Články / Seriály / / 10+1

10 +1 = Ryan Davis (State Champion, Tropical Trash)

10 +1 = Ryan Davis (State Champion, Tropical Trash)

redakce | Články / Seriály / / 10+1 | 17.10.2019

V roce 2007 Ryan Davis založil ve svém skoro rodném Lousville (narodil se přes řeku, v Jeffersonville, kde se mimo jiné nachází lom, ve kterém se nafotili Slint na obal desky Spiderland) label Sophomore Lounge. Vydává na něm převážně lokální interprety, ale paleta je to velice pestrá: od intimního popu přes folk, math rock, elektroniku až po progresivní noise rock. V kapele Tropical Trash hraje na basu, ve State Champion zase na kytaru a skládá košaté texty ovlivněné stylem Davida Bermana. Právě se State Champion se teď po druhé vrací do Evropy. S sebou doveze i novou desku Send Flowers. Jejich turné začíná 17. října v Praze, ale do Čech se v průběhu turné ještě třikrát vrátí a navštíví Brno, České Budějovice a Pardubice.

21 Savage x Montell2099 - Hunnid on the Drop
Nealbová pecka od mého nejoblíbenějšího současného rappera. Tohle léto jsem ho konečně viděl v Atlantě. Byla to jedna z nejlepších rapových show, co jsem kdy viděl. Žádná crew ani žádný hyper na pódiu, jen on a jeho DJ, kteří hráli na nasvíceném kamenném schodišti, před nimi jela projekce s horrorovou tematikou, namíchaná s grafikou à la spořič obrazovky, a náhodnými záběry jeho kámošů z kaleb.

Cousin Stizz - Perfect
Na stejné vlně, tohle je další významné jméno současné scény. Někteří lidi to umí, někteří ne. Stizz umí a je to znát od prvního poslechu. Minimalistická produkce a infekční namachrovaná a mrazivá flow.

People Skills - Mint Julep
Jesse Dewlow (aka People Skill a též zakladatel kazetového labelu Saga House) je filadelfský muzikant, který posledních pět let vydává idiosynkratické, nádherně dementní domácí nahrávky, které se často nesou v zamlžené opiové akustické tradici. Jeho další věci mají povahu elektronické hudby, ale vždy jsou zabarvené v unikátních odstínech. Mint Julep je dlouhý doutnák (tahle osmiminutová verze je zkrácenina z jeho předcházející kazety) z desky, která v roce 2016 vyšla na Blackest Ever Black.

Metrist - OL Face You Got
Otvírák z EP od brightonského producenta Josepha Higginse. Experimentální „taneční“ hudba, na kterou se fakt nedá tancovat. Uměním infikované techno s hodně přesným poměrem „škrábu se údivem na hlavě“ a „pokyvuju souhlasně hlavou“, protkané velmi ostrým humorem.

Malvoeuax - Weeknight Warriors
Co se taneční hudby týče, tenhle dvanáctipalec od Malvoeuax (též Jason Letkiewicz, Steve Summers, atd.) je můj vůbec první vinyl a taky vůbec nejoblíbenější deska vydaná impozantním labelem L.I.E.S. z New Yorku. Tam vychází vícenásobně víc netaneční muziky, ovšem Weeknight Warriors je skutečný nakopávák. Čtyři lidi na parketu, světla stažený a Redbull s vodkou. Pro mě, prosím, dvojitou.

Orange Juice - Rip It Up
Nedávno jsem si koupil TB-03, což je mnohem, mnohem dostupnější remake velice krátce vyráběného produktu od Rolandu, bass mašiny z poloviny osmdesátých let, která je známá pod značkou TB-303. Tyhle mašinky jsou běžně známé hlavně pro svůj „acidhousový“ zvuk, který absolutně miluju. Tenhle song od Orange Juice je perfektní ukázkou toho, když se tenhle nástroj použije v méně tradičním rockovém kontextu. Anebo více tradičním, záleží, jestli se bavíme o tom, k čemu to bylo navrženo vs. k čemu se to využívalo.

The Homosexuals - Technique Street
Párkrát do roka začnu až obsesivně poslouchat CD od The Homosexuals alespoň po dobu několika týdnů. Vždycky jsem udiven tím, jak svěže a unikátně tahle kapela zní. Aby ne, když do svojí hudby dostali trochu víc triků než klasický postpunk/power pop-rockový zvuk. Nevím, jak se jim to podařilo, ale s klidem je postavím vedle Swell Maps a This Heat jako jedny z nejlepších kapel svého času a místa. Lidi mě za to budou nenávidět, ale tohle bych nevyměnil za žádnou desku od Wire. Pardon. Absolutně geniální muzika.

Echo & The Bunnymen - Silver
Tady nemusím říkat mnoho. Ocean Rain je klasická deska od Echo & The Bunnymen. Tuhle desku poslouchám často s příchodem podzimu. Silver je perfektní otvírák.

Peter Laughner - Cinderella Backstreet
S touhle malou krabičkou tragédie jsem letos strávil víc času než s jakoukoliv jinou tradiční rockovou nahrávkou. Velmi impresivní a vyčerpávající nahrávku sestavil ohijský label Smog Veil. Kolekce je to plná coverů (Lou Reed, Bob Dylan, Van Morrison, ale i Michael Hurley!), sestavená s geniálním balancem mezi dvacátnickou jistotou a drogami a depresí poháněnou křehkostí. Tahle skladba je ovšem hodně silný originál.

White Boy and The Average Rat Band - Neon Warriors
Nedávno jsem si pořídil hezký bootleg repress téhle nahrávky Toma Laxe ze Siltbreeze. Zní to, jako kdyby Kenneth Higney nahrával demo NWOBHM ve své ložnici. Původní vydání desky bylo údajně jen tři sta kusů (to bylo v roce 1980). Padesát kusů se prý zapomnělo na nějaké autobusové zastávce.

+1: Wombo - Sad World
Nakonec, ale přeci. Tady je jeden track mojí oblíbené kapely z našeho domovského Louisville. Mají široký záběr vlivů od Stereophonics/High Llamas, tzn. od cinematického popu až k dlouhé formě psych/jazz riffové jízdy, bez tlaku a bez pocitu, že tahle kapela zní nějak jinak než jako Wombo.

Info

State Champion (us) + Dingo + Václav Havelka III + Amelie Siba
17. 10. 2019, 19:30
Underdogs', Praha
fb událost

další koncerty State Champion:
27. 10. Pardubice @ Klub 29
28. 10. Brno @ Bajkazyl (w/ Dingo)
29. 10. České Budějovice @ Hyacinth (w/ Dingo)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

10 + 1 = Barbora Beps Pokorná (Beps’n’Johnnies)

redakce 16.01.2020

Barbora Pokorná z temné kytarové úderky Beps’n’Johnnies před křtem debutové desky Bare Bones poskládala seznam deseti songů, které ovlivnily její hudební dospívání.

10+1 = Hannes Fröhlich (Ogrom Circus)

redakce 13.01.2020

Hannes Fröhlich přijede na konci ledna se svou kapelou Ogrom Circus do Prahy i Brna. Kapelník téhle psychadelické smečky sepsal Full Moonu seznam svých oblíbených hitovek.

10 + 1 = Tamaryn Brown (Tamaryn)

redakce 05.01.2020

Tamaryn Brown slaví jedenáct let své kariéry, během níž se posunula od dream shoegazu k pozitivně laděným syntezátorům. Před pražským koncertem její oblíbené písničky.

10 + 1 = Pan Mže (Povodí Ohře)

redakce 01.01.2020

Pan Mže prochází pozoruhodnými skupinami, tu na klávesy, tu na kytaru hraje, mocnou hřívou máchá, tichým okem hýbe. Co poslouchal, když byl dítě, když byl mlád?

10 + 1 = Kiki Hitomi (King Midas Sound, WaqWaq Kingdom)

Jan Starý 04.12.2019

Japonská hudebnice Kiki Hitomi prezentuje výběr ze soundtracků k animé, které formovaly její zvláštní svět.

10 +1 = Mikuláš Pejcha (Mydy Rabycad)

redakce 13.11.2019

Křest alba Numbers se chystá na druhou půlku listopadu, ještě předtím nám ale saxofonista Mikuláš Pejcha vysypal deset formativních písní jeho hudebního vkusu.

10 +1 = Jordi (Tús Nua)

redakce 11.11.2019

Radiohead spadali do stejné kategorie jako Placebo, přiznávám, byla jsem malá skeptická srágorka, co spoustu hudby odsoudila po zběžném poslechu..., říká Jordi ve výběru svých srdcovek.

10 +1 = Aleš Hrebeniak (dokruhu)

redakce 08.11.2019

Pro iniciaci Converge máme více než pochopení, stejně jako není od věci se prohrabat domácí scénou a sfouknot z desek prach, nebo si i přiznat, že všechno už je dávno…

10 +1 = Sven Engelsman (The Sweet Release of Death)

redakce 05.11.2019

Žebříček bubeníka Svena sází na jistoty, stejně jako se jim nezdráhá vyhnout, jako když se těšíte na křest nového EP své oblíbené kapely, ale smete vás neznámý support.

10 + 1 = Luka (Haiku Garden)

redakce 04.11.2019

Vkus Luky z kapely Haiku Garden sahá od hlasitých vypalovaček spjatých s obdobím první vzpoury přes nejoblíbenější písničkáře až k podivnému lo-fi popu...