Články / Seriály / / 10+1

10 + 1 = Roman Vičík (Nylon Jail)

10 + 1 = Roman Vičík (Nylon Jail)

redakce | Články / Seriály / / 10+1 | 03.03.2019

Roman Vičík pochází z Valašského Meziříčí, kde se hudebně formoval především v místním M- klubu. V 90. letech zde spoluzaložil alternativní kapely NIC, Brouk pavouk nebo Norman Bates Group, kde hrál na kytaru. Po příchodu do Olomouce vyměnil kytaru za basu a měnil i skupiny: Skafandr, Beeline, Narcotic Fields. Roku 2011 založil s Jiřinem Jirákem Nylon Jail, kde se vrátil ke kytaře a postupně se vyprofiloval v autora hudby a textů. O dva roky později vyšlo v produkci Ondřeje Ježka album My Heart Soars Like a Hawk, na sklonku roku 2018 pak aktuální nahrávka Irreversible Changes, se kterou Nylon Jail vyrážejí na turné.

Nirvana - Nevermind
Nirvana mě na začátku devadesátých let „vyrobila“. Při poslechu Cobainových skladeb jsem si uvědomil, že chci dělat muziku. Absolutně mojí mámě podělali život.


Tom Waits - Mule Variations
Od Waitse beru všechno, stačí, když jen mluví. Naučil mě nosit klobouk a vážit si svých bot. Vypili jsme u jeho muziky s výtvarníkem Preisnerem hektolitry krabicového vína Červená poezie. Bavila mě už jeho raná tvorba, ale od Swordfishtrombones začal čarovat.


Nine Inch Nails - The Donwnward Spiral
Nine Inch Nails pro mě byli zjevení. V neděli ráno po velice kvalitní akci na chatě ve Francově Lhotě pustil v půlce devadesátek někdo tuhle desku jako chillout po probdělé noci. Přestal jsem trhat kopřivy na polívku, lehl si do nich a poslouchal.


Psí vojáci - Leitmotiv
Pro lidi z mé bubliny byl Filip Topol bohem. On byl pro nás Pan Umělec.


The Frames - For the Birds
Jako Valmezák jsem měl možnost sledovat jejich cestu nahoru tak nějak z první ruky, několikrát s nimi jako rybízek skončil v hospodě a zaníceně žvanil o muzice, nechal se jejich hudbou poprvé v životě na koncertě dojmout k slzám. Kvůli basové lince v jejich Santa Maria jsem se naučil hrát na basu. Díky tomu, že jsem zmíněnou basu hrál před koncerty na zvukovkách, jsem se seznámil s Jiřinem...


Depeche Mode - Ultra
Depeche Mode podle mě vždycky koketovali s country a uvědomil jsem si to právě u téhle desky. Depeche Mode jsou v pořádku.


Radiohead - Kid A
Nikdy jsem nepochopil, jak je možné, že kapela, která jde razantně proti stereotypům v muzice, nepodlézá, zavrhuje konformitu, utíká až ke kakofoniím a výsměchu hudbě, může zároveň zastávat pozici jedné z nejposlouchanějších kapel světa. Nicméně já jim to žeru taky. To, jak nekompromisně změnili svůj styl na Kid A, mi učarovalo.


At the drive-In - Relationship of Command
U At the Drive-In nevím, co bych napsal, zkoušel jsem si ve sprše zazpívat jejich song a fakt to nešlo. Škoda slov.


The National - Trouble Will Find Me
Tohle je kapela, která míří do míst, kde bych to chtěl navštívit taky. Netvrdím, že tam furt svítí slunko, ale myslím, že to tam dává smysl. A kdybych tam potkal ještě Nicka Cavea, byl bych tam určitě aspoň na chvíli spokojený.


Daft Punk - Random Access Memories
Od Daft Punk se učím míru nadhledu. Takové to, že něco je i není vážně ve stejném okamžiku. V tomto ohledu jsou za mě nejdál.


Dirty pleasure: Elektrïck Mann - Hrubý styl
Když jsem snil o hraní před lidma, chodil jsem ve Valmezu na místní partičky, ze kterých čněl Honza Bezděk alias valmezský Eddie Veder, později Ice-B, milovník všech dobrot a Robbieho Williamse. Kluci mu záviděli a holky ho felovaly.

Info

Nylon Jail
web kapely

Nejbližší koncerty:
15.3. Lúč, Trenčín
16.3. Na věčnosti, Znojmo
19.3. Café V lese, Praha
20.3. Moovement, Plzeň
26.3. Barrák, Ostrava
27.3. Bajkazyl, Brno 28.3. Jazz Tibet Club, Olomouc

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

10 + 1 = Klara Andersson (Fågelle)

redakce 11.10.2019

Co inspiruje švédskou noise-popovou umělkyni Fågelle, nám shrnula do deseti položek a přihodila jedno guilty pleasure.

10 + 1 = Binker Golding (uk)

redakce 01.10.2019

Na ukázkách hudebního vkusu saxofonisty Binkera Goldinga se dá celkem názorně demonstrovat, o čem že vlastně je současný britský jazz. Nenechte si ujít na Jazz Goes to Town.

10 + 1 = Scott McCloud (Soulside)

redakce 26.09.2019

Soulside po letech vrací, aby odehráli dva České koncerty. A i když tady hraje Scott, jak se říká, až "druhé housle", respektive kytaru, má naposloucháno, nebrání se modernímu a nezapomíná…

10 + 1 = Sifon (WWW)

redakce 24.09.2019

Než WWW Neurobeat vystoupí před lodí Altenburg 1964, poskládal Ondřej Anděra zvaný Sifon deset a jednu hudební radost.

10 + 1 = Pavel Zlámal

redakce 21.09.2019

Zásadní hudby, která mě zasáhla, je daleko víc a bohužel nemyslím, že bych dokázal vygenerovat průřez, aniž bych se cítil vinen, že jsem něco nebo spíš mnoho opomenul...

10 + 1 = Alexis Fleisig (Soulside)

redakce 19.09.2019

Výběr deseti formativních skladeb tentokrát dostal jiný nádech: tady jsou nejoblíbenější bubenické party Alexise Fleisiga.

10 + 1 = Roberts Vanags (Carnival Youth)

redakce 14.09.2019

„Když lidi přestanou poslouchat smutnou hudbu, bude zle, protože to znamená, že se něčemu brání. Poznání něčeho hlubšího. Vypnou se.“ Zkusme to nedopustit!

10 + 1 = Sasami Ashworth

redakce 10.09.2019

Epické dechy, nádherné melodie, rozmarné aranže a kontra-melodie. Zmínila jsem ty epické dechy? ptá se americká hudebnice Sasami ve svém výběru zásadních songů. Koncert v Praze brzy.

10 + 1 = Rick Maguire (Pile)

redakce 27.08.2019

Kdyby nebyli Fugazi, nemáme spoustu kapel. Ani Pile.

10 + 1 = Bartosz Borowski (Lonker See)

redakce 14.08.2019

Lonker See obsáhnou jazz, space rock i psychedelii a co je k tomu mimo jiné vedlo, se dá vyčíst i z deseti zásadních písníček/alb Bartosze Borowského.