Články / Sloupky/Blogy

Versus: Kyklos Galaktikos

Versus: Kyklos Galaktikos

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 23.02.2015

Mother: Nevim, jestli je úplně fér otírat si šosy kabátu o začátek akce, ale jsem hodnej i zlej fízl a hodnýho jsem poslal na neplacený volno. Každopádně v Praze čas plyne jinak a dochvilnost je třeba trestat jak kajícníka. Nepoznám, kdy se přesouváme z Jižní Afriky do Západní a necítím z beatů zářivé slunce, nicméně formát warm-upu, jakési fúze přednášky a dj setu, si zaslouží uznání za svojí netradičnost, pravidla je nutné ohýbat a meze překračovat. Bylo to poučné a pardon za ten výraz, i zajímavé, jenže taky jaksi nepatřičné svou výstředností, která nebyla křečovitá, protože vycházela z podstaty věci. Ale tohle jsem nedal. Vlastně jsem chtěl odejít. A pak najednou Kyklos Galaktikos. Střih letlampou, dentální hygiena ostnatým drátem, transdimenzionální cestování. Od afrického popu k temnému veršotepu. Oheň a dým, někdo by řekl “fakt dobrý světla”. Oproti desce válečnější zvuk, tajemnou, lehce introvertní auru a poklidnější plochy střídá hybnost, noisové jiskření a basový buchar. 10/10, vydal bych se do Afriky za Kyklos znova. I když nikdo nehajloval.


Fucker: V Praze plyne nejen čas jinak, i řeči se tam vedou, pardon za ten výraz, zajímavé. Člověk se o člověku dost naučí, když slyší pičoviny typu: mladej Burian těží z toho, že je syn svého otce, jinak by to neměli tak jednoduchý (co, prosim? jakože jim táta mete cestičku klubama nebo jim natahuje publikum skrze své skalní posluchače poměrně tradičního písničkaření? to jako fakt?), nebo že jde o další hluchý hype, a kdo je poslouchá, je automaticky elitář? Tyvole, nevim, za co všechno bych se měl stydět, ale v Praze mi to vždycky dost borečků vysvětlí. Ne, nestydím se, leda že nejsem jiný živočišný druh. Osu dobra jsem nedával, podceňoval, a současná podoba mi jde více k pleti. Bude se vám líbit, pokud není hip hop, co a priori nesnášíte, pokud máte rádi songy rozlité do deseti minut, kombinující psychedelické plochy s místy nesmyslnými texty, poetika je o vesmír jinde než Typltovo obrazné obrazoborectví pro WWW, pokud jste se nechali proniknout Shabazz Palaces (ne, jinou podobnost nehledejte) nebo polskými zabijáky Napszyklat v jejich psychedeličtějším období, jste tu správně. Živá podoba má několik výhod proti desce Mezi lovci mezer. Zvuk je vybuzenější, písničky nestálé ve své aktuální podobě, basy kulervoucí a nadšení přenosné, světla světlometná a hlavně - dopředu vystupuje jemná a fatální krása Michaely Švédové, která dodává celkovému vizuálu odlišných mužských typů erotický odér (samozřejmě platonického, obdivného charakteru). Rád jsem si připadal jako Nemehlo a proměnil svoje očekávání v jasnou výhru. Živá kapela, živelná a hledající. Takové mají největší smysl. (I když nehajlují.) Důchod už se blíží, tak jdi mu vstříc? Slogan roku, nejlepší.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #127: Jak je důležité nevyhrát

Michal Pařízek 05.04.2024

O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…

Hudba pre každého a každý pre hudbu (Žižkovská noc 2024)

Zuzana Valešová 30.03.2024

Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace