Články / Seriály / / 10+1

10 + 1 = Lasse Matthiessen

10 + 1 = Lasse Matthiessen

Barka Fabiánová | Články / Seriály / / 10+1 | 30.05.2016

Lasse Matthiessen je dánský písničkář z Kodaně. Jeho hudební tvorba v sobě spojuje přímočarost, nadčasovost a upřímnost amerického folku se skandinávskou melancholií. Na kontě má 4 desky, s tou pátou zrovna finišuje. Česko si oblíbil. Začátkem června zahraje na pěti místech na Moravě i v Čechách a o tři týdny později se vrátí i se svojí dánsko-německou kapelou.

Ke svému výběru dodává: Je absurdně těžké vybrat jen 10 nahrávek. Tam venku je totiž tolik úžasných hudebníků, že se mi až chce křičet, když pomyslím na to, že o některých z nich nikdy ani neuslyším. Ale pokusil jsem se o to a tady je můj výběr. Pokud chcete, klidně k tomu můžete něco napsat na můj Facebook.

John Coltrane - Ballads

OMG! Tohle je prostě ta nejlepší deska, kterou si pustíte, když se potřebujete zklidnit. Ideálně se sklenkou dobrého červeného a ve společnosti někoho blízkého. Vždycky se pokouším zazpívat první tóny Coltraneovy nahrávky. Schválně, jestli to trefím. A jen málokdy se to nepovede. Možná TOHLE je ten správný tón, který dokáže rozeznít mé srdce.

Oblíbenou skladbou je pro mne určitě "You Don’t Know What Love Is." Nádherný standard, který začíná v rozvolněném tempu, a postupně přechází do refrénu. Když slyším tuhle píseň, zní mi pak v hlavě několik dní, občas i týdnů “you don’t know what love is, until you had a heart you had to lose…


Black Oak – Gallop

Před dvěma měsíci jsem v Lipsku odehrál dvojkoncert se skvělou holandskou kapelou Black Oak. Nahrávali tam i videoklip k písni Gallop a tak ji hráli znova a znova. Po koncertě jsme si vyměnili alba a Gallop je má oblíbená.


Radiohead - The Bends

Před nedávnem jsem se vracel k deskám, které jsem už léta neslyšel. The Bends je jedna z nich. Jednou za čas, pokud potřebuju jen jednu jedinou dávku hudby, která mi zvedne náladu, pustím si Black Star a nahlas si zpívám “blame it on the black star, blaming on the falling sky, blaming on the satellite…


Mariam the Believer – The String of Everything

Jedna má dobrá kamarádka je fotografka, která Mariam the Believer často fotí. Právě od ní jsem dostal tip na její hudbu. Slyšel jsem Mariam the Believer i naživo a hodně se mi líbila. Písnička: “The String Of Everything” a způsob jakým ji zpívá mi přijde pozoruhodný. Jen nechápu, jak se ji podařilo dostat do hlasu všechny ty emoce.


Tame Impala - Feels Like We Only Go Backwards

Jasně, vím, že zrovna vydali novou desku. I ta se mi líbí. Ale basa ve Feels Like We Only Go Backwards zní tak, že mě láká zkusit si to zahrát sám. Napsat tuhle basovou linku. Je to navíc zahráno na německou baskytaru značky Höfner, zrovna tu, na kterou Paul McCartney hrával nejčastěji. Beatles jsem poslouchal celé dětství a možná i proto, když slyším zvuk baskytary Höfner, mám stále pocit, že tančím.


Choir of young believers – Hollow Talk

Tahle dánská kapela je super. Já je vlastně nikdy neslyšel naživo, ale tuhle skladbu prostě miluju. Vokál na začátku je tak křehký, klavír opakuje jen jeden tón. A na konci byste nevěřili, jak to celé začalo. Hlasité a chaotické bubny. Sbor... Doporučuju si to poslechnout.


Under Byen – Byen Driver

Píseň dánské kapely Under Byen v překladu znamená "pod městem". Je to stará píseň, ale stále se mi líbí. Mám rád její hlas. Zpívá s takovou lehkostí.


Ian Fisher – Nero

Pokud máte rádi folk a country (a myslím tím americký folk a country), měli byste si určitě poslechnout novou desku Nero, mého dobrého kamaráda Iana Fishera.


Midlake – Antiphon

Píseň z úplně jiného soudku. Je v ní tolik vrstev kytar, kláves a hlasů, že si ji pouštím několikrát po sobě. Zejména, když sedím ve vlaku, nebo v letadle.


Nick Cave – Jubilee Street

Tuhle muziku jsem dříve moc nemusel. Myslel jsem si, že je to fakt nuda. Jednoho dne, možná spíše jedné noci, v Berlíně, v jednom zakouřeném koktejlovém baru (v tom levném, kvalitním, prostě fajnovým baru, který najdete jen v Berlíně) jsme už byli docela namazaní, když barman vyhlásil poslední objednávky. Pak začal sám pít, nás tam nechal. Vložil do přehrávače Jubilee street a my tam tak seděli, všichni pěkně potichu a poslouchali tuhle zvláštní píseň. Caveův neotesaný text, rozladěné housle a kolísající tempo… A já si to zamiloval. “You ought to practice what you preach”. Domů jsme šli dlouho po tom, co vyšlo slunce, ale Berlín byl stále tichý, bylo léto a mně ta píseň zněla celou dobu v hlavě.


Bon Iver - Holocene

Nejsem si jistý, co je moje guilty pleasure – pokud teda mluvíme o hudbě… Ale pokud bych měl zvolit jednu jedinou poslední věc, tak bych vybral Holoscene od Bon Ivera. Ta mě ovlivnila při komponování. Vokály zpívající stejnou melodii, dvě sady bicích na konci. Tleskání do rytmu na začátku. A saxofony, které málem ani nezaznamenáte.

Info

Lasse Matthiessen (DK)
02.06. 2016, 19:00, KD Vsetín
03.06. 2016, 19:00, Evangelický kostel, Rožnov pod Radhošťěm
04.06. 2016, 19:30, Studánka, Skotnice
05.06. 2016, 17:00, SOULkostel, Vernéřovice
06.06. 2016, 19:30, Chodovská tvrz, Praha
24.06. 2016, 19:00,Komorní klub, Ostrava
25.06. 2016, festival Valašský Špalíček, Valašské Meziříčí
26.06. 2016, 21:00, Jazz Dock, Praha
27.06. 2016, 19:00, Studio Ampulka, Třebíč
28.06. 2016, Střelnice - Spolkový dům, Tábor
29.06. 2016, 20:00, Valdštejnská Lodžie, Jičín

www.facebook.com/lassematthiessen

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

10 + 1 = Jan Sobko (Guilty Echoes)

redakce 23.01.2020

Brněnští noiserockoví floutci Guilty Echoes vydali loni na podzim desku Laerning to Swim. Jejich kytarista Honza Sobko se s námi podělil o desítku zásadních songů a jedno domácí guilty pleasure.

10 + 1 = František Převorovský (Vellocet Roll)

redakce 20.01.2020

Do jakého oddělení Levných knih si zajít pro inspiraci k založení kapely? O svých deset oblíbených a jednu navíc se podělil kytarista a zpěvák František Převorovský.

10 + 1 = Barbora Beps Pokorná (Beps’n’Johnnies)

redakce 16.01.2020

Barbora Pokorná z temné kytarové úderky Beps’n’Johnnies před křtem debutové desky Bare Bones poskládala seznam deseti songů, které ovlivnily její hudební dospívání.

10+1 = Hannes Fröhlich (Ogrom Circus)

redakce 13.01.2020

Hannes Fröhlich přijede na konci ledna se svou kapelou Ogrom Circus do Prahy i Brna. Kapelník téhle psychadelické smečky sepsal Full Moonu seznam svých oblíbených hitovek.

10 + 1 = Tamaryn Brown (Tamaryn)

redakce 05.01.2020

Tamaryn Brown slaví jedenáct let své kariéry, během níž se posunula od dream shoegazu k pozitivně laděným syntezátorům. Před pražským koncertem její oblíbené písničky.

10 + 1 = Pan Mže (Povodí Ohře)

redakce 01.01.2020

Pan Mže prochází pozoruhodnými skupinami, tu na klávesy, tu na kytaru hraje, mocnou hřívou máchá, tichým okem hýbe. Co poslouchal, když byl dítě, když byl mlád?

10 + 1 = Kiki Hitomi (King Midas Sound, WaqWaq Kingdom)

Jan Starý 04.12.2019

Japonská hudebnice Kiki Hitomi prezentuje výběr ze soundtracků k animé, které formovaly její zvláštní svět.

10 +1 = Mikuláš Pejcha (Mydy Rabycad)

redakce 13.11.2019

Křest alba Numbers se chystá na druhou půlku listopadu, ještě předtím nám ale saxofonista Mikuláš Pejcha vysypal deset formativních písní jeho hudebního vkusu.

10 +1 = Jordi (Tús Nua)

redakce 11.11.2019

Radiohead spadali do stejné kategorie jako Placebo, přiznávám, byla jsem malá skeptická srágorka, co spoustu hudby odsoudila po zběžném poslechu..., říká Jordi ve výběru svých srdcovek.

10 +1 = Aleš Hrebeniak (dokruhu)

redakce 08.11.2019

Pro iniciaci Converge máme více než pochopení, stejně jako není od věci se prohrabat domácí scénou a sfouknot z desek prach, nebo si i přiznat, že všechno už je dávno…