V poslední době poslouchám chlápky s ponurými hlasy. Z poličky jsem oprášil elektronikou znetvořené blues v podání Huga Race, společnost mi dělal Nick Cave a teď tenhle gentleman s dětinskou přezdívkou Koonda Holaa. Vlastním jménem Kamil Krůta působil např. v F.P.B. či Už jsme doma, v Koonda Holaa se odráží jeho ovlivnění častými pobyty ve Spojených státech.
V podstatě je jen zarostlým desperátem s kytarou, vydá však za celou standardně obsazenou kapelu. Nikoli jedinou radostí, kterou album Still There… Waiting for Me představuje, je vstupování do světa osamocených půlnočních jezdců a jejich příběhů, jak je vypráví svým temným hlasem. Neméně podstatná je i snaha proniknout pod povrch plnotučného, šťavnatého zvuku, do kterého se deska s úspěchem halí. Mnohovrstevnatost není v tomto případě metaforou, ale prostým faktem. Koonda Holaa kouzlí s looperem a skládáním jedné kytarové stopy na druhou, jediným dalším nástrojem jsou bicí.
Koonda Holaa je někdy písničkářsky křehký, na jiných místech se noří do vln zamlžené psychedelie, jindy jeho hudba tepe v šamanském rytmu primitivního blues. Podobně proměnlivé je i žánrové zařazení, tu jsme blíže country, onde rocku, jinde gospelu – ovšem všechny pokusy cokoliv zařadit jsou nabourávány hudební amorfností, která je Krůtovi naprosto vlastní. Nálady a zvuky se přelévají jeden přes druhý a propojují do zvukově překvapivě barvitého celku, vzhledem k omezené instrumentaci.
Barevné jsou i nálady a jednotlivé skladby, celým albem prostupuje zvláštní nezdůrazňovaný melancholický pocit. Koonda Holaa je stvoření z jiného časoprostoru, který tím naším jen tak mimochodem proplouvá, vyzbrojen jen kytarou a baterií efektů. Fantasmagorická bludička, bludný kámen.
Koonda Holaa – Still There… Waiting for Me (Track Brack Mobile Production, 2019)
fb interpreta
živě:
12/12 Brno, Kafara
13/12 Bílina, Moskva (w/ James Leg)
19/12 Praha, U vystřelenýho oka (w/ Jaroslav Murgauer)
20/12 Třebíč, Béčko (w/ Permon Balet Superstar)
21/12 Bílina, Moskva (w/ Permon Balet Superstar)
22/12 Blatná, Kulturní kavárna Železářství U Šulců
23/12 Poděbrady, Kafíčko
27/12 Loket, Hospoda u Radnice
29/12 Louny, Music bar Za zdí (w/ Rohypnol Missipi Aussig)
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.