10 + 1 = David Pomahač

Guilty pleasure, co snad aní není guilty. David Pomahač se vydal na sólovou dráhu s letošním albem Do tmy je daleko, jeho jméno ale naleznete také v historii Houpacích koní nebo ve skupině Xaviera Baumaxy, založil Bez peří i Kieslowski. „Dneska jsem se probudil s písní Mystery Girl od Roye Orbisona v hlavě a hned jsem si musel pustit celou desku. Takže guilty pleasure na začátek?"

The Cure
Láska, celej život. Nevypíchnu jen jednu desku, protože to nejde. Jsou bezvadný a k sežrání pořád.

Bonus - Konec civilizace
Nevim vlastně proč a jak je to možný, ale pořádně jsem si poslechnul tuhle věc teprve nedávno. Všechno ostatní znám, že jo! Jak by řekl sám autor - ležendéry! Bourek je skvělej a já ho miluju. A to ví každej!

Neil Young - Weld
Je to podobný, jako s The Cure. Láska. Ale tohle album, živý, mi Neila přineslo do života a už tam zůstal.

U2 - Achtung Baby
Teprve tahle deska mě přesvědčila, že mám U2 brát vážně, až jsem jim propadl. Teď už mi jsou zase trochu jedno (s respektem!) a vždycky jsem měl nejraději ty „divný” alba jako Zooropa a POP, ale Achtung Baby rules!

Ohm Square - A Curious Place Between Souls and Atoms
Ohmzz miluju a nedá se s tím nic dělat. Tohle album je naprosto fantastický a s tím už se nedá dělat vůbec nic!

Damien Rice - My Favourite Faded Fantasy
Asi dva roky v kuse jsem byl schopnej tohle album poslouchat téměř denně. Co dodat?

Guy Van Nueten - Packman
Příběh jedné nesmělé zprávy přes Facebook s prosbou o remix pro Kieslowski a odpovědí, že takový věci nedělá, ale žádost je tak bláznivá, že jí vyhoví, začalo velké přátelství s belgickým skladatelem soudobé vážné a experimentální hudby. Lucky me! Album Packman obsahuje variaci na Otesánka, mimochodem.

Ecstasy of Saint Theresa - Slowthinking
Další zásadní věc. A hlavně člověk v mym životě. Jan P. Muchow!

Psí vojáci - Nalej čistýho vína, pokrytče
Když jsem byl na gymplu, tak jsem z Mostu jezdil do Prahy na koncerty a poslednim nočnim busem jsem jel zpátky a vetšinou šlapal pěšky do vsi, kde jsme tehdy bydleli. V jednom roce jsem Vojáky viděl sedmnáckrát.

UKKLE - War Stories
K UNKLE se vracím pravidelně a pořád dokola a ještě mě to nepřestalo bavit. Mám šíleně rád hlas Gavina Clarka, kterej už je po smrti, ale UNKLE vděčim za spoustu krásnejch okamžiků.