Články / Recenze

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 11.10.2019

Švýcarské duo, s domácími kořeny zhmotněnými v bubeníkovi Jurovi Doležalovi, se čím dál více vzdaluje od svých začátků inspirovaných křehkostí anglického folku. Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

A ještě ke všemu se propadli časem. Jednou nohou stále v Londýně koupajícím se v psychedelii (to ty floydovské vesmírné zvuky a pazvuky a chaos), druhou ve slunné Kalifornii s jejím surf rockem. A do toho koření v podobě francouzštiny a jednoho návratu či reminiscence na starý Albion v příznačně nazvané folkové Where I Came From.

V podtextu alba se nachází tušený myšlenkový svorník o muzikantech nasávajících hudbu a atmosféru slunečných pláží – ale zároveň vzpomínajících na vlastní hudební minulost, která se nedá odpárat a v různé intenzitě proráží na povrch. Reagují jak posmutnělým vzpomínáním, tak i popíráním (No More Folksongs). Zvuku desky dominuje „linkwrayovský“ surf rock, nikoliv ten „dickdaleovský“, rychloprstý, a tedy pouštním pískem zaprášené kytary, které nechávají své tóny droneově doznít. A v tomto jsou Songs from the Utopia velmi přesní, vystihují ducha stylu, zároveň nejsou plagiátorští. Prostě – přicházíme z jiného hudebního prostoru a učíme se hrát tak jako vy tady.

Další vlivy se proplétají surfrockovou kostrou a obohacují ji. Celek je zábavný, lehkonohý a jaksi bezstarostný. Je příjemné poslouchat jej opakovaně, znovu a znovu se nořit do chaotického jamu desetiminutové tečky Un avion dans la ciel, repetitivního kytarového transu Ahhh! či vlnící se melodické linky Bounce and Scratch – jen to podstatné dostanu hned napoprvé, maximálně napodruhé. Další poslechy zážitek neposunují a ani moc nevybízejí k dalšímu hledání. Ahhh! je povedená deska – s tím nejstrašlivějším obalem, který mám ve sbírce.

Info

Songs from the Utopia - Ahhhh! (Tapir, 2018)
web kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.

Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Jakub Šíma 02.11.2019

Laterna magika je multimediální fenomén, který již od počátečního úspěchu na výstavě Expo 58 v Bruselu poutal pozornost nejen české, ale i světové veřejnosti.

Kdo tady co posral? (Mucha)

Adéla Poláková 29.10.2019

Pro novou desku Muchy je příznačná fúze žánrů, prolínání jazyků a vypůjčování si jak melodií, tak slov odjinud.

Nejsem mladý a nejsem starý (TaxiWars)

maxim 27.10.2019

Oproti předchozím deskám TaxiWars je Artificial Horizon lehčí, více se tančí, více se fouká kouře na parket, ubylo hřmotnosti, důrazu, aniž by kapela ztratila groovy.

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

Vojtěch Březík 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

Jonáš Sudakov 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

Jakub Koumar 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

Dantez 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

Michal Pařízek 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.