Články / Rozhovory

Cash Savage: To, že jsem žena, neznamená, že jsem máslo

Cash Savage: To, že jsem žena, neznamená, že jsem máslo

Abbé | Články / Rozhovory | 18.06.2019

V diáři australských The Last Drinks, kteří jsou známí divokými koncerty a jejich nahrávky představují velmi osobitý mix surového blues, indie rocku nebo alternativního country a nekompromisních textů, jsou tři neobvyklé tuzemské štace. O loňském 35. výročí prvního disidentského koncertu v Šonově, tvůrčím procesu The Last Drinks a trochu jiném fotbalu jsme skypovali s hudebnicí, zpěvačkou, feministkou a trenérkou Cash Savage.

Letos túrujete přes Českou republiku. Všechny vaše zastávky jsou mimo běžné trasy, u nás na festivalu Mišmaš, v pražském klubu Café V lese a v broumovském Edenu. Jak jste se zrovna o něm dozvěděli?
Hráli jsme loni na festivalu v Šonově. Zeptali se nás, jestli bychom nepřijeli napřesrok do klubu.

Jak se vám tam hrálo?
Přišlo nám to fakt neuvěřitelný. Zrovna slavili, že se tam v roce 1983 konala první undergroundová akce, přišlo hodně lidí z té doby a pro nás bylo výjimečný bejt u toho.

Jak filtrujete nevyžádané chlapské rady, jak vylepšit vaši show?
Myslím, že teď je to trochu jednodušší. Publikum už nebývá nutně tak ubohý, umravní se samo.

Co u kapely The Last Drinks bývá dřív: text, nebo hudba?
Záleží na písničce. Někdy je to muzika a jindy zase text. Když jsem byla mladá, mívala jsem nejdřív nápady na pár různejch řádek, teď pro to nejsou žádný pravidla.

Jak u vás hudba a text spolupracují?
Při skládání se podporujou navzájem. Text není důležitější než písnička, do popředí nevystupuje ani muzika.

Jste hudebnice, zpěvačka, ale taky fotbalová trenérka, feministka a lesba. Jak přežíváte ve fotbalovém prostředí?
Velmi snadno. Tohle nikdy nebyl problém.

Protože netrénujete tým z nejvyšší ligy?
Určitě. To, že jsem žena, neznamená, že jsem máslo. Možná dřív by byla velká věc, kdybych tým trénovala, ale dneska fakt ne.

Jak jste k fotbalu dostala?
Jako mladší jsem hrávala na škole, později jsem se k tomu vrátila.

Jak si stojí australský fotbal?
Pozor, já nehraju kopanou. Když jsem byla děcko, kopanou tu nikdo ani nehrál. Australský fotbal je jiná hra, míč vypadá jako ten na rugby, ale má úplně jinej tvar. Náš fotbal nepřipomíná ani ten americkej, ve kterým se hráči přetlačují. A taky má zcela jiná pravidla.

Současná Austrálie vznikla na troskách té staré, aboriginské, který byla zničená. Od kultury po životní prostředí. Dá se říct, že proto tamní bluesrockové kapely znějí tak temně a nemocně?
Nevím, taky nechci mluvit za ostatní kapely. Tohle je nad naše chápání hudby. The Last Drinks inspirují ti, které jsme v Austrálii potkali.

Info

web kapely

živě: Cash Savage & The Last Drinks (aus)
20. 6. 2019 Café V Lese, Praha
21. 6. 2019 Mišmaš, Bojkovice
23. 6. 2019 Eden, Broumov

foto © freetoeknee

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dan Boeckner (Operators): Energie z pádu socialismu se proměnila v cynismus

redakce 09.07.2019

Jen co se znovu dala dohromady jeho domovská skupina Wolf Parade, Boeckner se znovu vrací na koncertní podia s Operators i Handsome Furs. Co nám k tomu řekl?

Ólafur Arnalds: Nejhorší tvůrčí blok

redakce 08.07.2019

Za hudbu k seriálu Broadchurch obdržel Ólafur Arnalds prestižní ocenění Britské filmové a televizní akademie. V létě představí na Colours of Ostrava skladby z posledního alba re:member, se kterým se…

Tokimonsta: Je to krásná doba

redakce 03.07.2019

Tokimonsta se letos v létě představí na Colours of Ostrava, ale i na Pohodě. Její sety jsou ekletické, plné hiphopových beatů, R&B i tanečních pasáží. Rozhovor.

Bob Hardy (Franz Ferdinand): Je to skvělý

redakce 27.06.2019

Dělat rozhovor se skotskými indie rockery Franz Ferdinand, když tušíte, že to pro každého z nich bude xtá dvanáctiminutovka v řadě, to je svého druhu řehole.

Ivan Hronec (Edison Filmhub): Nemáš kino, nemáš pravdu

redakce 25.06.2019

V pražské Jeruzalémské ulici se zkraje června otevřelo nové kino Edison Filmhub, pročež jsme se zeptali ředitele Film Europe Ivana Hronce.

Hradby Samoty: Priestor pre každého, ale našťastie nie pre všetkých

redakce 24.06.2019

Hradby Samoty, to není zrovna normální festival, a to jak lajnapem, tak umístěním i celkovou myšlenkou. Víc nám řekla dvojka z pořadatelského týmu.

Vstupní prohlídka: Timbertwig

redakce 24.06.2019

Timbertwig mají za sebou jedno EP, ale písniček je více, jinak by taky nemohli koncertovat po Evropě.

Broněk Slezák, Jana Fryzelková (MišMaš party): Pro nás je to přelomový ročník

redakce 19.06.2019

Mišmaš párty je ideální příležitost zkusit i něco, co je daleko za hranicemi, které si většina umí představit. To je snad princip festivalu, ne?

Jiří Moravčík (Czech Music Crossroads, Colours of Ostrava): Příběhy přibývají každý den II.

redakce 17.06.2019

V první části rozhovoru jsme se s ním bavili zejména o showcasech obecně a jejich vnímání v tuzemském prostoru, v druhé části se rozletíme po world music.

Jiří Moravčík (Czech Music Crossroads, Colours of Ostrava): Příběhy přibývají každý den (část první)

redakce 10.06.2019

S Jirkou Moravčíkem nejen o festivalech, africké hudbě či relevanci termínu world music, ale také o tom, že „duši hladící hudby“ se jen tak nezbavíme.