Články / Recenze

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil | Články / Recenze | 19.10.2020

Radikální pesimismus a odmítání světa začne být časem otravné, dezolátství se v určitém bodě stává jen pohodlností a mnohá revolta končí s věkem, leckterá dokonce s pondělkem. Podobné myšlenky přicházejí s Postnihilerou, deskou, se kterou se po sedmi letech, počítáme-li čas od posledního alba, vracejí banskobystričtí blackmetalisté Porenut.

K nosnému tématu odkazuje už samotný název – kapela se na nahrávce vyrovnává s momentem, kdy vyhasl překotný mladistvý zápal a chuť mávat s žánrovými ikonami, a člověk zůstal sám, svlečen ze všech masek. Porenut v tomto bodě nešetří nikoho, nejméně sami sebe, zároveň jim není cizí pro žánr osvěžující nadsázka:

Tvár uväznená v mrakoch na hladine jazera, posledný dôkaz, že som z ľudského plemena — Na čo však hora pramálo dala-la-la, a búrku komárov na mňa tá kurva zoslala!

U textů tak může zaplesat srdce každého milovníka uvolněné černočerné poetiky, humoru i punkové zemitosti:

A teraz ako vyschnutá predkožka prídem s vyznaním úprimným: že svetonázor vyjadrujem už len radikálnym zívaním!

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli. Zatímco první nahrávky jsou klasickým bzučivým černým kovem, na Postnihileře si kromě staromilců pochutnají i fajnšmekři. Vedle zvukově dokonale zvládnutých sypaček a atmosférických kytarových ploch je na albu také spousta technicky zajímavých pasáží, dalekých primitivní garážové muzice. A vedle toho slyšíme v pár momentech takřka avantgardní kytarová sóla, kde Porenut už zcela opouštějí žánrové hranice a hrají jen podle fantazie.

Postnihilera je stále z velké části velmi řízný black metal, pohlcující žánrové fanoušky, a více než podnětný pro ty ostatní. Každá ze skladeb má dostatečně nosný motiv, nic není takříkajíc do počtu. I staromilec si Postnihilery užije naplno, jen se musí popasovat s tím, že Porenut zkrátka nejsou kapelou opěvující antikrista nebo nějakou mýtickou lesní havěť plížící se za soumraku ostružiním. Samozřejmě je možné si od nahrávky odmyslet jakýkoli progresivismus, ignorovat texty a jen se nechat unášet a cítit se u toho drsně. Jenže Porenut mezitím řvou, že hlbiny vesmíru vyměnili by za flašu kefíru.

Porenuťák, vůdčí persona kapely, se v jednom rozhovoru zamýšlí nad tím, jestli se dá v black metalu najít něco víc, a co je třeba, aby se posunul dál. Nejdůležitější možná je, aby kapely braly vážně svou muziku, ale přestaly brát smrtelně vážně samy sebe. Porenut to jako jedni z mála ve Slovensko-Českém prostředí opravdu umí a black metal opravdu posouvají.

Info

Porenut – Postnihilera (Nomad Sky Diaries, 2020)
bandcamp kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pokus o digitalizáciu energie (Khruangbin)

Matej Žofčín 06.07.2024

Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.

Nevšedné metafory (Herbal Dentists)

Jakub Veselý 29.06.2024

Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.

The Smile zas pláčou nad lidským egem

Žofie Křížková 02.06.2024

The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.

Když bozi zestárnou (Těžké duše)

Martin Zoul 20.05.2024

Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.

Nepřestat křičet! (Doodseskader)

Klára Šajtarová 14.05.2024

Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.

Prosba o záchranu s příchutí nostalgie (Green Day)

Fí Poláchová 05.05.2024

Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.

Spolupráce, o tom to je (Lyrical Lemonade)

Tereza Bartusková 30.04.2024

Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.

Superhrdinský noir (Inkognito)

3DDI3 27.04.2024

Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace