Články / Recenze

Alegorie svobody Edgar's Hair

Alegorie svobody Edgar's Hair

Abbé | Články / Recenze | 21.02.2018

Poslední koncert Edgar's Hair, kapely Hanse Brusseeho ze Soulkostela, kam pravidelně putují nejen kapely z bratrstva Silver Rocket, jsem prožil loni v broumovském divadle. Byl nezapomenutelný, byť tedy víc kvůli výsledkům parlamentních voleb, které převrstvily dojmy z jinak velmi působivé hudby a scénografie. Hlavou mi běželo leccos, i výňatek ze Společenstva Prstenu: „Odcházejí do přístavišť za Bílými věžemi, do Šedých přístavů. Navždy opouštějí Středozem. Nevím proč, ale je mi z toho smutno.“ Proč si vybrali zrovna alegorii svobody, Racka Jonathana Livingstona od Richarda Bacha? A proč je ze stonerové psychedelie cítit zármutek Sigur Rós? Co když moře ty zhulené nizozemskýé elfy opravdu volá domů, do Leidenu a Rotterdamu?

Ta myšlenka se mi vryla do paměti jako do desky, ze které zní něco úplně jiného. Duchem jsem na rýnské náplavce. Prověšená kotevní lana se zlehka napínají. Vlny měkce šplouchají o vrzající boky lodí v přístavišti. Plavidla, která sem teprve připlouvají, občas v dálce sotva znatelně zatroubí. Oblévají mě v klubu podušené kytarové linky s padesátkou na krku. Utíkají odtamtud jako umělý ranní opar. Ten se z pódia pomalu sune do hlediště. Světla prolétající helikoptéry a stále ještě nočního Leydenu ho cupují na kusy. Prohlížím si je přes krasohled zpola dopité flašky. Tomuhle tahu to dodává ten správný existenciální říz. Zlehka na ni poklepávám nehty a zkouším, co to udělá s extatickou rytmikou, která sem doléhá ze sklepa a žene mi krev do hlavy.

Asi dvacet kilometrů odsud na jih, nad Haagem, se zablesklo. Brzo nás to spláchne. Mě, i ten hlouček hipíků, co posedává na obrubníku kousek ode mě. Jeden z nich si ubalil blunt a nechal ho kolovat, teď hraje na prokopnutou španělku. Polohlasem prozpěvuje do těch dvou akordů, které si ještě nevyudil z hlavy. Spustila se opona lijáku. Z deště utíkáme rovnou pod okap. Představení skončilo.

Info

Edgar's Hair – Jonathan's Dive (vlastní náklad, 2017)
bandcamp kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Divé vtáky so slzami na výšivkách (Edúv syn)

Kristína Valachová 28.09.2020

Po lyrickom úvode sa ťaživá atmosféra piesne Nekonečný príbeh stáva až morbídnou... Po tohtoročnom EP I. vzniklo v júni ďalšie s názvom Plakala.

Jízda kolem slunného pobřeží (Disheveled Cuss)

Ondřej Rudel 25.09.2020

Kytarista a pedálový kouzelník ze skupiny Tera Melos Nick Reinhart vyměnil složité a někdy až chaoticky znějící rytmy math rocku za grunge a power pop.

Snový trip Coals

Vojtěch Rakouš 22.09.2020

Docusoap imponuje atmosférou srovnatelnou s Beach House, ale progresivnější produkcí dělá z Coals osobité představitele současné indiepopové scény.

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová 14.09.2020

Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem.

Pokoj na celé léto (Pottery)

Štěpán Sukdol 02.09.2020

Žánrově Pottery originálně přistupují k postpunku a art popu, nebojí se ale zapracovat i další stylotvorné prvky, například funky a groovy basové party.

Konců se nebojme, naopak je vítejme (Protomartyr)

Max Friedrich 31.08.2020

Ultimate Success Today je ucelené dílo, které demonstruje konečnost jako takovou, ať už je to, jak říká Casey, život kapely nebo život soukromý.

Izolace i nekonečná samota (Fur)

Ondřej Rudel 28.08.2020

Facing Home Mixtape obsahuje sedm skladeb připomínajících nostalgické melodie The Beatles, The Beach Boys a The Monkees.

Fantazijné podoby budúcnosti (Deerhoof)

Richard Michalik 24.08.2020

Motív apokalypsy zvukovo definuje roztržitosť jednotlivých skladieb. Deerhoof sa príliš neohliada za melódiou alebo harmóniou.