Články / Seriály / / 10+1

10 + 1 = Filip Helštýn (DIV I DED)

10 + 1 = Filip Helštýn (DIV I DED)

redakce | Články / Seriály / / 10+1 | 15.06.2015

Všestranný multiinstrumentalista Filip Helštýn, který se v posledních měsících zapsal do povědomí nadějným shoegaze projektem DIV I DED, nezastírá velkou inspiraci kultovními formacemi z 80. a 90. let a navrch přihazuje několik utajených klenotů.

The Jesus & Mary Chain - Honey's Dead
The Jesus & Mary Chain jsou pro mě asi nejlepší kapela všech dob. Jako malý kluk jsem měl na kazetě Honey’s Dead a z druhé strany Psychocandy. Úvodní Reverence mě vždycky rozseká, kytarové stěny a inteligentní vyhrávky Williama Reida a Jimův geniální potemnělý vokál, který graduje až do vyhrocené „I Wanna Die!!!“ doprovází v té době nejmodernější automatický bubeník. Následuje jeden hit za druhým, automatické bicí se střídají s živým bubeníkem, některé hitovky zpívá William. V songu Tumbledown Reidovi použili sampl songu Tanz Debil od Einstürzende Neubauten. Při poslechu Rollercoaster mi běhá mráz po zádech. Poslední čtyři songy zpívá William a uzavírá desku bordelovou Frequency s textovým odkazem na Reverence. Desku si navíc produkovali sami. Geniální!


Cocteau Twins - Heaven Or Las Vegas
Od Cocteau Twins mám rád všechny desky, tak jsem vybral tu nejúspěšnější. Robin Guthrie je pro mě jeden z nejchytřejších kytaristů všech dob, strašně moc obdivuju jeho styl hraní a zvuk. Proč by měla kytara znít pořád jako kytara? Já z ní udělám klávesy.


Pale Saints - In Ribbons
Kapelu Pale Saints jsem objevil v pubertě, když jsem si dělal pořádek v kazetách. In Ribbons je pro mě klenot 90. let. Kapela patřila pod label 4AD. Ian Masters a jeho uklidňující klukovský zpěv doprovází zpěvačka Meriel Barhan z Lush. Na téhle desce mě strašně baví, že je různorodá, najdete na ní dreampopové, potemnělé i noiseové kousky, veselé i depresivní.

The Sundays - Reading, Writing And Arithmetic
Tuhle slaďárnu mám moc rád a nestydím se za to. Vokál, ze kterého mě mrazí. Harriet Wheeler patří mezi top zpěvačky a hudba je taky geniální a promyšlená. Velice příjemná a pozitivní deska.


Seaside – Seaside
Seaside jsem objevil nedávno na základě kompilace Psychgazer, na které byl náš song Electric Age a jejich Undone. Tak jsem si stáhl celou desku a je to bomba. Kapela z Indonésie, která mě dostala asijskou atmosférou - orientálně znějící synth, něžný vokál a dreampopové kytary s neobyčejnými akordy a smyslem pro melodii.


The Smashing Pumpkins – Machina
Pro mě poslední dobrá deska Smashing Pumpkins a poslední dobou moje nejoblíbenější. Bubeník Jimmy Chamberlin se vrátil z léčebny a z basy, takže Billy Corgan & Corporation jsou zpět v plné palbě. „You know I am not dead,“ zpívá Billy Corgan v úvodní pecce Everlasting Gaze. Machina mě baví od začátku do konce. Mám rád její rozevlátý zvuk, posmutnělou a potemnělou náladu, jako když se stahují mračna a přichází konec světa nebo tak něco.

The Cure – Wish
Tohle je moje dětství. Jednou k vánocům jsem dostal originál kazetu Wish a od té doby uctívám The Cure a řídím se heslem Roberta Smithe: „Víte, proč jsem založil kapelu? Abych nemusel chodit do práce.“ Jako ukázku jsem vybral B-Side k singlu High - This Twilight Garden.


Oasis - Standing on the Shoulders of the Giants
Tohle byla moje první britpopová kazetka, kterou jsem si ve dvanácti koupil za kapesné, to mi připomíná časy, když jsem hrával Carmageddon TDR 2000 a u toho mi jela pořád dokola SOTSOTG z kazeťáku. Liam má hlas a Noel zas schopnost napsat kvalitní hitovky.


Slowdive - Pygmalion
Díky tehle desce jsem se dostal k ambientu, srdcovka, která mě ovlivnila při tvorbě naši první desky Born to Sleep. Hodně jsem ji sjížděl, když šlo S.U. do kytek. Deluxe Edice nabízí bonusový disk, na kterém jsou dema a další psychárny.


The Chemical Brothers - Exit Planet Dust
Na základě vlny The Prodigy jsem se ve svých deseti dostal k Chemical Brothers. Exit Planet Dust mi připomíná atmosférou film Total Recall. S touhle hudbou v uších bych se klidně odstěhoval na Mars.

Guilty Pleasure:
Kraftwerk – Computerwelt
Tuhle desku si rád poslechnu, když jsem na dně nebo mám špatné období. Computer World by mohl být dokonalý soundtrack k Terminátorovi.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

10 +1 = Ryan Davis (State Champion, Tropical Trash)

redakce 17.10.2019

Vydává převážně lokální interprety, ale paleta je to velice pestrá: od intimního popu, přes folk, math-rock, elektroniku až po progresivní noise rock.

10 + 1 = David Tichý (Manon meurt, Chief Bromden)

redakce 15.10.2019

K zasněnosti a mnohovrstevnatosti tvorby Manon meurt přidává David Tichý vlastní autorský vklad. Vyzobat deset a jednu zásadní píseň? Na prvním místě je fanouškovství.

10 + 1 = Klara Andersson (Fågelle)

redakce 11.10.2019

Co inspiruje švédskou noise-popovou umělkyni Fågelle, nám shrnula do deseti položek a přihodila jedno guilty pleasure.

10 + 1 = Binker Golding (uk)

redakce 01.10.2019

Na ukázkách hudebního vkusu saxofonisty Binkera Goldinga se dá celkem názorně demonstrovat, o čem že vlastně je současný britský jazz. Nenechte si ujít na Jazz Goes to Town.

10 + 1 = Scott McCloud (Soulside)

redakce 26.09.2019

Soulside po letech vrací, aby odehráli dva České koncerty. A i když tady hraje Scott, jak se říká, až "druhé housle", respektive kytaru, má naposloucháno, nebrání se modernímu a nezapomíná…

10 + 1 = Sifon (WWW)

redakce 24.09.2019

Než WWW Neurobeat vystoupí před lodí Altenburg 1964, poskládal Ondřej Anděra zvaný Sifon deset a jednu hudební radost.

10 + 1 = Pavel Zlámal

redakce 21.09.2019

Zásadní hudby, která mě zasáhla, je daleko víc a bohužel nemyslím, že bych dokázal vygenerovat průřez, aniž bych se cítil vinen, že jsem něco nebo spíš mnoho opomenul...

10 + 1 = Alexis Fleisig (Soulside)

redakce 19.09.2019

Výběr deseti formativních skladeb tentokrát dostal jiný nádech: tady jsou nejoblíbenější bubenické party Alexise Fleisiga.

10 + 1 = Roberts Vanags (Carnival Youth)

redakce 14.09.2019

„Když lidi přestanou poslouchat smutnou hudbu, bude zle, protože to znamená, že se něčemu brání. Poznání něčeho hlubšího. Vypnou se.“ Zkusme to nedopustit!

10 + 1 = Sasami Ashworth

redakce 10.09.2019

Epické dechy, nádherné melodie, rozmarné aranže a kontra-melodie. Zmínila jsem ty epické dechy? ptá se americká hudebnice Sasami ve svém výběru zásadních songů. Koncert v Praze brzy.