Články / Profily

Chladné, i náruživé (The Dead Weather)

Chladné, i náruživé (The Dead Weather)

Akana | Články / Profily | 13.09.2015

OHODNOŤTE DESKU

Takzvané supergroups někdy mohou vznikat přirozeněji než začínající kapely. Není třeba inzerátů ani hospodských dýchánků, zavedení muzikanti na sebe vzájemně narážejí neustále, a když jiskra přeskočí a stávající závazky to dovolí, nic nebrání navázání dlouhodobější spolupráce. Nenucený proces, nemusíme hned za vším hledat byznys. Takhle nějak vznikli i The Dead Weather. Společné turné The Raconteurs a The Kills propletlo hudební cesty Jacka Whitea a Jacka Lawrence z prvně jmenovaných a Alison Mosshart, zpěvačky těch druhých. Když se přidal ještě Dean Fertita z Queens of the Stone Age (s The Raconteurs v minulosti rovněž koncertoval), nové kvarteto bylo na světě. A že se do společných songů vrhli s chutí, to jejich debut Horehound přesvědčivě zrcadlí.

Východiskem se pro ně stalo drsné, podmračené blues rozčesávané hrubým garážovým kartáčem. Zvuk definují Fertitovy zkreslené kytarové drtičky a agresivní klávesy, Lawrencova masivní basa, ale i hlučné a drze expandující bicí, za které se posadil všeuměl White. Jeho hra dalece přesahuje starost o rytmickou opěrnou soustavu pro ostatní a usvědčuje jeho ego z neschopnosti jen tak tiše sedět v koutku. Samozřejmě myšleno v dobrém. Nicméně nejvíce na očích i uších je pochopitelně vokalista a tato funkce u The Dead Weather připadla Alison Mosshart. White ji sice několikrát zdatně sekunduje (I Cut Like a Buffalo, rapující pasáže v Treat Me Like Your Mother, Rocking Horse, Will There Be Enough Water?), ale její vypjatý, řezavě chladný a přitom náruživý (v Bone House až na hranici hysterie) zpěv celé té výbušné směsi bez problémů šéfuje.


Autorsky se vcelku rovnoměrně zapojuje celá čtveřice. Zkušené skladatelské ruce jsou znát, i když chvílemi mám pocit, že útočný, nabuzený zvuk alba je pro skupinu důležitější než výrazná kompozice. Když si ale poslechneme drsňáckou verzi Dylanovy písně New Pony, je jasné, že právě tu garážovou neurvalost si The Dead Weather labužnicky užívají nejvíc. Nicméně i pro svérázně ujeté hitovky je místo. Hang You from the Heavens, I Cut Like a Buffalo nebo Treat Me Like Your Mother budiž důkazem. The Dead Weather mají jasno v tom, kudy se ubírat, nesuplují žádnou ze svých původních formací (z každé tu ale kousek najdeme) a tvoří z přetlaku a zvědavosti, nikoli ze snahy vyplňovat zavedené vzorce. Tenhle moment nakopává album správným směrem. Album, které není dokonalé, ale šmrncovní a vzrušující určitě.

Info

The Dead Weather - Horehound (Third Man Records/Warner Bros., 2009)
www.thedeadweather.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon Stage 2024: ||ALA|MEDA||

redakce 22.03.2024

Hutné a pestré taneční rytmy doplňuje industriální produkce i jasně psychedelické poselství, daleko nejsou karibští experimentátoři a rukodělná elektronika Nyege Nyege.

Full Moon Stage 2024: Lenhart Tapes

redakce 21.03.2024

Projekt, za kterým stojí někdejší srbský kulturní publicista, bývalý člen noiserockové kapely Klopka za pionira a dua Pamba Vladimir Lenhart.

Full Moon Stage 2024: Aunty Rayzor

redakce 20.03.2024

Její rýmy vždy krájející správný beat s precizností skalpelu jsou jedním z nejvýraznějších exportních produktů Hakuna Kulala po boku dalších raperek jako MC Yallah.

Full Moon Stage 2024: Fat Dog

redakce 20.03.2024

Pětice pokračuje v ADHD produkci scény okolo klubu Windmill (Black Midi, Squid), tamní kapely se nerozpakují mixovat téměř cokoli, co projde kolem nich.

Full Moon Stage 2024: Derya Yıldırım & Grup Şimşek

redakce 19.03.2024

Fenomén anatolské psychedelie pronikl do širších kruhů před více než dekádou, skupiny jako Baba Zula jej prosadily mezi hudební fajnšmekry.

Full Moon Stage 2024: Irreversible Entanglements

redakce 18.03.2024

Jejich improvizovaný, konfrontační způsob hraní v propojení s mluveným slovem je zbaven jakékoliv abstrakce a místo toho volí formu jasného, ritualistického apelu plného hněvu.

Full Moon Stage 2024: Freekind.

redakce 18.03.2024

Za jemnými elementy R&B, jazzu a neosoulu nasátými něžností a křehkostí na míru Lauryn Hill se skrývá prosté motto „be free. be kind“.

Vojde francúz do potravín a vypýta si melón (Mezerg)

Dušan Šuster 29.06.2023

Donútiť jazz a tanečnú hudbu, aby existovali v symbióze, je neľahká výzva. Mezerg však práve na nej vybudoval svoj autorský rukopis.

Spodní proudy moderního žití (Dry Cleaning)

Jan Krejča 24.03.2023

Nikdy jsem nevěřil v linearitu hudebního vývoje, nikdy jsem neuctíval interprety ani kapely víc, než bylo nutné. Počítal jsem vždy s niternou intuicí, která mě přivábí k něčemu výjimečnému.

Full Moon Stage 2023: Tramhaus

redakce 15.03.2023

Nizozemská postpunková senzace stihla za dva roky existence vydat sotva hrst písní a už se z nich stala jedna z nejžhavějších evropských nadějí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace