Články / Recenze

Zrní jiskřící, spící

Zrní jiskřící, spící

Barbora Števanka Kadlíčková | Články / Recenze | 30.10.2018

Při dokončování loňského alba Jiskřící stála kapela Zrní před nelehkým rozhodnutím – kvůli jeho délce musela z výsledného celku vyřadit čtyři písně. A z těch vzniklo EP Spící.

Úvodní Kdo budí medvěda? je původně singl z roku 2016. V nově přemíchané podobě a kratší stopáži je údernější, v aranžmá průzračnější a na poslech návykový. Text, inspirovaný Jungovou filozofií i Nolanovým filmem Počátek, zpracovává témata snění, reality a podvědomí. Úvodní hradba temných tónů houslí a kytar představuje procitání, sen se rozplývá v chytlavém tepu bicích a problikávající elektronice. Do té vzápětí proniká hlas podvědomí v podobě zpěvu Jana Ungera, pobízejícího k probuzení a dosažení vytouženého cíle. „Běžíš, běžíš, běžíš…,“ kolem se s povzbuzující dravostí míhají vyhrávky smyčců a netrpělivé odpovědi kytar, „... až najednou vzlítneš. Vstávej, probuď se.“

Pomalá, strukturně rozvolněná Do vody vznikla ve spolupráci s tibetským zpěvákem Lotenem Namlingem a vyčnívá právě díky fúzi dvou vzdálených, přesto příběhy propojených světů. Lidově baladická nálada, navozená téměř cimbálovým zvukem tlumených kytar a melancholií houslí s flétnou, se zde prolíná s alikvótním zpěvem, transovým bubnem, drsnými kytarami a Namlingovým naléhavým vokálem.

Jakoby bloumající nočním městem rozvíjí Unger surrealistickou polemiku o spáčích s názvem Kde jsou ty oči? Ta, uvozená pevným beatem, se odehrává v melancholicky zkreslených kytarách, stínech houslí a ke konci se do krajnosti vyostřuje přebuzeným zvukem ochromujícím mysl. Předposlední Ať je vztahovým duetem doplněným křehkým hlasem Báry Ungerové, pojednávajícím o lásce i nevyhnutelném rozloučení. Co je ten kousek neklidu, který nás nutí odejít, i když nám na druhém stále záleží? Závěrečná Z vody je krátkým dovětkem. Sólo pro akordeon, které na způsob varhanního preludování vroucně rozvíjí melodii Do vody, v pozadí doplněnou ukolébavkovým broukáním a dětským hláskem - symbolem nových začátků a otevřené mysli?

Spící je pro Zrní první oficiální nahrávkou krátkého formátu. I na této ploše necelých devatenácti minut se podařilo vytvořit přirozeně fungující minikolekci písní, které se na předešlé album, snad kvůli rozdílnému charakteru, nedostaly. S tématy krize, přerodu a hledání nového směru je pak obsahovým dozněním Jiskřící. Zrní nadále poutavě zkoumají hranice vlastního zvukového terénu, experimentují se strukturou písní a nebojí se přiostřit hrany elektroniky, osobitou textovou výpověď zachycují vyzrále volenými hudebními prostředky. Co asi před sebou dále vidí „spící“ skupina, která dokáže vyprodat Forum Karlín i hrát na tak speciálních místech, jako je vila Tugendhat?

Info

Zrní – Spící (vlastní náklad, 2018)
www.zrni.cz

Křty EP Spící:
1. 11. 2018 19:00
Klub Fléda, Brno
fb událost

17. 12. 2018 20:00
Lucerna Music Bar, Praha
fb událost

foto © Laura Kovanská

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace