10 + 1 = Marie Spaemann

Fascinace pestrostí hudebního výrazu, to je typický rys vídeňské violoncellistky, zpěvačky a skladatelky Marie Spaemann. Sama kombinuje jazz a soul, ovšem nezapře ani vlivy klasické hudby. Coby violoncellistka vystupovala s řadou orchestrů (Severoněmecká filharmonie, Záhřebská filharmonie, Chorvatský komorní orchestr aj.), pravidelně vystupuje na řadě mezinárodních festivalů a je sólistkou koncertního programu The World of Hans Zimmer. My se na její sólový koncert můžeme těšit 18. května v rámci festivalu Mladí ladí jazz, kdy ji v Jazz Docku předskočí tuzemská naděje Tea Sofia. Ještě předtím průřez hudebním vkusem Marie Spaemann, jejími láskami i libůstkami.

Ásgeir – Unbound
Tahle písnička názorně demonstruje, že méně je často více. A taky miluju jeho vokál a vůbec způsob jeho skládání. 

Billie Eilish – Happier Than Ever
Úžasná a překvapující píseň. Vzdor je důležitá emoce a málokdy ji slyším tak dobře zpracovanou. 

Richard Bona – Dipita Tohle mě vrací do puberty, kdy jsem objevila jazz a world music ve všech jejích podobách a taky viděla Richarda Bonu naživo. 

Jamie Cullum – Nothing I Do
Svěží, nadčasový zvuk a nádherné klavírní sólo samotného mistra. 

Lianne La Havas – Gone
Nejlepší porozchodová písnička ever, z barev jejího hlasu mi naskakuje husí kůže. 

The Fugees – Ready or Not
Lauryn Hill je královna a tahle píseň je toho důkazem.

  Sting feat. Branford Marsalis – I Was Brought to My Senses
Ohromná melodie s tolika různými vlivy, je v 7/4 taktu a na konci má Marsalis brilantní sólo. 

John Legend – Ordinary People
Jeho hlas je jako med a poselství tak pokorné a nadčasové… 

CATT – Motion
Jsem ráda, že jsem objevila CATT a viděla ji živě, tahle skladba mě vždycky nutí snít. 

Lylit – Call Me Bad
Nádherné a motivující dílo skutečného umělce.

Guilty Pleasure:
Beyonce feat. Jay-Z – Drunk in Love