Články / Rozhovory

Cash Savage: To, že jsem žena, neznamená, že jsem máslo

Cash Savage: To, že jsem žena, neznamená, že jsem máslo

Abbé | Články / Rozhovory | 18.06.2019

V diáři australských The Last Drinks, kteří jsou známí divokými koncerty a jejich nahrávky představují velmi osobitý mix surového blues, indie rocku nebo alternativního country a nekompromisních textů, jsou tři neobvyklé tuzemské štace. O loňském 35. výročí prvního disidentského koncertu v Šonově, tvůrčím procesu The Last Drinks a trochu jiném fotbalu jsme skypovali s hudebnicí, zpěvačkou, feministkou a trenérkou Cash Savage.

Letos túrujete přes Českou republiku. Všechny vaše zastávky jsou mimo běžné trasy, u nás na festivalu Mišmaš, v pražském klubu Café V lese a v broumovském Edenu. Jak jste se zrovna o něm dozvěděli?
Hráli jsme loni na festivalu v Šonově. Zeptali se nás, jestli bychom nepřijeli napřesrok do klubu.

Jak se vám tam hrálo?
Přišlo nám to fakt neuvěřitelný. Zrovna slavili, že se tam v roce 1983 konala první undergroundová akce, přišlo hodně lidí z té doby a pro nás bylo výjimečný bejt u toho.

Jak filtrujete nevyžádané chlapské rady, jak vylepšit vaši show?
Myslím, že teď je to trochu jednodušší. Publikum už nebývá nutně tak ubohý, umravní se samo.

Co u kapely The Last Drinks bývá dřív: text, nebo hudba?
Záleží na písničce. Někdy je to muzika a jindy zase text. Když jsem byla mladá, mívala jsem nejdřív nápady na pár různejch řádek, teď pro to nejsou žádný pravidla.

Jak u vás hudba a text spolupracují?
Při skládání se podporujou navzájem. Text není důležitější než písnička, do popředí nevystupuje ani muzika.

Jste hudebnice, zpěvačka, ale taky fotbalová trenérka, feministka a lesba. Jak přežíváte ve fotbalovém prostředí?
Velmi snadno. Tohle nikdy nebyl problém.

Protože netrénujete tým z nejvyšší ligy?
Určitě. To, že jsem žena, neznamená, že jsem máslo. Možná dřív by byla velká věc, kdybych tým trénovala, ale dneska fakt ne.

Jak jste k fotbalu dostala?
Jako mladší jsem hrávala na škole, později jsem se k tomu vrátila.

Jak si stojí australský fotbal?
Pozor, já nehraju kopanou. Když jsem byla děcko, kopanou tu nikdo ani nehrál. Australský fotbal je jiná hra, míč vypadá jako ten na rugby, ale má úplně jinej tvar. Náš fotbal nepřipomíná ani ten americkej, ve kterým se hráči přetlačují. A taky má zcela jiná pravidla.

Současná Austrálie vznikla na troskách té staré, aboriginské, který byla zničená. Od kultury po životní prostředí. Dá se říct, že proto tamní bluesrockové kapely znějí tak temně a nemocně?
Nevím, taky nechci mluvit za ostatní kapely. Tohle je nad naše chápání hudby. The Last Drinks inspirují ti, které jsme v Austrálii potkali.

Info

web kapely

živě: Cash Savage & The Last Drinks (aus)
20. 6. 2019 Café V Lese, Praha
21. 6. 2019 Mišmaš, Bojkovice
23. 6. 2019 Eden, Broumov

foto © freetoeknee

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Martin Mažári (Edison Filmhub): Tahle oscarová sezona byla perfektní

Jarmo Diehl 18.02.2020

Povídání s Martinem Mažárim o současné kinematografii, vnímání filmu jako takového i o tom, co ho dovedlo zrovna do filmhubu.

Pořadatelská: Kristýna Procházková (Spratek production)

redakce 17.02.2020

Dělat koncerty pro kamarády v sobě obnáší velkou dávku romantiky, ale taky spoustu práce. Kristýna Procházková vypráví o své Spratek Production.

Protokol: Scott Hansen (Tycho)

redakce 14.02.2020

Scott Hansen neboli Tycho si prošel cestu od tvrdých kytar až k snové elektronice a audiovizuálním světům, které dokáže vytvořit člověk doma s laptopem.

Tono Guth (La3nos): Hudba je rečou a rytmus jej kostrou

Daniel Hevier ml. 14.02.2020

Aký vplyv má hra na perkusie na vedomie, stres, úzkosť? Rytmus je pre Tóna Gutha prirodzeným vyjadrením tela aj mysle.

Vstupní prohlídka: Brains for Sale

redakce 13.02.2020

Brains for Sale nabízí citové výpovědi, hymny loserů i úvahy o současnosti a podobně vyznívají i jeho odpovědi níže v rámci vstupní prohlídky.

Protokol: Isaac Symonds (Half Moon Run)

redakce 11.02.2020

Kde se bere inspirace k éterické tvorbě Half Moon Run? Když vyrůstáte na heavy metalu, jde to samo.

Douška vydavatelská: Dominik Suchý (Weltschmerzen)

redakce 08.02.2020

Label Weltschmerzen se chce věnovat zajímavým a koncepčně zaměřeným nahrávkám současné hudby s dekadentním nádechem.

Protokol: Chris Stewart (Black Marble)

redakce 06.02.2020

Projekt Chrise Stewarta, podepsaný pod Sacred Bones, se poprvé představí v Praze. Při té příležitosti nahlížíme pod jeho pokličku.

Matt Tong (Algiers): Písničky si řekly, co potřebují

waghiss666 04.02.2020

Myslím, že hlavně Ryan chtěl, aby deska There Is No Year byla víc syrová a punková, jenže písně, které jsme dělali, nás zkrátka vedly jinou cestou.

Pořadatelská: Honza Bílek (Společně VM)

redakce 31.01.2020

O kulturu se ve Velkém Meziříčí stará spolek Společně VM. Jeho spoluzakladatel Honza Bílek do města vozí hudbu, výstavy i letní kino.