Články / Reporty

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka | Články / Reporty | 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí po lužáneckém parku, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise Presleyho. Dala bych si pivo, chvíli postála a možná šla dál. Jenže já byla hodinu předtím ve Fait Gallery na komentované výstavě obrazů Františka Skály, která ve mně zanechala zvláštně klidný dojem spokojeného diváka, kterého bavily Skálovy třaskavé gejzíry barvené železitou hmotou, podivná božstva, létající hedvábí nebo neuvěřitelná zeď lámající světelný paprsek do namodralých barev. Jediným zklamáním bylo zjištění, že se ten materiál jmenuje zcela nepoeticky laminát. Skála nemá komentované prohlídky rád a nerad řeší proč, co a jak udělal a nejspíš i z toho důvodu je rozpačitý z komplimentů. Má pocit, že má něco vysvětlovat. A tak nezbývá než na sebe jeho tvůrčí osobnost nechat působit.

A možná i proto se mi daří zůstat na hudebním happeningu, který se podobá setkání přátel vzývajících jména jako Bob Dylan, Elvis Presley, Tom Waits i The Rolling Stones. Skála vyměnil elegantní košili z galerie za zmačkané oranžové triko, seděl uprostřed stage a užíval si své procítěné hraní. Vedle něj o něco zapáleněji řezal Petr Nikl do maličkatého ukulele, na kontrabas zahrál Šimon Jakubíček, který působil, že si právě odběhl z absolváku konzervatoře, sídlící hned za Ponavou, a Miroslav Černý doprovodil ansámbl na housle.

Skála sází na zastřený, nízko posazený hlas, o který se při prohlídce v galerii tak bál, že se neostýchal komandovat svou choť Evu, aby mu pravidelně nosila mattonku. S výslovností si hlavu nelámal. Jak sám zmínil, hraje převážně písně „závažné“ a když táhle brouká „až bude tvé hnízdo prázdné a tvá tabatěrka prázdná“, vzpomenu si na jeden jediný portrét na výstavě, kterým byl muž, který by mohl být stejně tak Presley jako Skála. A ze života malíře se v textech také dozvídáme, že „galerista prachy chystá“ anebo „nechám tě stát v obrazárně“. Třaskavou směsí v ansámblu Skály je však Nikl. Na stole vedle něj je sbírka podivných nástrojů a udělátek, které dominuje velké nafukovací prase. Nikl svou hravostí a vynalézavostí rozbíjí místy monotónní country/blues a dodává celému koncertu dynamiku. A jestliže je Skála experimentátorem na plátně, ve své hudbě je spíše konzervativní a zádumčivý, zatímco Nikl se nechává unášet náladou písní dál, chrastí vším možným, hladí bonga metličkami a nemilosrdně dře struny ukulele takřka k prasknutí.

A pokud koncert začal ironickým zpěvem à la Oldřich Nový, tak končí písní o chlápkovi, kterému „když bylo šedesát, začal mít kluky rád“. Skladba je nekonečná, ale na to jsme byli dopředu upozornění. Odcházím plná baladických nálad, dojmů z docela zdařile pojatých coververzí a smutku nad tím, že prasátko nakonec nezapískalo.

Info

Třaskavá směs Františka Skály
25. 6. 2020 Ponava, Brno

foto © Radim Dibdiak

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.

Vybraná slova po B: Hviezdne noci Bytča

David Čajčík 19.08.2020

„Vedeli ste, že Bytča je podľa jedného sociológa najtypičtejšim malomestom na Slovensku?“ Ne tak úplně. Smack my Bytča!

Filmová nakládačka (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 15.08.2020

„Pojď, je to takovej temnej ruskej film, co má asi sto padesát tři minut, prej je to hodně intenzivní a drsný.“ Čil a dril.

Mistři krásných splínů (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 13.08.2020

Vzpomíná, jak při návštěvě Ruska někdo odmontoval kliku z pokoje Františka Vláčila, aby se nemohl dostat ven, nebo vypráví o hrůzách poválečných odsunů...