redakce | Články / Seriály / / 10+1 | 26.10.2013
Náš nejuznávanější elektronek Tomáš Dvořák aka Floex, vydávající na německém labelu Denovali Records, který nedávno vydal singl Gone a koncertoval s ním v Berlíně a Londýně, a průsečík jeho posluchačským arzenálem. Dobrý poslech napříč vesmírem.
James Blake - Overgrown
Pro mě deska roku 2013. Na Overgrown není jediná slabá skladba, zcela vyzrálé písničkářství a svébytný rukopis. Hudební génius své generace!
Arve Henriksen - Chiaroscuro
Jan Bang a Arve Henriksen, propojení dvou jedinečných individualit. Arve Henriksen je léčitel, přináší do současné hudby duchovní proud, který jí jinak chronicky schází.
Joe Hopkins - Immunity
Další z mých oblíbených hudebníků. Mistr abstrakce v elektronice, zvukový mág a vizionář. Měl jsem rád i předchozí Insides. Na Immunity cítím výrazný vliv labelu Border Community (James Holden, Nathan Fake). Je to ale pořád hlavně Hopkins, který vás dostane do transu, ve kterém deset minut uběhne ve vteřině. Jeho hudba je sice radikálně abstraktní, ale přitom plná hlubokých emocí a jenom zdánlivě minimalistická. Ve skutečnosti důmyslně propracovaná, organická a nesmírně detailní. Není to úžasné, když na prestižní Mercury Prize nominují takovouhle desku? Kéž by se kultura i u nás v Česku dostala jednou na takovou úroveň.
Hans Zimmer - The Thin Red Line
Tenhle člověk nadělal i spoustu nesmyslných projektů, kšeftů na zakázku. Každopádně k tomuhle soundtracku se vracím už skoro patnáct let. Vždycky, když se rozezní první tóny, naskáče mi husí kůže po celém těle. Ve své podstatě má hudební vesmír Hanse Zimmera podobné ražení, jako je třeba ten Jona Hopkinse nebo Moderat. Abstraktní hudba, kde je melodie zakódovaná do delšího časového úseku. Horizontální hudba, která vede k vertikálním prožitkům!
Apparat - Duplex
Na cokoli od Modeselektor si vždycky rád zatancuju. S Moderátama si zase vždycky rád ulítnu. Každopádně Duplex pro mě asi vždycky zůstane deskou nejzásadnější. Ve své době to byl totální šok, elektroakustická hudba ve zcela radikálním pojetí, nikdy nezapomenu, jak mi spadla čelist, když jsem jí poprvé slyšel v jednom vídeňském obchodě s deskami kousek od Muzeum Quartier. V té době jsem doslova trpěl hladem po nějaké nové zajímavé hudbě, poprosil jsem prodavače, ať mi vybere něco, co by mě mohlo konečně překvapit. Byla to trefa do černého, od té doby je Duplex se mnou.
Lusine - Language Barrier
Oblíbená ambientní deska oblíbeného producenta.
Grizzly Bear - Veckatimest Chtěl jsem uvést nějakou kytarovku. Bylo to mezi Sonic Youth, ale Grizzláči vyhráli. Obzvlášť v dnešní době nestačí jen napsat dobrou písničku, ale taky jí nějak originálně uchopit. Speciálně v kytarové hudbě to není vůbec jednoduchý úkol. Grizzly Bear se to povedlo, aniž by se museli stylizovat do nějaké křeče. Minulý rok jsme se na ně vyjeli podívat do Berlína. Byl to skvělý koncert, potkal jsem tam spoustu českých muzikantů napříč různými žánry, zřejmě nebudu jediným fanouškem! Konečně by je měl někdo přivést i do Prahy.
Young Echo - Nexus
Chtěl jsem zde uvést alespoň jeden zcela nový objev. Je to sdružení mladých producentů z Bristolu. Baví mě to atmosférou, která čiší takovým hlubinným, industriálně šamanistickým pocitem. Má to v sobě něco z prenatálního jádra ostrovní elektroniky, kdyby ještě dnes existovala vydavatelství GPR, tohle by tam mělo vyjít.
Greg Haines - Where We Were
Jeden z oblíbených titulů na mém domovském vydavatelství Denovali. Baví mě živým přístupem k elektronice, odvahou riskovat - většina ze skladeb vznikla jako výseky z improvizací. Baví mě i svým psychedelickým špinavým zvukem.
Portico Quartet - Isla
Jazz už skoro vůbec neposlouchám. Možná právě proto, že Isla boří jazzová klišé, mě tak baví. 4. října jsme s nimi měli koncert v Berlíně, těším se jak malý kluk!
guilty pleasere: Michael Nyman & David McAlmond - The Glare
Klasický minimalismus ve spojení se soulovým hlasem. Hudebně i textově silně konceptuální deska. Tuhle věc mi skoro každý vždycky omlátí o hlavu. Je to možná proto, že balancuje na nesmírně žhavé hranici mezi alternativou a popem. Pro mě nesmírně originální počin a velká zábava to poslouchat! Předělávka Mozartovy árie z Dona Giovanniho s panfletem na Berlusconiho je extáze.
redakce 12.03.2023
Robin Kvapil uvádí do kin svůj nový film More Miko, ale znát ho můžete i ze skupiny To žluté, co máte na kalhotkách. Jedenáct oblíbených písniček.
redakce 20.11.2022
Za Elektro Guzzi nám prozradil svých deset nejoblíbenějších tracků kytarista Bernhard Hammer.
redakce 09.11.2022
Press Club se za týden představí v Chapeau Rouge, a tak jsme se zaměřili na hudební vkus bubeníka Franka Leese.
redakce 07.11.2022
Člen kolektivu sdruženého kolem kultovního labelu XKatedral střídá klidné okamžiky s drtivou hlasitostí. Co ho v jeho kreativitě inspiruje?
redakce 16.10.2022
Postmetalová čtveřice z Richmondu vznikla před jedenácti lety a vydává u Pelagic, kde najdeme jména jako Mono, Envy nebo The Ocean. Zahrají v Klubovně.
redakce 12.10.2022
Říká se, že jde o vůdčí postavu tuzemské jazzové scény a má to svoje důvody. David Dorůžka vystoupí na festivalu Jazz Goes to Town, posloucháme jeho formativní skladby.
redakce 08.10.2022
Indiepopové duo z Austrálie, které si v ničem nezadá s hvězdami současné hudební indie scény? Bratři Oli a Louis Leimbachovi míří do Prahy.
redakce 16.09.2022
Jeho hudba se dramaticky proměnila, od polyfonního zpěvu až po postklubové tracky na posledním EP Gusła (Human Rites). Avtomat zahraje na akci Fragile Like a Bomb.
redakce 10.09.2022
Diváckou cenou odměněný film PSH Nekonečný příběh z letošního MFF Karlovy Vary jde za pár dní ven, a to ne ledajakým způsobem. Oblíbené filmy režiséra dokumentu?
redakce 05.09.2022
V Kutné Hoře se můžeme těšit například na korejskou umělkyni Jenu Jang. Náhledněte pod pokličku inspirací.