woko | Články / Reporty | 10.11.2012
Češi očividně Caspian rozumí. Jak jinak by si člověk vysvětlil, že tu od léta páně 2008 byli počtvrté. Vyjma 2011, kdy psali nové album, tu byli rok co rok. Poprvé vystoupili jinde než v Chapeau Rouge, což se ukázalo jako problém pro kytaristu Philipa Jamiesona, kterej se se svejma dvěma metrama skoro nevešel na Strahov. Ale to předbíhám.
První „kapelou“ večera byl jednočlenný projekt Kanaďana Erica Quacha Thisquietarmy. Absolutně jsem nevěděl, co čekat, ale byl jsem mile překvapenej. Eric nezahrál koncert, jak možná lidi jako já očekávali, ale předvedl jeden dlouhej půlhodinovej set, kdy přehrál (předpokládám) všechny svoje pecky. Byla to ohromná salva soundu a dronu, do který se zpovzdálí rvaly jednoduchý, rytmický linie. Sunn O))) pro začátečníky. Vše doprovázeno pochmurnou projekcí, která dobře sedla. Lidi před pódiem sice stáli jak solný sloupy a málokdo se odvázal, ale alespoň jich tam stála hromada a nakonec Kanaďana potěšili potleskem. Dobrý, ale na leckoho to mohlo bejt až moc experimentální a divný.
Protože prostěradlo, projektor a kytaru s pedálama člověk neuklízí moc dlouho, Caspian se na pódiu octli ani ne po deseti minutách a já začal mít strach, jestli se tam neumlátěj. Přece jen je jich šest a z předchozích pražskejch zastávek vim, jak to uměj rozparádit. Vešli se tam akorát, krom zmíněnýho Philipa, kterej párkrát zažertoval, jakej je na Sedmičku hroznej habán. Večer začali titulní skladbou Waking Season, která otevírá i samotný album. Na začátek dobře, ale Caspian maj mnohem lepší a nabušenější songy. Na novém albu jich zrovna moc není, nicméně první půlka koncertu odsejpala skvěle. Procellous, jedna z těch lepších z Waking Season, skvěle rozehřála publikum, ovšem Some Are White Lights nejde s novinkou srovnávat a odnesla si bouřlivý ohlas. Následovala Malacoda a člověk by si pomalu myslel, že ani šestici se nová deska moc ráda nehraje a že se pojede ve starejch osvědčenejch bombách. Další dva songy bohužel tempo koncertu rozhodily a přišlo mi to jako půl hodina, než dozněly Concrescence a Gone in Bloom And Bough. Následující Halls Of The Summer zuřící dav zpátky přivolat nedokázala, ale poslední kousek Fire Made Flesh (což je shodou okolností zavírák i na albu) ukázal, že chlapi nezapomněli, jak se dělá tvrdá hudba. Naprostá pecka. Jenže Caspian musí končit koncerty zásadně Sycamore, takže po krátké pauze se vrátili a dali Moksha. A pak Sycamore. Podle ohlasů to bylo pro spoustu lidí poprvé, co jí viděli Caspian hrát. Ty čuměli.
Žádný Crawlspace nebo Ghosts of the Garden City, ale tohle je přece tour k Waking Season. Podle mě byla nová deska odprezentovaná skvěle, nezapomnělo se ani na zlatý kousky jako třeba The Raven, což byl nejspíš takový dárek pro Čechy. Nikde jinde ji v Evropě nehráli. Češi Caspianům zkrátka rozumí a nabitejch 75 minut to jen dokazuje. I když to nebyl nejlepší koncert, kterej jsem s nima zažil, obviňujme z toho spíš novou, klidnější desku. Tihle sem přijedou i popátý. A pošestý. A díky Landmine Alert, že nám je sem vozej. Uvidíme se příště.
Caspian (usa)
8. 11. 2012, Strahov 007, Praha
Marek Hadrbolec 25.04.2024
brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.