Články / Reporty

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob. Polská hudba k šumperskému festivalu neodmyslitelně patří, letošní ročník nebyl výjimkou. Ostré, ale zároveň velmi barevné blues Forsal, vedených frontmanem Jakubem Konieczkem, bylo podařeným výkopem. Škoda poněkud vyprázdněných póz a gest, které zavánějí manýrou, hudebně ovšem za jedna.

Francouzi Dirty Deep nebyli pro slabší povahy. Už od svého atmosférického intra publikum atakovali vyšponovanou hlasitostí, která obracela vnitřnosti naruby. Bluesoví Motörhead? Kytarista se svou dynamickou hrou k Lemmymu Kilmisterovi blížil. Tihle navrátilci na BluesAlive se za tři roky od své festivalové premiéry výrazně posunuli, jsou sebejistější, přitlačilo se na rychlosti, divokosti a vůbec fyzičnosti projevu. Vždycky je příjemné sledovat vývoj kapely, která je novátorská svým přístupem, a přesto do line-upu žánrově vymezeného podniku zapadá.

Blues bylo vždycky o uvěřitelnosti a životních zkušenostech. A těch má Watermelon Slim, sedmdesátník, který ještě celkem nedávno jezdil po Státech coby řidič kamionu (vzděláním historik) a pak pěstoval melouny, na rozdávání. K tomu přidejme přirozený klaunský talent a očividné nadšení z koncertování. Písničky-příběhy doprovázené výraznou hereckou složkou se držely v žánrových intencích, bavil zejména projev veselého starého muže, který s postupujícím setem jako by mládl před očima. Divoké tanečky, zpěv v pokleku i vleže na pódiu i hecování publika by se od něj mohly učit i zkušenější kapely.

fotogalerii z druhého festivalového dne najdete tady

Beaux Gris Gris & The Apocalypse si nedali do názvu woodoo amuletu proti zlým duchům náhodou. Jejich moderna, pohybující se na pomezí blues, soulu i rocku, okamžitě nasytila prostor Domu kulturu zvláštní jiskřící energií. A nebylo to jen všudypřítomnými flitry na oblečení členů skupiny, pozornost poutala hlavně zpěvačka Greta Valenti a britský kytarista Robin Davey se vzhledem starozákonního kazatele. Dokonale spojení, emoce i erotické napětí mezi oběma protagonisty. A odevzdání se publiku. Oba prakticky neopustili dopředu vytažené subwoofery, část koncertu odehráli obklopeni davem pod pódiem. Čtyři zbývající členové kapely byli v jejich stínu, na druhou stranu je spolehlivě jistili rytmicky i v doprovodech, vědomi si svých trumfů. Ty spočívaly v přirozeném poutu ústřední dvojice, v propojení dvou bluesových tradic, té americké, postavené na procítěném zpěvu jdoucím rovnou z duše, i té britské, co se týče výstavby omamujících sól. Dotyk neobyčejnosti.

Papírově hlavní hvězda druhého večera, Ronnie Baker Brooks, to neměl vůbec jednoduché, jeho echt chicagské blues bylo prostě příliš obyčejné, tradiční a skoro až předvídatelné. Syn slavného otce Lonnieho Brookse nejvíce exceloval v převzatých věcech, viz chytrý cover Satisfaction nebo šlapající přídavek Miss You (Rolling Stones) nebo songy slavných bluesových mohykánů (Muddy Waters). Což o to, dobré to bylo, ale i tradice si zaslouží kapku něčeho originálního.

Info

Blues Alive
15. 11. 2019 Dům kultury, Šumperk

foto © Radim Malíček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z jiného světa (The Hu)

Jiří Vladimír Matýsek 29.01.2020

Není divu, že formaci The Hu přivítal po střechu zaplněný Lucerna Music Bar.

Cesta Kataríny Málikové k Prophetu

Vadim Petrov 24.01.2020

Máliková se ráda oddává experimentování s vybavením a o drum machines dokáže vyprávět se zapálením jako málokdo.

Jazz dvou kontinentů (Jorge Rossy Vibes Quintet)

David Bláha 20.01.2020

Úvodní melodie připomene tvorbu Thelonia Monka, což vlastně vypovídá i o celém výrazu a zvuku, který skupina vytváří...

Sub Focus – kdo chodí na starý djs?

Vadim Petrov 19.01.2020

Sub Focus nastoupí, potřese Bifidovi rukou a vypálí Rock It v double dropu s Take You Higher od Wilkinsona, synergické double dropy padají jeden za druhým téměř bez ustání.

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...