10+1 = Hank J. Manchini (Kill the Dandies!)

Hank J. Manchini s kapelou Kill the Dandies! vydali před měsícem album Your Blood My Veins na domovském labelu Drug Me Records. Nezapře okouzlení psychedelíí, postpunkem nebo soulem, kapela rovněž zmiňuje vliv The Walker Brothers. Které písně Hanka, taky člena formací Rány těla a Moimir Papalescu & The Nihilists, inspirovaly a inspirují nadále? Těšte se na noční můry, soundtracky k jaderným výbuchům i kokainové disco.

The Walker Brothers - The Sun Ain't Gonna Shine Anymore
Protože Scott Walker byl bůh a když zazní buben, tak to člověku jede asi ještě deset sekund v hlavě. Zvuk, kterej naprosto miluju.

Peppino De Luca - La ragazza con la pistola
Protože je to jeden z nejlepších filmových soundtracků šedesátých let, navíc ke skvělýmu filmu. Psychedelie, Sicílie, Londýn a taky úžasný italský mokasíny.

Frankie Vali & Four Seasons - The Night
Protože je tam napětí, pak taky nádherný vokály a na svou dobu vlastně docela dost neotřelý postupy. Předzvěst horkýho kokainovýho diska.

The Calico Wall - I'm a Living Sickness
Protože je to jeden z nejdivnějších songů v historii rockʼnʼrollu. Podle mýho byla tahle kapela složená z party mimozemšťanů.

Lee Hazlewood - The Night Before
Protože to byl génius, kterej moh' charisma rozdávat. Navíc přetavil zvuk country až někam k barokně acidovejm radovánkám. I kovbojové maj svý surrealistický noční můry.

Suicide - Ghost Rider
Protože když tohle natočili, tak se všichni pankáči z barevnejma čírama mohli jít bodnout. Nekompromisní, hypnotický a opravdový… něco jako soundtrack k jadernýmu výbuchu.

David Lynch - Crazy Clown Time
Protože je to bez diskuze další génius. Tahle píseň je tak hypnotická, že by mohla ve stejnym módu klidně trvat ještě další hodinu a pořád by byla dobrá. Otázkou je, kdo by to bez lobotomie vydržel.

The Make Up - I Am Pentagon
Protože tady je nadrženost, anarchie, napětí a humor v jednom. Navíc perfektní song, u kterýho člověk furt čeká, kdy přesně mu uletí hlava.

Massive Attack - Risingson
Protože to jsou Massive Attack ve svojí nejlepší poloze, kdy zaříkávají duchy vesmíru. Mimochodem ty odkazy na filmový archetypy ve videoklipu jsou naprosto skvělý.

The Moonlandingz - The Strangle of Anna
Protože je tady zpěvák z mojí oblíbený kapely Fat White Family a přiškrcená holka s krví na sněhobílejch kalhotkách. Celý to zní jako návrat zmutovanýho Phila Spectora. Totální prdel.

guilty pleasure: Jimmy Fontana - El Mondo
Protože podle mýho nikdy nebylo nic krásnějšího než Itálie šedesátých let.