Články / Reporty

Alvik Late Leaves: naposledy s Anyou

Alvik Late Leaves: naposledy s Anyou

deemonickaa | Články / Reporty | 25.11.2013

„Dnes z důvodu zvukové zkoušky od 17 do 19 hodin zavřeno,“ stálo na vývěsce velkých dveří. Nezbývalo, než s dalšími nedočkavci postát ještě několik minut v nečase a kapelu Alvik, která ve čtvrtek 21. listopadu hrála v Jazz Tibet Clubu, sledovat přes sklo jako mlsní psi klobásu.

Alvik může v některých ohledech připomínat skupinu N.O.H.A. V obou případech jde o početné mezinárodní sestavy, pro které je pojítkem Praha, s velkým záběrem stylů namíchaných v energický koktejl s tím, že hudební kroky N.O.H.A. směřují více k world music, zatímco Alvik se cítí skvěle ve variacích na jazz. Nyní se v jejich „kapelním sívíčku“ objeví také stejná odrážka - odchod zpěvačky (samozřejmě ne jedné a téže). Členové N.O.H.A. se s touto skutečností vypořádávali nejedenkrát a zatím to nikdy neznamenalo konec. Jakým směrem se budou Alvik ubírat bez americké zpěvačky Anyi Stuart, ukáže budoucnost, pravdou ale je, že olomoucký koncert v rámci Late Leaves Tour byl výborný.

Každý z umělců na pódiu byl výjimečný a pro celek nepostradatelný. Na první pohled zaujaly videoprojekce francouzského VJe Gyomha, u kterých ale nakonec člověk pozornost dlouho neudržel. Anya totiž každý tón, akord i slovo procítila nejen svým hlasem, ale také tělem. Pohyblivé obrázky z plátna jako by se zhmotnily. Krásná sóla na saxofon a další dechy předvedl Bharata Rajnošek, v očích diváků bylo vidět nadšení a ruce k potlesku nemusel přemlouvat nikdo z přítomných (možná i kolemjdoucích). Zajímavé a nepředvídatelné momenty byly v mnohých případech ze světa elektra a z pod rukou Auduna Nedrelida.

V playlistu zaujaly dvě navzájem konstrastující písně. Singl Impression z posledního alba Your Name Here, vydaného v loňském roce, překvapil jednoduchou chytlavou popovou melodií (v dobrém slova smyslu), odlišnou polohu nabídla Anya s kontrabasistou Petrem Tichým v jednom z přídavků, při němž se roztančený parket snadno přeladil na intimní prožitek obou hudebníků.

Alvik hráli v Olomouci naposledy v roce 2009. I kdyby to měly být zase čtyři roky, bylo by fajn vidět v Jazzu ještě jednou původní sestavu a slyšet Anyinou milou češtinou „Děkujeme vám moc!“. Vyčkávání na dešti před prosklenými vraty, jako ti hladoví psi před řeznictvím, není překážkou.

Info

Alvik (cz/nor/usa)
21. 11. 2013, Jazz Tibet Club, Olomouc

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

For k-punk 2021: postkapitalistické touhy

Mia Kordová 07.02.2021

Čtyřhodinový zážitek odstartoval Tim Lawrence videem nazvaným What is post-capitalism? Oslava života a díla britského kulturního teoretika Marka Fishera.

Galerie Průchod: veřejný výstavní prostor pro nikoho

Minka Dočkalová 21.01.2021

Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.

Eurosonic Noorderslag 2021: Možnosti tu jsou

Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021

Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace