě nezkažená západem, a taky bych chtěl jednou nakouknout do DC, do toho podzemního. I když tuším, že si to zase jen pěkně idealizuju. Jako jsem si maloval ráj amerických bazarových vinyl shopů, jak se tam budu probírat tisícema vysněných titulů za babku, a výsledek byl úplně jinej a těch babek bylo potřeba strašně moc. Náhoda.

Slowcha: Já se jednou určitě vypravím do Portlandu, jelikož odtud pochází moje nejoblíbenější kapely. Jinak jsem na delší dobu docestoval, jelikož se mi narodil před měsícem syn, a tak to cestování teď prostě rád voželím… Do Portlandu samozřejmě pojedu i s Oskarem, až bude větší.

Brno, papaláši, státní i místní zájmy teď řeší, jestli budete mít nádraží tam nebo jinde? Jak se na to díváte?
Jirza: Nejsem odborník, abych se mohl vyjádřit k tomu, jak stará poloha nezvládne technické požadavky budoucích nároků. Ale není přece nic lepšího, než když přijedeš vlakem do samotného centra a odpadá ti další zdlouhavé cestování. Varianta případného odsunutého nádraží naráží na velké potíže a velmi nákladné vyřešení dopravní logistiky. Je s podivem, anebo vlastně ne, jak si jednotlivé zainteresované složky dokážou hrát s fakty, záměrně zatajovat nebo ve správný čas odkrývat odborné posudky. Nikoho asi už v nepřekvapí, že opět ti správní lidé nakoupili ve správný čas ty správné pozemky varianty odsunutého nádraží.

Slowcha: Pamatuju si, že ČSSD v Brně vyhrála volby díky kampani postavené na tom, že byla proti přesunu nádraží, které v té době prosazovala vládnoucí ODS. Ovšem brzy poté, co socani volby vyhráli, změnili názor a člověk by se mohl snad i domnívat, že jim jejich přirození nepřátelé z ODS nabídli za změnu postoje nějaké podíly. Taky tu bylo referendum, ve kterém se lidi vyjádřili proti přesunu a které pak na radnici prohlásili za neplatné. Osobně si myslím, že ze strany lidí, kteří ty pozemky kolem vlastní, bude tlak na přesun abnormální, protože je v tom tolik peněz a motivace těchto lidí je tak mnohem větší než ostatních. Takže k přesunu nakonec dojde. A vzhledem k tomu, jak se u nás ve státě hospodaří, si troufám tvrdit, že to bude obrovskej finanční průser, a vůbec bych se nedivil nějaké architektonické “parádě” ve stylu Velkého Špalíčku…

Info

The Shullins uvádí:
Silent Era (us) + I Am Pentagon + Aralkum
26. 3. 2018 Kabinet múz, Brno
fb událost

Neighborhood Brats (us) + Rübänïskö (sk) + Průmyslová smrt
29. 4. 2018 Kabinet múz, Brno
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články