10 + 1 = Avtomat

Skladatel, producent, DJ a zpěvák, grafický designér, typograf. Jeho hudba se za poslední dekádu dramaticky proměnila, od polyfonního zpěvu se skupinou Pleśni až po postklubové tracky na posledním EP Gusła (Human Rites). Vystupoval na festivalech jako Unsound, Tauron Nowa Muzyka nebo Audioriver a vystoupí také na akci o reprodukčních právech Fragile Like a Bomb, která se uskuteční 17. září v Kasárnách Karlín a na pražské Štvanici v Bike Jesus. Avtomat a jeho deset oblíbených písniček.

Katatonia – Forsaker
Emocionální dopad této písně mě ohromil, když jsem byl na univerzitě a cítil se docela sám. To, že je navíc velmi chytlavá, jen přispělo k tomu, že je pro mě velmi důležitá.

Skinny Puppy – Goneja
Líbilo se mi, jak se jejich hudba vyvíjela od nespoutaného industriálního chaosu ke glitchům, které předznamenaly postklubovou muziku a kapely jako Amnesia Scanner. Všechno působilo nově, ale neztratilo to na muzikálnosti.

Tuxedomoon – No Tears (H. Platzgumer Remix)
Když jsem poprvé narazil na pořádnou klubovou akci v rodném městě, hodně tracků mi připadalo sladkých nebo naivních. Tohle je transplantace těžšího, industriálního zvuku do tanečního parketu. Jeden z prvních vinylů, které jsem si koupil - a pořád ho často hraju.

Utah? – Oxygen
Kastleho label Symbols je nekonečným zdrojem inspirace a stále hraju spoustu skladeb od něj a jeho chráněnců. První EP Utah? je plné temných, basových, zádumčivých klubových tracků, které mají místo v mých setech.

Oklou – God’s chariots
Specifický typ jemného, měkkého písničkářství, které Oklou dělá, mě oslovuje na více úrovních. Používá širokou emoční paletu, díky níž jsem zjistil, že existuje i svět mimo depresivní, apokalyptickou hudbu.

Danny L Harle – On a Mountain
Jsem dítě devadesátek, ale hudebně mě míjely, retro mě odpuzuje. Danny L Harle byl jedním z prvních, který nostalgii aktualizoval pro současný svět.

Octoptic – Underdog
Čekal jsem, až někdo přinese pořádný electro sound a smíchá ho s globálními klubovými odkazy. Octoptic je mexický producent, který přesně tohle a ještě víc dokázal - jen si poslechněte ten basový zvuk!

Grzegorz z Ciechowa – Piejo Kury Piejo
Když jsem začal s projektem Pleśni (spojení polských slov „zpěv“ a „plíseň), ve kterém zpíváme tradiční vícehlasé písně slovanského regionu s electro podkladem a silným bassem, myslel jsem si, že jsme velcí inovátoři, ale pak mi někdo připomněl Grzegorze z Ciechowa, který to dělal v 90. letech.

Sophie – Hard
Jasná vize Sophie a zvukový design její sólové produkce mě uhranily, už když jsem prvně slyšel track Bipp. Hard je paradoxně velmi hutný a zároveň šíleně selektivní, donutil mě přemýšlet jinak o přístupu k vlastní produkci. Líbí se mi jeho hravost.

Maryana Klochko – Babusia
Pomalé, těžké žalozpěvy mě moc baví, takže si představte mé překvapení, když jsem v polovině koncertu Mariany Klochko v MeetFactory slyšel tuhle skladbu, v jejíž půlce začala zpívat dost děsivou verzi refrénu Macareny. Pocit, který se dostaví jednou za život.

+1
Britney Spears – Get Naked (I Have a Plan)
Už dobrých pár let jsem se při poslechu hudby necítil „guilty“ – když vás dojme, tak vás dojme –, takže tady je píseň, při jejímž poslechu by se jiní mohli cítit „guilty“. Miluju celé album Blackout, má šíleně dobrou produkci Danja, Nerd a dalších a je plné ponurých, temných podtónů.