Články / Recenze

Básník bez kytary (Drtivé jistoty JB)

Básník bez kytary (Drtivé jistoty JB)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 12.12.2018

Jan Burian je na české písničkářské scéně unikátem. Poetický vypravěč historek ze života, které jsou banální i metafyzické, spojené s klavírním doprovodem. K bilančnímu rozhovoru jej vyzval Pavel Klusák, záštitu převzalo lékařské nakladatelství Galén.

Knihu Drtivé jistoty JB autor rozdělil do tří částí: Prvou je samotný rozhovor, v druhé Burian komentuje pětadvacet textů z různých období své tvorby, závěr patří pečlivě pojaté diskografii, a to včetně hostování, byť jen jednopísňového.

Rozhovor je pojatý víceméně chronologicky, kromě životních peripetií a tvorby často zabíhá i k poměrně osobním věcem. Velkým tématem je tak třeba “ztráta inspirace”, která mnohé písničkáře postihla po sametové revoluci, či příběh komplikovaného vztahu s Jiřím Dědečkem, s nímž Burian tvořil nerozlučnou písničkářskou dvojici v osmdesátých letech. Burian je otevřený, Klusák umí pokládat dotazy, zároveň nemá potřebu svého společníka “dusit”. Pocit příjemného přátelského povídání, namísto obligátního nebo podbízivého plkání, je hmatatelný, uvolněnost diskuze nad životem i jednotlivými deskami (nad některými se zastaví na delší dobu a jsou jim věnovány celé kapitoly, jindy je to jen zmínka) se přenáší i na čtenáře.

Druhá část je zajímavým vhledem do mysli písničkáře. Burian své texty hodnotí často se značným odstupem (nejstarší je Dítko z roku 1974, nejmladší naopak Staré dopisy a Není to lehké, jež vznikly v roce 2016). Někdy text vyvolá vzpomínku na inspiraci, jindy se zabývá tématem, některé texty se stanou další rozpravou, do níž se zapojí oba účastníci dialogu.

Drtivé jistoty JB je vlastně velmi nenápadná knížka. Má však schopnost postihnout Burianovu tvorbu ve všech jejích nuancích – té přímočaře “historkařské” i té básnicky filozofující. A v oné obyčejnosti a přirozeném “nebásnictví” tkví její největší síla, stejně jako v civilním vyprávění dvou kamarádů.

Info

Jan Burian, Pavel Klusák - Drtivé jistoty JB (Galén, 2018)
web nakladatelství

foto © Archa Theatre

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

redakce 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři. Nahrávka totiž vznikla právě 1. října loňského roku.

Uprostřed božského aroma (HTRK)

redakce 04.09.2019

Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

redakce 04.09.2019

Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy.

Vana plná extáze (Hot Chip)

redakce 03.09.2019

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry.

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

redakce 01.09.2019

Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Co se stalo?