Články / Reporty

Bizarní burleska (Lindemann)

Bizarní burleska (Lindemann)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 12.02.2020

Till Lindemann by mohl sedět na jevišti s kytarou a stejně by dokázal naplnit halu libovolných rozměrů. Značka Rammstein táhne a je celkem jedno, že na pódiu stojí jen jedna šestina německých pop-industrialistů. Pražské O2 Universum tak sólový projekt Lindemann, který jeho vůdčí osobnost dala dohromady s Peterem Tägtgrenem ze švédských Pain či Hypocrisy, očekávalo dlouho dopředu vyprodané.

Druhým albem F&M se projekt konečně dostal do fáze, kdy má odpovídající množství materiálu na to, aby utáhl regulérní koncertní set. Od něj se dalo čekat cokoliv: Lindemann je nevyzpytatelnou osobností, která svou hudbu sytí těmi nejzasutějšími, většinou sexuálními představami, a sólovky mu na jeho úchylné bábovičky poskytují báječné pískoviště, kde ho nikdo nehlídá. A podle toho to taky vypadalo.

Věkovému omezení „od 18 let“, které mohlo působit jako marketingová vějička, bylo tentokrát učiněno za dost. Korpulentní dámy válející se v tuku, všemožné mužské i ženské tělesné otvory, pěkně na férovku záběry řady sexuálních praktik… Strážci všeobecné morálky by jásali. Vědomá snaha o provokaci a překračování hranic ale zakrývala neduhy notně bizarního programu, který se místy pohyboval pár kroků za hranou nutného.

Hlavně fakt, že na pódiu toho nebylo mnoho k vidění. Frontman, stejně jako celá kapela oděný do bílého obleku, byl spíše uměřený a koncert „jen“ odzpíval. Vlastně jediným rozptýlením bylo házení dortů a mrtvých ryb do publika a vysouvací stolička, na níž Lindemann odzpíval skladbu Knebel. Peter Tägtgren moc prostoru nedostal, v podstatě byl jen kolečkem v soukolí bezejmenné skupiny, která sloužila svému vůdci.

O repertoár se rovnoměrně postaraly skladby z obou alb a i naživo byl citelný rozdíl mezi deskami. F&M – kromě toho, že je v domovské němčině a ta Lindemannovi sedí více než angličtina, kde se zmohl jen na kolovrátkové slogany –, je podstatně barevnější, vyspělejší a výrazově sofistikovanější. Jen škoda, že zvuk, alespoň v horních patrech haly, hudbu redukoval na strojový kvapík, v němž se na mnoha místech Lindemannův charismatický projev ztrácel, a jaká skladba se vlastně hraje, se dalo odvodit jen z projekcí.

Čili – Lindemann přijel s poněkud bezduchou show postavenou na šokantních efektech. Zároveň byl ale patrný nadhled a odstup, alespoň ze strany protagonisty a jeho kapely. Těžko lze tuhle sexuálně explicitní burlesku brát vážně.

Info

Lindemann (de/swe)
10. 2. 2020 O2 Universum, Praha

foto © archiv kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.

Vybraná slova po B: Hviezdne noci Bytča

David Čajčík 19.08.2020

„Vedeli ste, že Bytča je podľa jedného sociológa najtypičtejšim malomestom na Slovensku?“ Ne tak úplně. Smack my Bytča!

Filmová nakládačka (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 15.08.2020

„Pojď, je to takovej temnej ruskej film, co má asi sto padesát tři minut, prej je to hodně intenzivní a drsný.“ Čil a dril.

Mistři krásných splínů (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 13.08.2020

Vzpomíná, jak při návštěvě Ruska někdo odmontoval kliku z pokoje Františka Vláčila, aby se nemohl dostat ven, nebo vypráví o hrůzách poválečných odsunů...