Články / Recenze

Chytlavé. Ale jen napoprvé. (Hoobastank)

Chytlavé. Ale jen napoprvé. (Hoobastank)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 29.05.2018

OHODNOŤTE DESKU

Američané Hoobastank se na scéně pohybují od roku 1994, vrcholu dosáhli, když o devět let později prorazili do hitparád s popově střiženým singlem The Reason ze stejnojmenného alba. Na tento úspěch (jednička v americké rockové hitparádě) už ale nedokázali navázat. Od té doby natočili čtyři alba, rok 2018 přináší páté, Push and Pull.

Hoobastank se zasekli tam, kde jejich tvorba komerčně vyvrcholila. Formule je tedy jasná: vezmeme na první dobrou chytlavé melodie a postavíme je na solidní, postgrungeový základ. V podání Hoobastank je to místy zvláštní spojení – křehké melodie, téměř vypadnuvší z průměrné rádiové produkce přelomu století, a skutečně hutné, metalové základy. Jestli právě v tomto tkví ono zaškatulkování Hoobastank do „alternativního metalu“, prosím. Velmi často je to ale spíše jen o něco tvrdší poprock, navíc v podání, které působí vyloženě zastarale. Skladby jako Fallen Star, More Beautiful (ta například na všechny strany křičí: Hej, tady jsem, udělejte ze mě taneční remix, bude to bez práce!) nebo Better Left Unsaid jsou kalkuly až hanba.

Skladby na desce Push and Pull promyšleně cílí na rozličné publikum, tu více do alt-rocku, tu do metalu, tu do diskotékového popu, jako by nahazovaly na cestu pomyslné drobky, na které se má nachytat co nejširší publikum. A ano, povedlo se: Push and Pull je velmi chytlavá deska. Na poprvé. Při dalších posleších na povrch vyplouvá otupující prázdnota.

Producent Matt Wallace – spolupracoval třeba s Faith No More nebo Maroon 5 – si zvuk alba pohlídal. Nepouští se do žádných výstřelků, jede na jistotu. Kytarovou hutnost místy čeří elektronikou, ale je to neorganické a hlavně nefunkční. Nejhorší na tom všem je ale vědomí, že to Hoobastank umějí i jinak. Předchozí deska Fight or Flight z roku 2012 je podstatně tvrdší, temnější a svá, nemá potřebu se za každou cenu zalíbit. Vážně se kapela musela vracet ke svému největšímu úletu do vod středního proudu?

Info

Hoobastank – Push Pull (Napalm, 2018)
facebook kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová 14.09.2020

Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem.

Pokoj na celé léto (Pottery)

Štěpán Sukdol 02.09.2020

Žánrově Pottery originálně přistupují k postpunku a art popu, nebojí se ale zapracovat i další stylotvorné prvky, například funky a groovy basové party.

Konců se nebojme, naopak je vítejme (Protomartyr)

Max Friedrich 31.08.2020

Ultimate Success Today je ucelené dílo, které demonstruje konečnost jako takovou, ať už je to, jak říká Casey, život kapely nebo život soukromý.

Izolace i nekonečná samota (Fur)

Ondřej Rudel 28.08.2020

Facing Home Mixtape obsahuje sedm skladeb připomínajících nostalgické melodie The Beatles, The Beach Boys a The Monkees.

Fantazijné podoby budúcnosti (Deerhoof)

Richard Michalik 24.08.2020

Motív apokalypsy zvukovo definuje roztržitosť jednotlivých skladieb. Deerhoof sa príliš neohliada za melódiou alebo harmóniou.

Všetko zlé raz predsa musí skončiť (Old Man Gloom)

Filip Švantner 22.08.2020

OMG na svojej novinke vstávajú doslova z popola a je potrebné podčiarknuť, že smútok je integrálnou súčasťou nahrávky.

Ničivě přesný hlas T. S. Eliota

Libor Staněk 21.08.2020

„Do dnešní doby žádný z básníků Eliotovu Pustinu nepřekonal,“ zapsal si do deníku zkraje šedesátých let Jiří Kolář.

Zábavná hudební archeologická výprava (Yaeji)

Jiří Akka Emaq 18.08.2020

Za obřími brýlemi, které se před pár lety společně s mrkváči a roláky prokopírovaly skrz časoprostorovou anomálii do současnosti, se skrývá americko-korejská hudebnice.