redakce | Články / Sloupky/Blogy | 17.03.2015
Mezinárodní hudební program Electronic Beats se opět po roce vrátil do pražského Divadla Archa, aby představil to nejlepší ze současné elektronické hudební scény. No... současné elektronické scény. Otázka byla, kolik lidí se těší na elektroniku a kolik jich přišlo na Warpaint.
Mother: Věc je postavená takhle: Nenudily ani na vteřinu, mají to v sobě, vtáhnout vás do svého světa a rychle přivést do extáze. Což nebylo tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát, těch, kteří nechápou, co na nich kdo vidí, není málo, jsou i tací, kteří mají jejich živáky za nudné. Warpaint. Je samozřejmě otázka, jak hodně jsou Warpaint “electronic beats”, ale tohle mi vlastně ani nevadí, hlavně že tu byly. Nemůžu říct, že mi všechny jejich skladby dávají smysl, že tam není místo pro vatu nebo že bych musel každý jejich pohyb, ale. Signifikantní je pro ně klip Disco//Very, žádné disko, velmi very. Jestli máte za to, že může být mimořádně sexy, když čtyři ženský skáčou po cestě a zpívají I've got a friend with a melody that will kill/ She will eat you alive/ Like cyanide it's poison/ She'll eat you alive, pak jsme na stejné vlně, jakkoliv se to zdá absurdní a jaksi málo. Tyhle holky staví na minimálu, na ležerním sex appealu, který je stejně civilní jako příjemně infantilní, zasněný psychedelický pop s hypnotizující rytmikou a výraznými, ne nutně “krásnými” ženskými typy. Jasně, živáky proti studiovým verzím nejsou tolik odlišné, ale jsou samozřejmě “fyzičtější”. Což si mohli ověřit hlavně ti, kteří se dostali do prvních řad, šmejdil jsem sálem a hledal díru v davu, hladový pes nenašel, ani co by se na dva prstíky vešlo. Ano, dovedu si představit o něco jinak sestavený setlist, protože Keep It Healthy a Disco//Very nemůžou jít po sobě, stejně jako Love Is to Die by měla jít zkraje, ale to je věc názoru. A ještě jeden předsudek padl: Electronic Beats není tak hipsterský, jak by se mohlo zdát, lidi pod dvacet nepřevažovali ani náhodou a bylo tam daleko více chlapů, než bych věřil. Asi to dává smysl? Don't you battle we'll kill you/ We'll rip you up and tear you in two.
Fucker: Hladových psů, nebo přinejmenším hladových a zasněných pohledů, bylo pod pódiem až až. Bylo úplně jedno, jestli máte rádi holky, vdolky nebo kluky, protože v tu chvíli jsme je chtěli všichni bez rozdílu pohlaví. Páry v zadní části sálu tančily podivné ploužáky, jednotlivci se kroutili do rytmu, co se dalo. Warpaint byly lepší než před pár lety v Akropoli, sehranější i rozjetější, samy se nechávaly strhnout a řádily, groove basačky Jenny Lee Lindberg byl k sežrání a pomilování. Člověk skoro začínal chápat šílené pronásledovatele umělců a celebritek, Warpaint jsou větší lákadlo než Krysařova flétna. V tu chvíli bylo zcela odpuštěno, že nezahrály Baby and Billie Holiday. Jen průvan v Arše z vás do druhého dne udělal ležáka s čajem u ruky i díky tomu, že se bůhvíproč začínalo tak pozdě a že se na Warpaint dostala řada až v půl druhé ráno. Chybička se vloudila, zvuk úplně nepotěšil, balkóny drnčely jak v posledním tažení. Odcházelo se se ztěžklýma nohama, rozněžněle a roztouženě. Warpaint.
Electronic Beats Festival 2015
13. 3. 2014, Divadlo Archa, Praha
www.electronicbeats.net
foto © Kateřina Motýlová
redakce 22.02.2019
Nemám rád výšky. Ale stejně si občas nemůžu pomoct. Nahoře na berlínské Siegessäule jsem byl dvakrát, nikdy to nebylo moc příjemné, ale nejasný oblažující pocit vždy převážil.
redakce 22.02.2019
S Jayem Munlym, Lordem Dwightem Pentacostem a Rebeccou Vera působí také v oficiální bokovce The Denver Broncos UK, které co nevidět uvidí Brno i Praha.
redakce 04.02.2019
První letošní díl malého přehledu elektronických releasů rozevřel široké stylové nůžky. Od Hirsche k Jayde G.
redakce 01.02.2019
Zdá se mi o černé vlajce. Druhý den po sobě. Není to pirátská deviace, žádný návrat do dětství ani nějaký syndrom vykořenění, ten prapor je konkrétní a vím, odkud se…
redakce 31.01.2019
Druhé pokračování přehlídky nejzajímavějších klipů loňského roku. Poppy, Laibach, nebo Iggy Pop?