Anketa 1B2P: Koho chceme slyšet příště a kde hledáme

Anketa 1B2P: Koho chceme slyšet příště a kde hledáme

redakce | | 30.06.2015

Oslovili jsme část poroty letošního ročníku talentové soutěže 1BAND2PLAY k zodpovězení tří otázek týkajících se soutězě a hledání nových hudebníků obecně. Ankety se zúčastnili Bára Zmeková, Iva Jonášová, Cyril Kaplan, David Vo Tien, Jakub Šilhavík, Jana Grygarová a Michal Pařízek.

1.Je kapela, která se zatím do 1BAND2PLAY nepřihlásila, ale vy byste ji v soutěži rádi viděli?

2.V době, kdy vzniká více kapel, než člověk stačí poslouchat a je možné nahrát doma album se studiovým zvukem, lze považovat talentové soutěže za jakési síto?

3.Vyhledáváte si sami nové interprety, kam vyrazit? Časopisy, internet, koncerty, showcasy, portály typu Band Zone, jinam?

Bára Zmeková (výherkyně prvního ročníku 1BAND2PLAY)

1.Momentálně nevím o kapele, která by tvořila autorskou hudbu a zároveň se soutěže nezúčastnila nebo by neměla vydané album. Člověk ale neví, za kterým rohem na někoho takového narazí. Myslím, že hudebníci mají čím dál více kuráže sdílet i svoje autorské věci.

2.Potenciál talentových soutěží vidím v tom, že mohou absorbovat poměrně velké množství kapel a z nich vypíchnout pár těch, u kterých objeví nějaké dané a hledané kvality. Neznamená to, že sítem nepropadnou do ztracena některé dobré věci. To asi vždycky jo. Na druhou stranu, výhodou je vlastně to, že taková soutěž může přinést něco dobrého i nevítězům. Pokud zaujme někdo, kdo nakonec nevyhraje, tak se mu i tak může otevřít další cesta, kterou by bez soutěže hledal třeba o něco delší dobu. Myslím, že u soutěží typu 1BAND2PLAY nejde ani tak o soutěžení jako takové, i když samozřejmě účast na Colours je úžasný zážitek, o kterém se spoustě muzikantů sní, ale spíše o to setkání se, o možnost zahrát někomu novému, někomu, kdo se v hudebním světě pohybuje déle, kdo může hudbu ocenit, popřípadě ji pomoct posunout dál. Ačkoliv to pro někoho může být jen honba za cílem publicity a zvíraznění už zajetého jména, pro někoho to může znamenat první krok na cestě ze šuplíku do rádia. A i když já osobně soutěžím v jakýchkoliv odvětvích umění moc neholudji, musím říct, že ať už z pohledu soutěžícího, tak z pohledu porotce, vlastně mě to nakonec vždycky hodně obohatilo. Takže, soutěže jsou síto, ale jsou i možností se posunout dál a zároveň si spestřit přehled českých hudebníků - protože co Čech, to muzikant.

3.Potkávám lidi a hudebníky a to mě většinou posouvá k novým a novým věcem. Občas si ujedu na internetu do vod nepoznaných, ale po hodinách a hodinách nekonečných výletů si pak stejně uvědomím, že i kdybych tím strávila celý život, tak ten hudební svět neprostoupím, protože krom toho, že ho ještě nemám zdaleka zmapovaný do minulosti, tak mi zároveň uniká v přítomnosti. Je to nádhera i hrůza zároveň. Kdybych ale měla říct, co mi tak nejvíc pomáhá orientovat se v hudebním dění, tak to jsou většinou alternativněji zaměřená rádia nebo internetové hudební portály. Když mě na nich něco zaujme, tak už si to většinou pak prošusturju sama právě přes různé bandcampy, bandzony (to méně často) nebo přes oficiální webové stránky. 

Iva Jonášová (Český rozhlas, Czeching, Streetculture)

1.Smysl 1BAND2PLAY vidím v tom, že pro mě jako členku poroty objeví každý rok pár nadějných českých kapel/songwriterů, o nichž jsem do té doby neměla ponětí. Takže těžko můžu říct, že mám v kapse několik tipů, kdo by se měl do 1BAND2PLAY přihlásit. Ty jsem už objevila a můžeme jim třeba prostřednictvím StreetCulture pomoci dostat se k lidem napřímo. Soutěž 1BAND2PLAY je od toho, aby objevovala, takže odpovídám ne.

2.Všichni víme, že talentové soutěže jsou někdy více o zábavě, show, marketingu a taky o umělém vytváření pseudostars než o hudbě, vyhledávání talentů a práci s nimi. Ale pokud mluvíme o 1BAND2PLAY, to je docela dobré síto nejen pro posluchače, ale hlavně pro lidi, kteří se nějakým způsobem chtějí věnovat talentovaným muzikantům. Vidět je nejvíc vždycky na vítěze, ale já si z každého ročníku odnáším zapsaných cca deset jmen a v pravou chvíli si na ně pak vzpomenu. Třeba když hledám na závěr pořadu neokoukanej song:) A dalších cca pět jmen z ročníku mi zůstává v hlavě spíše jako bizarnosti, co v dnešní době (ještě) může na české scéně vznikat.

3.Ano, všechno z toho, ale nijak systematicky a důkladně.

Cyril Kaplan (Kaplan Bros., Vložte kočku)

1.Nikomu bych nedoporučoval přihlašovat se do soutěže, pokud si jí sám nenajde a nenapadne ho to. Nemyslím si, že by bylo pro muzikanty obecně nutné soutěžit, je to nutné pro soutěživé muzikanty.

2.Věřím, že síto stále spočívá v tom, jestli se to, co děláš, někomu líbí, jestli si to někdo pustí. Je jedno jestli máme všichni doma studio, nebo jestli něco nahrát stojí x nebo y peněz. Ve finále tě vyfiltruje tvoje odhodlání a podpora posluchačů, to pak z tebe udělá muzikanta, nebo z tvých skladeb muziku spíš... Samozřejmě je to o čase. Soutěž je podpora poroty (skupinky několika lidí, co si tvojí hudbu poslechli) na čistě tvé cestě. Může to mít pozitivní i negativní dopad na to co děláš. Takže síto to podle mě není, nebo je to hodně komplikované síto se zpětným sběrem a více cestami ven.

3.Ano, sem tam se podívám třeba na server Full Moon Zine, ale snažím se tomu spíš vyhýbat. Práce jsou spousty, času málo, přemíra informací, všechno prolinkovaný někam, ani nevíš a sedíš nad něčim (co tě zajmá jen málo) třeba hodinu. Stejně tak vyrážení si se vyhýbám, když nikam nemusím, ocením večer doma.

David Vo Tien (Full Moon)

1.Spoustě hudebníkům nemusí být podobné soutěže po chuti. Spíš mě napadají kapely, u kterých mě překvapuje, že se o nich skoro nemluví a tolik nevystupují nebo že jim je dokonce jedno, zda někdy své skladby vydají nebo jestli budou mít koncert. Což je častko škoda. Spíš mě ale zajímá, kdo se příhlásí příště a koho díky 1BAND2PLAY ještě objevíme.

2.Je to trochu zcestné. Možnosti domácího nahrávání jsou dneska na vysoké úrovni a relativně dostupné. Nicméně zjednodušeně řečeno, blbost se super zvukem je pořád blbost. Sítem to může být hlavně pro porotu, která se tak může dostat k novým interpretům, což se nemusí nutně omezovat na finalisty, jako u posluchačů, co soutěž sledují.

3.Rád vyhledávám v zákoutí malých často obskurních labelů. Byly doby, kdy jsem si na blind kupoval kazety a desky jenom proto, že mi byl sympatický přístup labelu nebo kapely. Často jsem tak objevil zajímavou hudbu, o které bych se možná jinak nedozvěděl. Vyplatí se taky sledovat nadšenecké blogy, které se zaměřují jen na nové a neznámé kapely. Twitter zahraničních hudebních publicistů je studnicí k nezaplacení, poslední dobou u mě vede Kim Kelly. Každopádně nejčastěji se to odvíjí od otázky „Už si slyšel tohle? To prostě musíš slyšet!“ Debaty u distra, před klubem nebo v oblíbeném record storu jsou v tomhle případě tou nejživější inspirací. Občas se taky vyplatí oprášit starý zvyk z dob bez internetu, kdy si člověk kupoval cd na základě obalu nebo názvu kapely. To je ale ta nejmíň spolehlivá metoda.

Jakub Šilhavík (Full Moon)

1.Bez dlouhého přemýšlení mě napadne zatím nepojmenovaný shoegaze projekt členů kapel Strangers in the City a Tuna šarmu. Slyšel jsem akorát krátké demo, ale okamžitě jsem dostal chuť poslechnout si celou desku.

3.Věřím, že ano. Kapel je opravdu nepřeberné množství a málokdo má čas, aby na vlastní pěst hledal opravdové poklady. Hodně záleží taky na samotné porotě, jestli má potřebný přehled a není ovlivňována nějakými vnějšími tlaky.

3.V dnešní době je tolik informačních kanálů, že není prakticky možné zaměřit se pouze na jeden zdroj. Časopisy v tištěné nebo online podobě jsou dobrý začátek, ale opravdu "čerstvé zboží" najdete na serverech typu Bandcamp nebo český Bandzone, kde neznámé kapely bez velkého haló zveřejňují své první nahrávky. Koncerty a showcase potom potvrdí nebo vyvrátí nadějné vyhlídky, věřím, že kapely by měly fungovat především naživo.

Jana Grygarová (Full Moon, KYEO, Radio 1, Streetculture)

1.Optikou porotce ne. Neberu účast v [jakékoliv] soutěži jako nějakou metu. Pokud objevím zajímavou kapelu, sleduju a propaguju ji stejně jako účastníka, finalistu nebo vítěze 1B2P. Na soutěžích je příjemné, že všechno dostanu na tzv. stříbrném podnose i s příslibem, že kapela má skutečný zájem se někam dostat, něco dokázat. A chápu i nezájem/averzi k soutěžím a považuju ji za legitimní.

2.V kontextu jednotlivých soutěží samozřejmě, obecně s přimhouřením ok. Vítězství, resp. promo a propagace s tím spojená, poskytuje krátkodobý highlight, přímo úměrný kreditu soutěže a porotců. Je to hlavně příležitost, a jak s tím kapela naloží, je na ní.

3.Občas mě chytne rapl a stahuju na blind z rosterů oblíbených a osvědčených uživatelů rutracker; ulítla jsem si na archivech Radia 1; taky soundcloud je skvělá věc, pokud vás neirituje nahodilost; s jistými limity a vědomím odlišnosti vkusu se nimrám v doporučení kamarádů a známých. Sleduju a poslouchám prakticky všechno, co vychází. Vím, co se mi líbí, ale ráda si rozšířím obzory.

Michal Pařízek (Full Moon, Scrape Sound)

1.V tuhle chvíli o žádné nevím, ale pevně doufám, že do příštího ročníku se jich objeví dost. Naopak mám radost, že se v soutěži 1BAND2PLAY objevila spousta zajímavých kapel, byť třeba v tom konkrétním ročníku nevyhrály. Například Strangers in the City nebo z letošních přihlášených The Atavists. Žádná soutěž by neměla být jen o vítězích.

2.Tohle je sporné. Spousta dobrých kapel se do žádné soutěže nepřihlásí (z různých důvodů) a naopak spousta kapel existuje možná jen proto aby se mohly účastnit co nejvíce soutěží. Respektive to tak alespoň občas vypadá. Pokud je dobrá a relevantní talentová soutěž, tak by měla vždy být považována za jakési síto, ale určitě to není všemocné a s dobou to nemá nic moc společného. Věřím na to, že pokud je kapela dobrá, tak se na to časem přijde. Jestli to bude díky soutěži nebo ne, to už je docela fuk.

3.Tak máme to dokonce máme v popisu práce, nebo ne? Jinak je to pořád stejné, většina možností je v otázce. Pokud mám konkretizovat, tak hodně dobrý domácí zdroj je Startér Radia Wave, co se zahraničních kapel týče, tak zajímavá nová jména nacházím na serverech The Quietus nebo Louder Than War, stále relevantní jsou samozřejmě také Pitchfork nebo Stereogum. Často se mi osvědčilo sledovat koho si moji oblíbenci berou na turné, viz třeba Anna Calvi, když hrála před Grinderman. To byl sure shot.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace