Články / Reporty

300: bitva u Shikari

300: bitva u Shikari

Jiří Mališ | Články / Reporty | 09.12.2017

Bývaly časy, kdy se posthardcoreoví Enter Shikari objevovali v Kodani rok co rok. Letos se ale vrátili po dlouhých šesti letech, během kterých vydali hned tři nová alba, včetně horké novinky The Spark. Dlouhá absence v dánské metropoli uškodila, fanoušci jako by zapomněli, že britské kvarteto hraje i naživo. Před pódiem v Amager Bio se nás sešly pouhé tři stovky plus desítky hlav na balkóně a v koutech sálu.

Ještě slabší to bylo během předskokanů. Velští Astroid Boys se snažili kombinovat grime a punk, ale tři “rappeři”, kytarista a bubeník házeli prázdná slova do hloučku nezaujatých diváků. Horší verze Limp Bizkit. V lepší formě se pak představili Lower Than Atlantis, kteří z okraje Londýna přivezli hardrockový nářez se špetkou punku. Set otevřeli novinkou Had Enough, ale ve špatně namíchaném zvuku se vokál frontmana Mikea Duce ztrácel. Sál se přesto pomalu zaplňoval a během závěrečné Here We Go se už dalo mluvit o nějakém davu. Osobně bych si Lower Than Atlantis dokázal představit spíše před Nothing but Thieves nebo Biffy Clyro, ale Enter Shikari jsou podobným výběrem supportů známí.

Za zvuku intra nového alba se postupně představili všichni členové Enter Shikari, jako poslední frontman Rou Reynolds s účesem à la The Cure. Hned zkraje vytasili starší skladby Solidarity a Anything Can Happen… a v moshpitu to vřelo. A nejednalo se jen o jalové poskakování, texty všichni křičeli z plných plic a sál spojilo hardcoreové přátelství. Urostlí muži se chytali za ramena a řvali si do obličejů “still air in my lungs, still blood in my veins” a už během páté skladby ochranka vyhazovala nepoučitelné crowdsurfery. Zpěvácký výkon byl perfektní - Reynolds předvedl čistý a rychlý vokál v Undercover Agents, hned v následující Arguing with Thermometers pro změnu ukázal, jak zní solidní řev. Odpočinku se nám dostalo během pianových balad Airfield a Adieu (zakončenou remixem od Routron 5000), pak přišel nejikoničtější moment večera. Celý sál dal ruce do vzduchu a dobrých patnáct vteřin čekal na chvíli, kdy všichni třikrát tlesknou do rytmu intra Sorry You’re Not a Winner. Nejohranější skladbu Enter Shikari tentokrát ukončili v polovině switchem na Sssnakepit a nakonec během osmi minut předvedli v rychlém sledu zkrácené verze čtyř dalších songů.

V přídavku se nám dostalo tanečního singlu Redshift, kde jsme všichni téměř ztratili hlas, zbytky sil jsme dali do závěrečné Live Outside. Frenetická taneční party nebrala konce. Během posledního refrénu jsme naposledy otevřeli pit a vydali ze sebe poslední výdech. Namožená lýtka zůstanou ještě pár dní, fantastické vzpomínky na jeden z koncertů roku o mnoho déle.

Info

Enter Shikari (uk) + Lower Than Atlantis (uk) + Astroid Boys (uk)
6. 12. 2017, Amager Bio, Kodaň

Foto: Dominic Meister

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace