Články / Rozhovory

Alex Cameron: Kde máš blok a tužku?

Alex Cameron: Kde máš blok a tužku?

Jakub Peřina | Články / Rozhovory | 22.05.2018

„Chtěli jsme svoje životy spojit do budoucna a prožít krásný život. Když jsme byli už polosvlečení u krbu, jen pár minut od vytouženého a tolik očekávaného aktu, najednou si odskočila a já si všiml na zemi vypadlé žákovské knížky. Když jsem ji otevřel a zjistil, že jí je třináct let a šest dnů, myslel jsem, že zešílím,“ řekl jednou Honza Nedvěd. A podobných srdcervoucích příběhů je plná i Forced Witness, deska australského písničkáře Alexe Camerona. Kdyby to byl film, jmenuje se Poslední hochštapler. Málo co mě loni tak dojalo. K breku jsem měl ovšem blízko i během osobního setkání s Cameronem a jeho saxofonistou Royem Molloyem. Kluci si pečlivě vybudovanou image dementů drží zuby nehty.

Počkat jsem na ně měl před lipským klubem UT Connewitz. Jako prvního jsem si všiml Roye, podezřele se ochomýtal kolem zaparkovaných aut a něco si pro sebe mumlal. Pozdravil mě a hned mě seznámil se svým úlovkem, postarší Hondou. Vůbec jsem netušil, co se děje, a přišlo mi nejrozumnější tvářit se jakoby nic. O pár týdnů později vyšel na webu Brooklyn Vegan článek, ve kterém Roy uvádí svůj Top 10 nejhezčích aut, které poslední rok viděl. Toyota Sienna, Subaru Outback, Mazda Miata, všechno typy, které mají to nejlepší už dávno za sebou. Zajímavý koníček. Po chvíli se naštěstí venku objevil i Alex, který sotva pozdravil a nezúčastněně sledoval Royovo počínání. Opatrně jsem se zeptal, kde že budeme dělat rozhovor, co třeba zkusit bar naproti. Alex si místo odpovědi začal upravovat vlasy, Roy dál poskakoval kolem vozu. Zapálil jsem si cigaretu a čekal. Po chvíli Roy řekl: „Ne, do baru ne, uděláme to tady v prádelně.“ Nervózně jsem se zasmál, asi vtip. Bohužel ne. Pánové se usadili vedle hřmící pračky. Roy ji po očku zkontroloval a prohlásil: „Nevěřím tady těm sviním, že by mi to neukradli, viděl jsem tu potulovat se podivný individua.“ Alex se mě zeptal, kde mám blok a tužku, a podivil se, když jsem vytáhl diktafon. „V takovém hluku? No jak myslíš.“ Nejhorší začátek rozhovoru byl na světě.

Na YouTube je pár let staré video s titulem Angry singer incredible performance at SXSW. Vidíme tři muže, jeden si hraje s ohněm, druhý znuděně postává s trumpetou, třetí má na sobě přiléhavou kombinézu, ale chová se tak sebevědomě, jako kdyby právě vystupoval před několikatisícovým davem. Což se ti, Alexi, nakonec celkem rychle podařilo, nedávno jste předskakovali The Killers. Neseběhlo se to nějak moc rychle?
ALEX: Trvalo to dlouhý čtyři roky, ale nakonec jsme to zvládli a Brandon Flowers nám napsal. Od té doby je k nám oběma velmi přátelský, viď?

ROY: Ano, máme velice přátelský vztah.

Přijde mi ale, že se vaší druhé desce nedostalo v médiích takové pozornosti jako debutu. Čím to je, nemyslíte, že ten záměrně velmi cheesy zvuk mohl být na někoho až moc?
ALEX: Asi jsme zněli jinak, než se čekalo. Hudební novináři jsou vždycky trochu pomalejší. Patřičně tuhle desku docení až později.

ROY: Každá naše deska zní podle toho, kolik na ni máme peněz.

Je pro tebe přirozenější skládat texty z pohledu jiné osoby? Forced Witness je takových příběhů plná. Dozvíme se toho hodně o různých zkrachovalcích, chlípnících a budižkničemech, ty jako kdybys ty příběhy jen zpovzdálí sledoval. Opravdu jsi pracoval jako soukromé očko a čerpal tak inspiraci pro psaní?
ALEX: Myslím, že ta deska je celkem přesnou reflexí toho, jak se koukáme na současnou společnost. Rád píšu o osobních tragédiích ostatních. Zprávy, které vysíláme do světa, se mi zdají úplně jasné.

ROY: Souhlasím naprosto s tím, co říká Alex.

Celý rozhovor najdete v magazínu Full Moon #82.

Info

Alex Cameron (au)
5. 6. 2018 20:30
MeetFactory, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zdeňka Morávková (V centru | Im Zentrum): Centrum je tam, kde si ho uděláš

redakce 18.09.2019

Jesenický umělecký festival svou dramaturgií poukazuje na česko-německou spolupráci, která v regionu po léta přirozeně probíhala. Rozhovor.

Radim Zbránek (Story): Jen vnímat, nechat mobil v kapse

redakce 16.09.2019

Večírku s názvem Story se po několik let dařilo odvážným propojením dvou zdánlivě neslučitelných světů vyvolat atmosféru, jakou široko daleko zažil málokdo... Rozhovor.

Wrekmeister Harmonies: Všetko má expiráciu, krása aj utrpenie

redakce 15.09.2019

Predo mnou zrazu sedeli dve vyrovnané a veľmi príjemné bytosti, hovoril najmä JR. A pokojným hlasom ma dôkladne vyškolil o kráse a šťastí, ktoré je všade okolo nás.

Dušan Svíba (Earth Music): Potkávat se s lidma

redakce 09.09.2019

"Ústředním bodem je zájem a potřeba mít vliv na prostředí, ve kterém se pohybujeme," říká o svých plánech i ambicích Dušan Svíba.

George Clark (Deafheaven): Ordinary Corrupt Human Love je nový začátek

redakce 08.09.2019

Během kodaňské zastávky evropského turné se frontman Deafheaven rozpovídal o procesu, který z novinky Ordinary Corrupt Human Love udělal nejdůležitější album jejich kariéry.

Aparde: V Berlíně nejsem navždycky

redakce 02.09.2019

Hlas je mým dalším nástrojem říká v rozhovoru Paul Camillo Schroeder alias Aparde, inovátor německé elektronické scény, který se netají tím, že nemá rád rivalitu v hudbě.

Protokol: Alyona Alyona

redakce 30.08.2019

Na podzim se Alyona Alyona do České republiky vrací ke dvěma klubovým koncertům a u té příležitosti jsme se jí zeptali na její vzory a inspirace.

Bernard Sumner (New Order): Po letech jsme měli deadline

redakce 29.08.2019

Rozhovor se členem Joy Division a New Order se neodmítá, peripetie kolem náslechu a utajení alba ovšem překonaly všechna očekávání... Čtěte před pražským koncertem.

Milan Lipavský (Festival hudby Bez ambicí): Třeba se to brzy změní k lepšímu

redakce 28.08.2019

Festival na náměstí bez „kolotočů“? Lidi kolem litomyšlského klubu Kotelna se o to pokusí druhý rok za sebou, a ačkoliv říkají, že je to „bez ambicí“...

Courtney Barnett: Prokaž světu službu a vyřeš si sám sebe

redakce 26.08.2019

Courtney Barnett, jeden z nejvýraznějších hlasů v indie rocku, písničkářka s pronikavým viděním světa, přijede poprvé do Prahy. Rozhovor o pocitech nejistotu a jiných.