Články / Rozhovory

Bittová/Dusilová/Načeva: Dokážeme se zaskočit

Bittová/Dusilová/Načeva: Dokážeme se zaskočit

Anna Mašátová | Články / Rozhovory | 06.11.2018

Tři nejvýraznější hudebnice české scény po roce opět vyráží na krátké listopadové turné, během kterého navštíví sedm měst. Když toto seskupení ohlásilo na konci minulého roku první koncerty pod názvem Spolu, byly vstupenky pryč během několika hodin. Dnes hlásí sály taktéž téměř vyprodáno, další vystoupení jsou navíc kvůli časové vytíženosti dam v nedohlednu. Iva Bittová, Lenka Dusilová a Monika Načeva jsou však z projektu nadšené stejně jako fanoušci, lze tedy doufat, že je společně nevidíme naposledy.

Nelze začít jinak – kdo přišel s nápadem spojit vás v jeden projekt?
LENKA: Můj manažer Tomáš Paleta, který chtěl splnit přání své ženy. Ptal se jí, na jaký koncert by šla nejraději, a ona řekla, že by nás chtěla vidět všechny tři pohromadě na pódiu. A Tomáš to proměnil v realitu.

Připadal vám vůbec takový záměr proveditelný, nezdráhaly jste se?
MONIKA: Mně to přišlo proveditelné, taky jsem hned řekla, že souhlasím, protože jak Ivu Bittovou, tak Lenku Dusilovou mám z naší scény nejradši.

LENKA: Mně to přišla trošku drzost vůči Ivě, s Monikou už jsem se před tím setkala... Vlastně mi nějakou dobu trvalo, než jsem Tomášovi řekla, ať to rozjede.

IVA: Ale teď už to tak nevidíš, že ne?

LENKA: Nevidím. (smích) Měla jsem ostych, přišlo mi drzé oslovit takovou ikonu ke spolupráci.

IVA: Tak všichni jsme, jak se říká, jenom lidi. Všechny tři jsme se shodly na tom, že do toho půjdeme, a ani jsme moc neváhaly, protože se vzájemně respektujeme a obdivujeme, ta touha nechat se inspirovat a něco spolu vytvořit byla vyvážená a vzájemná.

MONIKA: My jsme na té naší scéně takové rebelky, děláme si hudbu paličatě od začátku opravdu tak, jak chceme. Až doteď.

IVA: Je tam určitá svoboda a volnost v tom, že nás nikdo nikdy producentsky nesvazoval.

LENKA: Pro mě byla důležitá společná jazyková vlna, na to jsem se těšila nejvíc. Je to vlastně takové čisté, bez ambicí, protože hrajeme jen s tím, co máme.

MONIKA: Já jsem taky ráda za tu týmovou práci, je skvělé, že jsme našly společný hudební jazyk, a myslím, že si máme co říct i že si budeme mít co říct. Je to hodně otevřené.

IVA: K tvorbě a umělecké činnosti patří překvapení, protože vždycky, když je člověk příjemně překvapený, přichází k sebepoznání nebo musí reagovat. To mám ráda, je to součást té hry, proto mě baví improvizovat. Když někoho zaskočím nebo někdo zaskočí mě, mám z toho radost.

LENKA: A nám takové momenty nechybí. (smích)

IVA: Navzájem se zaskočit zvládáme.

Celý rozhovor najdete v magazínu Full Moon #91.

Info

Bittová/Dusilová/Načeva: Spolu
web projektu

Živě:
23. 11. 2018 KD Vltava, České Budějovice
24. 11. 2018 KD Hronovická, Pardubice
26. 11. 2018 Sono centrum, Brno
27. 11. 2018 Evangelický kostel, Ostrava
28. 11. 2018 Palác Akropolis, Praha
29. 11. 2018 Palác Akropolis, Praha
30. 11. 2018 Eurocentrum, Jablonec nad Nisou

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cash Savage: To, že jsem žena, neznamená, že jsem máslo

redakce 18.06.2019

V diáři australských The Last Drinks, kteří jsou známí divokými koncerty, jsou tři neobvyklé tuzemské štace. Rychlé otázky a ještě rychlejší odpovědi Cash Savage.

Jiří Moravčík (Czech Music Crossroads, Colours of Ostrava): Příběhy přibývají každý den II.

redakce 17.06.2019

V první části rozhovoru jsme se s ním bavili zejména o showcasech obecně a jejich vnímání v tuzemském prostoru, v druhé části se rozletíme po world music.

Jiří Moravčík (Czech Music Crossroads, Colours of Ostrava): Příběhy přibývají každý den (část první)

redakce 10.06.2019

S Jirkou Moravčíkem nejen o festivalech, africké hudbě či relevanci termínu world music, ale také o tom, že „duši hladící hudby“ se jen tak nezbavíme.

Pořadatelská: Jan Bartoš (Prague Music Performance)

redakce 07.06.2019

Prague Music Performance je mezinárodní festival a institut zaměřující se na organizování koncertů i interpretačních kurzů sólové hry i komorní hudby. Zpovídáme zakladatele a šéfa Jana Bartoše.

Tonda Kocábek (Boskovice, Kaštan): Mám své jistoty

redakce 03.06.2019

Na Bílou horu si znovu našly cestu kapely z temných sklepů i popového výsluní, a to zdaleka nejen ty domácí. Tradiční klub Kaštan proživá obrození, Tonda Kocábek je u toho.

Markéta Fantová (Pražské Quadriennale): Vystavovat divadelní zážitky a neztratit přitom identitu

redakce 31.05.2019

Rozhovor s uměleckou ředitelkou Pražského Quadriennale o vystavování současné scénografie a udržování identity scénografické profese. Živé umění, živý prostor.

Protokol: Anna Calvi

redakce 28.05.2019

V protokolu Anna Calvi nepřekvapí jmény jako David Bowie nebo Grace Jones. Kvitujeme nominaci londýnského obchodu Fopp.

Pořadatelská: Adam Svoboda (Kavárna Potrvá)

redakce 27.05.2019

Malý prostor, velké koncerty. Kavárna potrvá oslavila prvních deset let a i letos se podílí na programu festivalu v Boskovicích.

Vstupní prohlídka: Walter Schnitzelsson

redakce 24.05.2019

Slovenští indie rockeři Walter Schnitzelsson vydali začátkem roku nové album a už se chystají na festivalovou sezonu.

Moimir Papalescu (United Islands): Hlavně pomoci novým a zajímavým projektům

redakce 22.05.2019

Letošní ročník multižánrového festivalu United Islands of Prague se odehraje pod taktovkou nového ředitele Moimira Papalescua.