redakce | Články / Sloupky/Blogy | 08.12.2014
Mother: Berlín, 1930. Lola-Lola v podání Marlene Dietrich zkouší nový reportoár, z kabaretu Der blaue Engel se stává Radio Dark Side. Ich bin von Kopf bis Fuß auf Liebe eingestellt mění za Smrt, láska, chcaní. Černé jezdecké botky, pečlivě naleštěné, pocvakávají do rytmu basy, co pulsuje jak fejzrový kanón. Kdyby Timo Vuorensola měl přehled o ostravském dark wave, dostanou fašouni, praještěři a fašouni na praještěrech hudební podkres od Schwarzprior namísto Laibach, v novém Iron Sky. Papežův kabátek sluší, dává vyniknout všemu, co nebylo dostatečně slyšet na ípku a dává celkově zvuku větší razanci. Nejvíc ale ke mně mluví poetika, ve které se mísí futurismus, dada/nonsensová libozvučnost rýmu, vytvářející občas vtipnou, ale nakonec trefnou juxtapozici, která je společným jmenovatelem snad každého textu. Nakonec, trackem Železem rty hýbe melodie, která se nepovede každé kapele a na kterou mnohé čekají věčně. Jak moc je zvrácené mluvit v tomhle případě o hitu?
Fucker: Tak to ti řeknu úplně přesně. Zrovna nedávno jsem koukal na holku zespodu a poprvé v životě mě napadlo, jaké by to bylo, kdyby mě přetáhla. Páskem. Bičíkem. Bičem jako svině, dokud není krev, není život. Se Schwarzprior se to má podobně. Protože je sleduju od začátku, stejně jako I Love 69 Popgeju nebo (svého času) Like She z ostravské scény kolem Strážné věže, měřil jsem jim péra v běhu. Koule jako orloj. Velmi podivné a vizuálně pozoruhodné partičce výtvarníků asi nebudete věřit “introvertní disko”, o kterém zpívají, na druhou stranu že budou nahrávat s Moimirem Papalescu, to by mě taky nenapadlo. Ne že bych s tím měl problém, deska maká jako pokažený syntezátor na jatkách, ovšem abyste je plně docenili, musíte vidět živě, s projekcí, s ksichtem penisu. Ujeté texty, vyjetý humor, obludné metatextové metličky, černobílé pičky, nevím, proč jim to trvalo tak dlouho. Syrové gotické elektro? Audiovizuál, přesahy. Není to filozofická skládačka, ale tma sahá daleko. Minimálně do rakoviny Kylie Minogue. Už jsem přes morál? Aha.
www.facebook.com/SCHWARZPRIOR
www.facebook.com/tomas.motal.31?fref=ts
www.facebook.com/edgar.schwarz.90?fref=ts
www.facebook.com/voiced?fref=ts
foto © Andrea Petrovičová
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?
redakce 04.01.2024
Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...
redakce 03.01.2024
Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.