Články / Reporty

„Až vyrosteš, začneš hrát black metal,“ říkaly maminky Remek

„Až vyrosteš, začneš hrát black metal,“ říkaly maminky Remek

David Čajčík | Články / Reporty | 02.07.2013

Hranice u Malče na Vysočině nezná ani leckterá navigace a do opuštěného kravína na kraji vesnice byste neřekli, že může ještě hrát roli v jakékoliv hudební události, natož festivalu české tvrdší scény. A co se týče slova „festival“, na Last.fm píšou: „This event currently doesn’t meet our festival criteria“. A sdružení yo-yo, které akci pořádalo, se o festival prvoplánově ani druhoplánově nesnaží. To spíš o turnaj v pétanque a nejlepší veganský raut.

Kapela Illness z Lučic vyplnila pozici místní kapely po odstoupivších Sakala. Dočkali jsme se introvertního dřevního grunge a kytary, která mnohokrát řvala jak zneužívaná dívka. Cry Baby! Teenageři v trikách s tváří Kurta Cobaina tentokrát sice v publiku chyběli, ale na Bleach myslel v tu chvíli asi každý.

Pod několikanásobně klenutým stropem a na koberci odehráli Remek svůj standardní osmnáctiminutový set s kotouly a zjevným vnitřním i vnějším nasazením. „Udělejte ten jeden krok, vegetariánství nestačí!“ Stejně tak u podobného DIY hardcoru nestačí stát v řadě. Remek udělali krok vpřed tím, že jim naživo propadnete a věříte. A vlastně jsou sympatičtí i masožravcům.

Je zázrak, že se v punkovém prostředí, jako je opuštěný kravín, podařilo jakžtakž nazvučit kapelu, jako je Ravelin 7. Elektronika, dva zpěvy, kytary... Perfektně nacvičené rytmické breaky střídaly volně plynoucí proud zvuku připomínající hluk velkoměstské magistrály čas od času narušené zvukem sirén. Jejich poslední LP 7 kroků po zamrzlé řece už dávno není jen pokusem o propojení tvrdé hudby s jazzem a vším. Stejně tak jako olej už nelze oddělit od vody a svět míří do větší a větší entropie, Ravelin 7 tvoří neoddělitelný mix závislostí.

Kontroll z Kolína stačí bicí a basa. U podobných kapel mám vždycky pocit, že jsem někomu omylem vlezl do ložnice. To, čeho si u větších uskupení nemáte šanci všimnout, je intimní hudební propojení dvou hráčů, kteří po tolika zkouškách přesně ví, co ten druhý udělá, a dokáží i z jednoduchých punkových veselic udělat mathově znějící trháky čerpající ze sehranosti. Dva nástroje kontrolují stage a z mathových trháků dělají punkové veselice.

„Až vyrosteš, začneš hrát black metal,“ říkají maminky malým hardcoristům a řekly to i Remek (nebo alespoň části). Hradba zesilovačů, dva na člena, dávala tušit něco velkého, většího, než jsme se ten večer nadáli. Kravín se měl topit v hluku při teprve druhém koncertu Marnosti. Aparáty ze SSSR svedly lidstvo ovládnuté blast beaty a chaotickým hlukem. Vokál moc místa nedostal, ale kde byl, tam rval srdce. Marnost nad marnost, zloba a hněv, o této kapele se ještě bude psát a hlavně se bude poslouchat. Škoda, že si zatím neuvědomují, že to, co u koncertů Remek funguje – krátký set, u táhlého burcujícího metalu s vazbami akorát zklame. Jinak řečeno: víc!

Bylo mokro a zima, kapely odjely, hlívový guláš došel, zbyl jen hummus a malinovka se slevou. Pár vytrvalců diskutovalo o hip hopu a architektuře. A začalo svítat.

Info

On/Off vol. 2
29. 6. 2013, kravín, Hranice u Malče

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace