10 + 1 = dné

Za svou první nahrávku These Semi Feelings, They Are Everywhere (2016) získal Ondřej Holý alias dné hudební cenu Vinyla i Apollo. Vyšla na zahraničním labelu Majestic Casual a dné na ní ignoroval trendy i jakákoliv posluchačská očekávání. A to dělá stále a my stále čekáme na jeho druhé album. Než se dočkáme, můžete si jeho aktuální materiál vyslechnout naživo, třeba na konci června v Chapeau Rouge, anebo nahlédnout, které skladby ho formovaly.

Khonnor - Daylight & Delight
Když jsem v roce 2005 slyšel jeho jediné album Handwritting, jsem ještě nevěděl, že umím skládat hudbu. Bylo to však poprvé, kdy jsem cítil, že kdybych to uměl, mohla by znít nějak takhle.

Sawako – Rush
Japonský ambient mě zformoval do týpka, kterým jsem.

French Kicks - Crying Just For Show
Poslouchal jsem je hodně po střední, kdy jsem nevěděl, co ze životem. Vždycky se mi líbil jejich minimalistický přístup k melodiím, kdy můžete celou píseň držet ruku na kytaře na stejném místě a jenom občas pohnout prstem. Z toho jsem si něco vzal.

Toro Y Moi - Fax Shadow
Už deset let kroutím hlavou nad tím sound designem.

Yuichiro Fujimoto – Puddle
Nejvlivnější kaluž na světě.

(Sandy) Alex G - Icehead
Koncert v Underdogs’ těsně před karanténou byl strašný doják.

Shlohmo – Crust
Ten chroustající beat od 1:30 mě navždy změnil.

Napalm Death - Inconceivable
Cute af.

Mineral - &Serenading
Dělám všechno pro to, aby moje druhé album znělo jako tenhle refrén.

Green-house - Chysis
Poslední vzplanutí z roku 2020, nejhezčí sekvence.

+1
Weezer - The World Has Turned And Left Me Here
Tohle album jsem si nechal koupit od mámy ve třeťáku na střední. Doteď spoko. Při poslechu jsem se nikdy necítil gulity, dávám ho sem jen jako nejstarší vzpomínku.