Články / Recenze

Zpátečka: V.A.R – Závislost

Zpátečka: V.A.R – Závislost

Jindřich Šimon Brundibär | Články / Recenze | 01.08.2017

Liberečtí matadoři ostře sekaných riffů jsou na scéně bezmála třicet let. Za tu dobu stihli poškádlit bezpočet zvukovodů a vyslopat menší přehradu. Na první dobrou nic nového pod slunečníkem. Jenže zrovna tahle sebranka po sobě krom prázdnejch flašek nechala i něco málo dost fajnovejch válů.

Pár obzvlášť vypečenejch věcí se v roce 1995 podařilo během ojedinělé jasné chvilky zachytit na setsakra neveselou nahrávku Závislost. Ta se i s děsuplně „munchovským“ výkřikem na přebalu po téměř čtvrtstoletí dočkala zasloužené reedice s remasterovaným zvukem z temné sluje Miloše Doda Doležela, šedé eminence domácí metalové scény. Obskurní raritka pro nenapravitelné pamětníky útočí silou o průraznosti bouracího kladiva a víc než nostalgickou vzpomínku na bezstarostná devadesátá představuje divokou thrashmetalovou jízdu, po které přichází zasloužená kocovina. Hutná, protrpěná, nepolevující. A jak na potvoru není po ruce žádnej vyprošťovák, takže nezbývá než úpět, čekat a s palčivým sípotem potahovat z posledního olezlýho vajglu. Těžká jsou rána opilcova, ne že ne. Bez ohledu na žánr.

Thrash jest sice disciplínou hbitou a nesmlouvavou, leč byly časy, kdy neměl na růžích ustláno. Po euforii z přelomu 80. a 90. let šel zájem o ryčný kytarový vichr do háje a ortodoxní thrasheři museli chtě nechtě sušit hubu. Přežili jen srdcaři, kvalita, kterou prověřil čas. Taková, co nedbá velikosti labelu ani přirození. Proto, imponuje-li vám důraz a energická ekvilibristika těch nejtvrdších kytar, budete rabiátům z Podještědí zobat z ruky. Řev evokuje laskavější polohy funeral doomu, brejky v melodické skladbě zas připomenou práci nedotknutelných legend, jakými byly, jsou a budou Slayer nebo Anthrax. Jasně, přeháním. Ale jen trochu. Totiž rychlost není všechno a některý nápady jsou chytlavější než klubko ostnatýho drátu. Ne že by se tu šetřilo křivolakými sóly, třebas kvílející předváděčka v Mocné síle ční z desky jak šroubovák z týlu opodál tlející mrtvoly. Spletitá rytmika zve k tanci svatého Víta a v mazácky přerývaném tempu s sebou strhává všechno, co jí přijde pod pařát.


Vrcholem zůstává bujné sociálně patologické podhoubí z revíru Agenta 00. Jenyho bicí zatloukají do rakve národa hřebík po hřebíku, basa drží pod krkem a kytara ječí jak smyslů zbavená. Krutá smršť stupnic střídá valivou riffáž. Cesta tam a zase zpátky. Do krematoria. Pomalu, rychle. S páskou přes oči. Projít svou zdí nikdy nebylo snadnější. Dokonalým bizárem je tuctuc zavírák v podobě techno remixu kanonády Vratislav, která v nezprzněné verzi vyšla už na debutu Personal Destruction, léta páně 1992. Ethanol prý konzervuje, možná proto se V.A.R nestihli zkazit jako jejich zprofanovaní souputníci z Arakainu. Chytrému napověz, hloupého jebni. Totiž za mlhou tak hustou, že by se dala krájet, nic není, jak vypadá. A možná to nebyla mlha, možná to byl toxický závoj výparů z notně propitých chřtánů a všechna ta světla nejsou bludičky, ale majáky černejch sanitek, co sváží ztracený duše k branám záchytnejch stanic. Je po všem. Nebo ne?

Info

V.A.R – Závislost (Taga Records, 1995)
www.var-metal.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace