Články / Recenze

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík | Články / Recenze | 04.01.2020

OHODNOŤTE DESKU

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom. Ich zásadný obrat nastal pri albume Kayos z roku 2016. Ten zaznamenal medzinárodný záujem korunovaný spoluprácou s belgickým vydavateľom Dunk!records, spoločne s čínskym labelom Weary Bird, ktorý sa postaral o distribúciu pre ázijský trh. Ich cesta v roku 2017 prirodzene smerovala na festivalový piedestál postrockovej scény – Dunk!festival a v ten istý rok sa Flash the Readies podarilo úspešne absolvovať čínske turné.

Kam sa im podarilo dopracovať v roku 2019? Pri dynamickom vývoji Flash the Readies bolo na mieste čakať tvorivý pokrok a posun. Album Duna je v porovnaní s predchodcom viac agresívnejší, prieraznejší, a do istej miery metalovejší. To je citeľné hneď od úvodnej skladby White Flags, Pt. I. Sonický svet albumu Duna ilustruje husté, pastózne nánosy, avšak bez jasných figúr a predmetných zobrazení. Ako námet k albumu Duna však poslúžilo rovnomenné sci-fi univerzum z pera vyznačného amerického spisovateľa žánru sci-fi Franka Herberta. Špeciálne pri inštrumentálnej hudbe (ak nie je spojená s vizuálom, hovoreným slovom alebo iným konceptom) je informácia ohľadom inšpirácie dôležitejšia, hlavne pre samotných autorov. Skrátka, bolo by chybou si vsugerovať, že za každým riffom máme vidieť nekončenú púštnu krajinu a nakoniec, čo s tými, ktorým nie je Herbertov príbeh vôbec známy. Nechajme imagináciu plynúť slobodne, priestoru nám Flash the Readies ponúkajú viac než dosť.

Priznám sa, pri prvom zbrklom vypočutí som mal s albumom Duna problém, čo mohlo značiť len dve veci. Buď je chyba u mňa alebo na druhej strane. Nenechal som sa odradiť a počúval opakovane a pozorne, pretože s albumom Kayos na mňa Flash the Readies značne zapôsobili. Trpezlivosť sa oplatila a oplatilo sa spätne overiť aj referenčný bod – album Kayos. Flash the Readies nechcú a ani pred tým nechceli zapôsobiť „na prvú“. Za ich tvorbou počuť prácu, úmysel a zmysel pre kompozične zaujímavé riešenia. Duna nie je len obyčajná emočná postrocková horská dráha, ale komplexný systém. Treba však dodať, že stále pomerne jasne zakorenený vo svojich žánrových medziach. Tie sa však neboja priznať. Skôr než by som mal vybrať jednu z piatich skladieb, spomenul by som sympatický návrat k predošlému albumu v podobe skladby The Return of Obodin.

Slušné portfólio vzbudzuje rešpekt, ale aj veľké očakávania. Preto je škoda, že albumom Duna sa Flash the Readies neposunuli po zvukovej stránke o stupienok ďalej. Produkcia určite disponuje obstojným zvukom, no hlavne bicím by neuškodil väčší, mohutnejší a mäkkší „svetový“ zvuk, ktorý tvorí vždy srdce nahrávky. Hoci je album Duna postavený na kvalitných nápadoch a prekvapivých momentoch. Prvotný zvukový kontakt však navodil nie práve lichotivé regionálne asociácie. V môj neprospech pôsobí fakt, že práve svet ocenil Flash the Readies a album Duna sa ocitol opäť pod hlavičkou Dunk!records. Flash the Readies srdečne prajem zaslúžený úspech, no zároveň aj túžbu pozerať sa ďalej za horizont, pretože zjavne majú recept ako zaujať a potenciál ho rozvíjať.

Info

Flash the Readies – Duna (Dunk!, 2019)
bandcamp kapely

foto © Tereza Kunderová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jiskra nostalgie (Crywank)

Veronika Tichá 23.11.2021

Crywank mohou působit písničkářsky nebo folkově, sami se ale tomuto označení vždycky bránili.

Napíšu tobě, ty zas mi (Gudrun Gut + Mabe Fratti)

Richard Kutěj 04.11.2021

Gudrun Gut a Mabe Fratti vytvořily svébytný mix experimentální elektroniky, ambientu a klubových vlivů.

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace