10 + 1 = Martin Zemanský (Cheveyo)

Bubeník královéhradeckých Cheveyo, malíř, grafik a webdesigner Martin Zemanský, vybírá svou jedenáctku. "10+1? Před patnácti, deseti, pěti lety by výběr vypadal zřejmě jinak, ale pokud beru top deset podle toho, co mě drží posledních pár let, tak asi takto:"

Oxmo Puccino - Roi sans carrosse (2012)
Máte rádi rap fracophone? Tak tohle album vám ve sbírce nesmí chybět. Deska Roi sans carrosse francouzského písničkáře a rappera mě nadchla hlavně spojením rapu, chansonu a živé kapely, která desce dodává jazzový nádech.

The Child of Lov - The Child of Lov (2013)
Naprostá pecka todleto... Chvílema chcete lítat, chvílema brečet, chvílema si přijdete jako na funusu. Nedá se to popsat, to se musí slyšet.

Deez Nuts - Stay True (2008)
Pálíš to osmdesátkou na snowboardu a v uších ti řve Stay True. Zastaví tě jedině smrt, nebo konec sjezdovky. Takhle má vypadat hardcore rap se vším všudy. Cápci od protinožců, co se s tím nemažou, mě s touhle deskou vždycky neskutečně nakopnou.

Lianne La Havas – Blood (2015)
Není to moc dlouho, co vyšla deska, která mě chytla na první poslech. Krásnej hlas, skvělý beaty. Album příjemně plyne a po posledním songu dávám znovu play. Třeba i čtyřikrát za sebou...

Cinematic Orchestra - Every Day (2002)
Jedna z mých oblíbených „jazzových“ věcí s úžasnou hloubkou, atmosférou. Ale hlavně velká bubenická inspirace mého mládí v podání Lukea Flowerse.

Smash Hit Combo – Reset (2012)
Když už jsem si myslel, že mě toho v současnej „tvrdej“ muzice moc nepřekvapí, objevilo se tohle album. Překvapilo, a to hodně. Je to nášup od začátku do konce. Precizně poskládaný riffy a bubeník s kalkulačkou v hlavě. Partička Francouzů, co mě prostě baví.

Portugal. The Man - Evil Friends (2013)
Kytarovej popíček na takové to domácí žvýkání. Tohle jen tak neomrzí. Hezky vystavěný aranže a fistulky Johna Gourleyho mi vždycky dokážou zvednout náladu.

Zaz – Zaz (2010)
Francouzská písničkářka s nakřápnutým hlasem, stále usměvavá a veselá, stejně jako její hudba. Pokud se zrovna nemůžete procházet po nějakém boulevardu, alespoň si to pusťte při sklence dobrého vína.

Asesino - Cristo Satánico (2006)
Drogy, štětky, násilí, perverze a volume doprava. Jedna z nejlepších goregrindových desek. To ví přece každá ¡Puta Con Pito!.

Daft Punk - Random Access Memories (2013)
Zase nějaký Francouzi a zase to je hudba, co šlape. Tahle elektro disco věc nemá chybu, teda až na ten vinyl, co se mi zkroutil do tvaru vlny. Jenže to bude asi tím, že ho stále točím a točím a točím...

+1 - něco z domácích luhů a hájů

Jig–Ai – Jig-Ai (2006)
Jig – Ai jsou srdcovka. Je to už nějakej pátek, co vyšlo první album téhle veselé partičce. Naprostej chlejv s japonskou tématikou, u kterýho se náramně bavím. Víc už to podladit prostě nejde.