Články / Offtopic / / Movie/dox

Černé díry, sperma / High Life

Černé díry, sperma / High Life

Jakub Kurnas | Články / Offtopic / / Movie/dox | 01.05.2019

Sex řešíme všichni. Otázku, jak moc rozmnožovací pud formuje lidské vědomí, pokládá režisérka Claire Denis. Ve svém filmu High Life se přiklání ke krajnímu názoru, že reprodukce je jedinou nutnou lidskou potřebou. Ovšem snaha prodat takový pohled na věc jako provokativní působí v roce 2019 anachronicky.

High Life spadá do vědeckofantastického žánru: skupina vězňů vymění pozemské doživotní tresty za účast na experimentální vesmírné expedici k černým dírám. Zbudou z nich jen dva, astronaut Monte (Robert Pattinson) a jeho dcera, jejichž vzpomínky budují příběh. Jádro filmu tvoří vztah sexuality, reprodukce a přijetí bezcílnosti života, která je v izolované vesmírné lodi palčivá. Z žánrových propriet si snímek bere jen kulisy, mezigalaktické putování se tematicky drží při zemi. V oprýskaném korábu, který bez možnosti návratu pluje prostorem, udržuje disciplínu mezi morálně pochybnými charaktery možnost dokonalého sexuálního uspokojení. Vyšší pudy ve filmu zastupuje vedoucí výpravy, ztvárněná Juliette Binoche, která se s dávkou zvrácené zarputilosti snaží zplodit dítě ze zkumavky.

Snímek se neštítí fyzických detailů. Dosažení orgasmu umožňuje trestancům bizarní autoerotická tělocvična, ze které po použití vytékají tělesné tekutiny. V kontrastu k agresivní sexualitě stojí Monte, jednak svojí sexuální abstinencí, jednak citlivým a starostlivým vztahem k dceři. Film je vhodně obsazen, každý z trestanců vypadá jako originálně pokřivený jedinec. Dobrý první dojem z postav ale kazí plytký scénář, který jim nedává prostor rozvinout se, navíc děj je vyprávěn od konce, což už tak pomalý snímek obírá o dramatičnost. Znásilňování fyzikálních pojmů a procesů působí parodicky a snaha vytvořit snovou atmosféru stojí zejména na podmanivém soundtracku Tindersticks. Výprava postrádá originalitu, omšelost dystopických vesmírných plavidel vykreslil lépe i třeba lowcostový srbský film A.I. Rising.

High Life se snaží provokovat, ale nepřináší dost podnětů k zamyšlení, dvouhodinová stopáž nedokáže myšlenkové vakuum zaplnit jinak než explicitností jednotlivých scén. Claire Denis ve své exploraci lidských pudů jen opakuje známá klišé a má daleko k režisérům jako Kubrick nebo Tarkovskij, kteří do sci-fi vnesli originální myšlenky a řemeslnou dokonalost. Bizarní pasáže zaujmou, jako celek je ale High Life ubíjející a na hranici koukatelnosti.

Info

High Life
režie: Claire Denis, 2018
web distributora

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pestrobarevná nálož lidského úpadku (The Island)

Tereza Bonaventurová 14.12.2022

Surrealistická jízda plná symbolů, repetetivních rýmů a popkulturních odkazů vás vezme na vesele imaginativní výpravu za těmi nejhoršími problémy současného světa.

Rap a drogy stranou (Banger.)

Julie Pátá 01.12.2022

Můžeme si pokládat otázku, zda Sedlák natočil film, který má oslovovat generaci Z. Hledání odpovědi však nemá smysl. Banger.

Ako spolu prežiť karanténu a všetko ostatné (Sami doma)

Jakub Blaho 14.11.2022

Filmár a hudobník Jan Foukal nasadzuje ružovejšiu optiku a v novom filme dokumentuje silnejúce priateľstvo s Albertom Romanuttim, frontmanom Bert & Friends.

Prizmatem ňader, staré dobré časy (Černé brýle)

Jaroslav Kejzlar 01.10.2022

Italský režisér Dario Argento, který stojí třeba za kultovním hororem Suspiria (1977), se vrací z režisérského důchodu mysteriózním thrillerem Černé brýle.

Není lehké býti rodičem (C’mon C’mon)

Andrea Kubová 29.09.2022

Joaquin Phoenix navštěvuje různá města v Americe, kde se ptá dětí a mladých lidí, jak si představují svoji budoucnost a jak vnímají svět kolem sebe.

Vzpomínky na písek (Desolation Center)

Štěpán Nezbeda 17.09.2022

Na pozvání platformy Synapse Knowledge přijede do pražské MeetFactory americký producent a režisér Stuart Swezey. Recenzujeme jeho dokument Desolation Center.

Tati, chci, aby to mezi námi bylo lepší (Milý tati)

Ondřej Oharek 04.06.2022

Příběh otce a dcery byl uvedený v Locarnu a Torontu, u nás získal dva České lvy. Čím si zasloužil tolik ohlasů?

Běda tomu, kdo v sobě skrývá poušť (Lidi krve)

Štěpán Nezbeda 16.03.2022

Nejvhodnější by bylo film promítat na rozpadající se zeď domu v troskách jedné z opuštěných sudetských vesnic. Proč?

Koukat je to jediné, co umím (Boží ruka)

Štěpán Nezbeda 06.01.2022

Paolo Sorrentino, stejně jako mnoho velkých i menších filmařů před ním, se v novém snímku Boží ruka vrací k formativním rokům svého dospívání.

Oba jsme lidi (Zrcadla ve tmě)

Lukáš Masner 12.12.2021

Film se daří uvěřitelně vyprávět o zdánlivě samozřejmých a všedních věcech – o rozchodech a sblížení, o průměrnosti, obyčejnosti a rozhovorech, které...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace