Články / Recenze

Trauma/tíseň/extáze/prázdnota

Trauma/tíseň/extáze/prázdnota

Zuzana Krišková | Články / Recenze | 15.04.2018

Zkroušené tváře nebo naprostá apatie, gesta zdvižených rukou v bolestném vytržení nebo exaltované euforii, to jsou hlavní znaky několika desítek děl českých a německých umělců na plzeňské výstavě s nekonečně dlouhým názvem. Už ten sám o sobě, ve spojení s časovým vymezením vysílá signál, že veselá podívaná se konat nebude.

Celé minulé století je ve zkratce vyjádřeno dvěma úvodními grafikami Emila Holárka. Na první z nich kněz žehná šavlím a na té druhé tentýž duchovní vykonává stejnou proceduru, ale nad hrobem s ještě neodnesenou lopatou. Výstava ukazuje, že i když se v průběhu času měnily kulisy scén nuceného prvomájové veselí, války nebo chudoby, samotná podstata a schémata zobrazování se nemění od středověku. Emoce v sobě mají zafixované formy prožívání a jsou vyjadřovány stejným způsobem, ať se díváme na Pietu, obraz Karla Holana Utopená z období hospodářské krize nebo grafiku Oběť Ferdiše Duši z industriálního prostředí. To je ten patos z názvu, který se ve vypjatých událostech cyklicky opakuje po staletí.

Kurátor výstavy Ladislav Kesner upozadil známá jména (Josef Čapek, Josef Váchal, Frantz Metzner) a přednost dal osobnostem dříve moc nevystavovaným, protože byly příliš regionální (Valentin Držkovič z Ostravy) nebo politicky neakceptovatelní (antisemita Karel Relink). Jen někdy je toho patosu příliš, jako na loňských fotkách Filipa Singera uprchlíků, a někdy je zas uměle hledán, jako na fotografiích Dity Pepe, které s ironií zaznamenávají směšné postavičky současné společnosti.

Info

Trauma/tíseň/extáze/prázdnota. Formule patosu 1900–2018
Západočeská galerie v Plzni
web galerie

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace