Články / Recenze

V kolébce Wrekmeister Harmonies

V kolébce Wrekmeister Harmonies

Ondřej Helar | Články / Recenze | 27.04.2018

OHODNOŤTE DESKU

Mé první setkání s kapelou soustředěnou kolem dvoumetrového Krakonoše JR Robinsona proběhlo vloni na Brutal Assaultu. Působili tam jako zjevení. Ve vší agresivní černi tu v noci charismatický vousáč do velmi intimní hudby recitoval poezii. Najednou jsem byl uprostřed metalového festivalu na ostrově mantrického klidu, který byl stejně opojný a exkluzivní jako oáza uprostřed pouště. Atmosféra byla tak moc jiná, že se Wrekmeister Harmonies stali nejvýraznější kapelou celého festivalu.

Minulá deska Light Falls mě vrátila na zem, náladu živého vystoupení nedokázala zprostředkovat, tenkrát už hráli materiál z nového alba. A The Alone Rush je mnohem procítěnější než její předchůdce, ačkoliv principy, které Robinson používal dříve, se nemění. Dokáže velmi pozvolna rozvíjet hudební nápady, aniž by byť na vteřinu nudil, umí dokonale dávkovat zpěv tak, aby vyniklo sdělení. Změna je v tom, jak citlivě pracuje s gradací kompozic. Už tu nejsou ostré a násilnické přechody nálad, album je mnohem klidnější a náladovější. V současné tvorbě se snoubí ponurost a křehkost, výsledek pak zní jako by v Yndi Halda zpíval Johnny Cash.

Další změnou je čistota nahrávky. Na předchozích deskách se mnohem více experimentovalo se zvukem a špínou, ambient-noise-drone byly neustále přítomní, ne tak nyní. V popředí stojí kompozice mnohem klasičtější a konzervativnější, důležitější je být přístupnější a intenzivněji tisknout do hudby sdělení, které bude srozumitelné širšímu posluchačstvu. Nástrojově pak The Alone Rush pracuje zdánlivě minimalisticky s vyjadřovacími prostředky, které mají překvapivý zásah a emocionální velkorysost. Mnohdy si vás přes ambientně laděné mlhy připravuje, aby v příhodném místě nastoupily smyčce a jednoduchou táhlou melodikou z víceméně beztvaré hmoty udělaly srdceryvný žalm. V tomto ohledu Robinson rozhodně rozkvetl a vyzrál coby skladatel.

Pokud jste někdy hledali soundtrack k zamračené obloze před bouří, máte ho. Cítíte v něm určité dusno, víte, že za chvíli se může strhnout apokalypsa a tohle je intro. Pochyby z budoucnosti, hypnotické tempo, žádný spěch. JR Robinson dobře ví, že pokud bude houpat dostatečně dlouho ve své meditativní kolébce, tak jeho kouzlu nelze nepodlehnout.

Info

Wrekmeister Harmonies – The Alone Rush (Thrill Jockey, 2018)
bandcamp kapely

Živě:
1. 5. 2018 20:00 Kabinet Múz, Brno
fb událost
10. 5. 2018 22:00 Klub FAMU, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace