Články / Reporty

„Can you teach me how to surf?!" (Viagra Boys)

„Can you teach me how to surf?!" (Viagra Boys)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 28.05.2022

„Pomalu se blížím ke konci seznamu kapel, na které mám lístek dva roky,“ říká mi s úsměvem kamarád před klubem. Je fajn, že se zase hraje, byť jedna pohroma střídá druhou. Každodenní život chytá barvu, aniž by to zavánělo prázdninovou propustkou. Před MeetFactory je rušno, už na předskakující Bibione je půlka klubu. Dívčí trojice s klasickým setupem kytara, basa, bicí doplněným o Mikrokorg si hned získává přízeň publika. Hrají dravě v two step rytmu. Lesklý humbacker posazený uprostřed baskytarového těla dělá slušný humbuk, na který baskytaristka Magg nasazuje uřvaný vokál. Trochtýna brousí surfrockovou hranu a skladby vyplňuje melodickými obezličkami. Na synťák dojde téměř na konec, kdy nahradí basu něčím, co připomíná lodní sirénu, která je však příliš nahlas, nebo ji nesvědčí daný prostor.

Kdyby Švédští Viagra Boys počkali čtrnáct dní, vezou do Prahy hned dvě nová alba. Večer patří rok starému Welfare Jazz, ze třetího Cold Cave prosákne singl Ain’t No Thief. Šestice nastupuje do rudě nasvíceného sálu s trackem Research Chemicals, postpunkový aparát drží na pulzující base, tanečním rytmu a charismaticky vylitém hlase Sebastiana Murphyho. Zbývající nástroje dokreslují atmosféru a příběhy. Nový kytarista Henrik Palm, nastoupivší po zesnulém Benjaminu Vallém, se osvědčuje, ať už se jedná o kovové frázování, noisové momenty nebo špinavá minisólíčka. Murphy je v nejlepší formě, jak sám říká před skladbou Sports. Potetovaný bluesman s cyklistickými brýlemi a plnými boky dopijí Jacka Danielse a je rád, že si může dát po čtvrtém songu Slow Learner oraz, zatímco zbytek hraje instrumentální track 6 Shooter. Divoký postpunk se nejvíce protne s blues při skladbě Feel Alive, kdy svůdný saxofon Oskara Carlse rozvlní zpěváka i rozjásané publikum. Když Carls nekvílí na zlatou bestii, ovívá ručníkem kolegy. Sólo v Cold Play si užije a následně skočí do davu.

fotogalerii z koncertu najdete tady a tu

Na Viagra Boys je skvělé, jak umí z chytlavých postpunkových útržků namíchat psychedelický jam a vytvořit větší zvuk, než by se dalo čekat. Bílé oděný Elias Jungqvist s kovbojským kloboukem naopak těží s tanečnějších skladeb jako Ain’t Nice, kde jsou jeho synťáky výrazné a čitelné. Po většinu koncertu bohužel splývají s baskytarou, místy nepříjemně vazbí. Koncertem ale Jungqvist protančí stejně jako publikum a v závěrečné patnáctiminutové Shrimp Shack nabídne keyboard první řadě. „Hey shrimp, can you teach me how to surf?“ odpálí Murphy závěrečnou část skladby proti všem protekčním frackům a s odkazem na Trashmena sjedou Viagra Boys perfektně vygradovanou zvukovou vlnu.

Info

Viagra Boys (se)
22. 5. 2022 MeetFactory, Praha

foto © Jakub Václavek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace