Články / Reporty

Zvuková terapie Dälek

Zvuková terapie Dälek

Dominik Polívka | Články / Reporty | 12.07.2018

Dälek, kteří rozvíjejí dnes populární noise-rapový žánr, dorazili do pražské Akropole rovnou z trenčínské Pohody. Kapely jako Death Grips, clipping. nebo Moodie Black staví na stylové intenzitě, divnosti a zvukové hrubosti a rozbíhají se dalšími směry, mohlo by se zdát, že pionýři byli překonáni a zatraceni. Ale nejsou.

Žádná předkapela, jen Kool Keith a Public Enemy z barového reproduktoru. Později Depeche Mode a Miss Red z playlistu na hlavním sále. Na plátně artwork posledního alba Endangered Philosophies od Paula Romana.

Will Brooks (MC Dälek) přichází s Mikem Mantecou na stage, sampler, groovebox a pedálové efekty spouští dronovou koláž, která připravuje na hodinu ničivých decibelů. Artwork překryje ponurá vizuální projekce s nápisem „dälek“ a s matně problikávajícími náznaky obrazů a vokálem.

Do disonantní vlny industriálního hluku zaduní silný boom bap beat, pak Brooks se svými striktními a údernými verši, s kšiltem přes obličej ledově diktuje jako kazatel v zajetí zhýralé i depresivní doby. Atmosféra klubu umocňuje tíseň a neklid proudící z pódia, vzpoura strojů trochu jinak. Manteca se opírá o shoegazeové stěny, řečí těla burcuje diváky k akci, kakofonické frekvence podporují Brooksovu syrovou dikci. „I pray for the day of the megaton!“ Dvojice neztrácí čas a s koncem jedné skladby navazuje další.

fotogalerie z koncertu tady

Kromě písní z aktuální desky (Echoes of, Weapons, Numb) zazní i něco z let minulých (Sombre, Eyes to Form Shadow, Megaton, Masked Laughter (Nothing’s Left)). Dojde i na klasický fail, kdy publikum neznalé angličtiny nerozumí, co se po něm chce, track Sacrafice zůstává bez odezvy a mikrofon je namířený do publika zbytečně. Závěr ve znamení nevynuceného přídavku a instagramových fotek, stroje utichají a vrací posluchače do bdělého stavu. Zvuková terapie je dokončena.

Info

Dälek (us)
10. 7. 2018 Palác Akropolis, Praha

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace