Dominik Polívka | Články / Reporty | 12.07.2018
Dälek, kteří rozvíjejí dnes populární noise-rapový žánr, dorazili do pražské Akropole rovnou z trenčínské Pohody. Kapely jako Death Grips, clipping. nebo Moodie Black staví na stylové intenzitě, divnosti a zvukové hrubosti a rozbíhají se dalšími směry, mohlo by se zdát, že pionýři byli překonáni a zatraceni. Ale nejsou.
Žádná předkapela, jen Kool Keith a Public Enemy z barového reproduktoru. Později Depeche Mode a Miss Red z playlistu na hlavním sále. Na plátně artwork posledního alba Endangered Philosophies od Paula Romana.
Will Brooks (MC Dälek) přichází s Mikem Mantecou na stage, sampler, groovebox a pedálové efekty spouští dronovou koláž, která připravuje na hodinu ničivých decibelů. Artwork překryje ponurá vizuální projekce s nápisem „dälek“ a s matně problikávajícími náznaky obrazů a vokálem.
Do disonantní vlny industriálního hluku zaduní silný boom bap beat, pak Brooks se svými striktními a údernými verši, s kšiltem přes obličej ledově diktuje jako kazatel v zajetí zhýralé i depresivní doby. Atmosféra klubu umocňuje tíseň a neklid proudící z pódia, vzpoura strojů trochu jinak. Manteca se opírá o shoegazeové stěny, řečí těla burcuje diváky k akci, kakofonické frekvence podporují Brooksovu syrovou dikci. „I pray for the day of the megaton!“ Dvojice neztrácí čas a s koncem jedné skladby navazuje další.
fotogalerie z koncertu tady
Kromě písní z aktuální desky (Echoes of, Weapons, Numb) zazní i něco z let minulých (Sombre, Eyes to Form Shadow, Megaton, Masked Laughter (Nothing’s Left)). Dojde i na klasický fail, kdy publikum neznalé angličtiny nerozumí, co se po něm chce, track Sacrafice zůstává bez odezvy a mikrofon je namířený do publika zbytečně. Závěr ve znamení nevynuceného přídavku a instagramových fotek, stroje utichají a vrací posluchače do bdělého stavu. Zvuková terapie je dokončena.
Dälek (us)
10. 7. 2018 Palác Akropolis, Praha
foto © su
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.