Články / Recenze

Apokalyptickej pták (staro)nově (Plastic People of The Universe)

Apokalyptickej pták (staro)nově (Plastic People of The Universe)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 05.04.2018

Rodinné stříbro československého undergroundu, kapela Plastic People of The Universe, je fenoménem zhusta prozkoumaným ze všech stran. Obzvláště po loňské knižní monografii Jaroslava Riedela (Plastic People a český underground, Galén). Plastici z pochopitelných důvodů hráli i vydávali málo, objevit něco zbrusu nového, neslyšeného, je takřka nemožné. Je to i případ nahrávky Apokalyptickej pták, kterou taktéž vydalo nakladatelství lékařské literatury Galén. Přináší záznam koncertu z festivalu v Bojanovicích, který byl příčinou dlouhého věznění některých zúčastněných a de facto vyústil ve vlnu solidarity mezi inteligencí, jež vedla až ke vzniku Charty 77. CD je tak spíše než záznamem koncertu pomníkem a připomínkou momentu, který, aniž by to kdokoliv z tehdejších účastníků tušil, podstatnou měrou určil běh dalších událostí. A takto je potřeba ho i brát.

Vydavatelé odvedli dobrou práci, pokud jde o zvukovou kvalitu desky. Posun od vydání osmičky skladeb na desce Ach to státu hanobení (Globus Music, 2000) je značný, jakkoliv k dokonalosti má stále, vlivem okolností vzniku, poměrně daleko. Zvuk je „plastikovsky" rozvrzaný, hudební projev nedokonalý, ale zároveň silně hypnotický. Autentičnost hraje prim. Remaster poprvé vychází z původního pásku, nikoliv pouze z nekompletní kopie, i proto zůstal na desce poněkud nelogický přeryv ve skladbě Píseň brance, kdy se po chvilce ticha ozve dechovková mezihra vyplňující momenty, kdy v sále vypadl proud. Možná tady mohla ustoupit snaha o dokumentární věrnost posluchačskému zážitku. Tento moment totiž zbytečně ruší a nepřináší nic nového, bez kontextové informace v bookletu je navíc poněkud nepochopitelný.

Plastic People of the Universe byli v sedmdesátém šestém na vrcholu, album Apokalyptickej pták je jak hitové (Magické noci, Prší, prší, Eliášův oheň), tak přináší nový materiál, skladbu Phallus impudicus. Vydavatelství Galén se vytáhlo, i pokud jde o samotnou podobu artefaktu – střídmě pojatý digipack doplňuje hutný text Jaroslava Reidela a hlavně nemalé množství archivních fotografií, které jsou dost možná tím nejvzácnějším, co tohle vydání nabízí.

Info

Plastic People of the Universe – Apokalyptickej pták (Galén, 2017)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kde jsem tohle naposledy slyšela? (Jungle)

redakce 25.05.2019

Nahrávka míchající soul, disco a funk prestižní cenu sice nevyhrála, ale i nominace zajistila jejím autorům nemalý zájem.

Porouchané rádio Devina Townsenda

redakce 15.05.2019

V jedinečném bodě se celý Townsendův neuspořádaný vesmír sjednotí a vznikne řád. Novinka Empath trápí i překvapuje.

Hauschka v lese bez nástrah?

redakce 07.05.2019

Technika „připraveného klavíru“ se stala brzy proslulou a německého tvůrce dokázala bezpečně odlišit od dalších pianistů, jako jsou Nils Frahm nebo Ólafur Arnalds.

Vykouzlit ten okamžik (Anna von Hausswolff)

redakce 03.05.2019

Vyslovit se proti vykořeněné současnosti, prožít kouzlo přítomnosti. Zmrazit čas a vnímat sama sebe v celé svojí zranitelnosti.

Kronika spomienok Maggie Rogers

redakce 02.05.2019

Celé to odštartovalo video z jej hodiny na New York University, kde prezentovala svoje demo jednému z najúspešnejších producentov pop music, Pharellovi.

Propracovaná kytarová alchymie Swervedriver

redakce 25.04.2019

Drží se osvědčené indierockové receptury, která těží převážně z tradic ostrovního shoegazingu, tedy z žánru, jehož základy pomáhali zkraje 90. let sami budovat.

Obyčejnost narkomanů / Modlitba

redakce 21.04.2019

Nabízí se srovnání se snímkem Beautiful Boy, který poněkud povrchně popisoval rozpadající se vztah otce a závislého syna, zatímco Modlitba sleduje jedince bojujícího s...

Svět pomalu hoří… (Ladytron)

redakce 20.04.2019

Z alba není ani tak cítit politická angažovanost, jako spíš pocit bezmoci a odcizení v dystopickém světě.

Gregor Sailer: Pastelová nervozita opuštěných budov

redakce 14.04.2019

Rakouský fotograf Gregor Sailer ve svém posledním projektu důkladně prozkoumává fenomén Potěmkinových vesnic.

Žádné suché variace (Emil Viklický Trio Hraje Suchého a Šlitra)

redakce 07.04.2019

Viklický není typem muzikanta, který by se držel melodických schémat, jež mu předepisuje původní píseň...