3na3: Open Air Program

V roce 2000, kdy se uskutečnil první ročník festivalu Open Air Program, na kterém se podílelo 21 divadelních odvážlivců, patrně nikoho z tehdejších organizátorů nenapadlo, že se počet produkcí za 14 let zdesetinásobí a odehraje se na 14 oficiálních scénách a dále v nejrůznějších zákoutích starého města. Během posledních deseti červnových dní se mění poklidný Hradec Králové v „endemický“ životaplný prostor, kde si scénické umění nachází ty nejvhodnější podmínky pro svoji nerušenou existenci. Proměna města bude i letos reflektována ve výtvarných, světelných a site-specific projektech, které budou přítomny po celou dobu festivalu a budou zachycovat festivalový rej a mumraj, evokující hmyzí rojení, na kterém je postavený i hlavní vizuál festivalu. Budeme tam a budeme bedlivou součástí. Se Zdeňkem Konečným, který má na starost hudební dramaturgii, jsme si sedli na tři slovíčka, velmi výživná slovíčka.

„Open Air Program je součástí Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů, jedná se o desetidenní nesoutěžní přehlídku tuzemského a zahraničního převážně divadelního umění, která má pro svou uměleckou otevřenost a diváckou přístupnost v rámci území ČR zcela výlučný charakter,“ píše se. O jaký výlučný charakter jde, jak vyjmout zrovna tenhle festival z velmi husté festivalové tuzemské sítě?
Open Air program je výjimečný hned z několika důvodů. Pro mě osobně je to zejména atmosféra naprosté svobody a otevřenosti, která se z naší společnosti začala pozvolna vytrácet. Umělecká a tvůrčí svoboda zde produkuje velmi pestrou nabídku divadelních produkcí všech žánrů, dává prostor alternativním formám divadla, site-specific projektům, pouličním performancím a přerůstá do volného propojení s vizuálním a výtvarným uměním a samozřejmě s hudbou. Právě ono spojení divadla s dalšími formami umění dává přehlídce unikátní charakter. Naprosto otevřený duch této části festivalu proměňuje historické centrum města a všechna jeho zákoutí ve společné pódium či představení, ve kterém mají svoji specifikou roli jak diváci, tak publikum. Hradec Králové se na deset dní a nocí mění v odlišné město, které funguje podle jiných pravidel. Stává se místem společného prožitku umělců, diváků, návštěvníků a místních obyvatel, kteří se zcela přirozeně se oddávají atmosféře i mimo běžné vnímání času. Přitom celý proces od přípravy po realizaci je stále otevřenou platformou, která využívá potenciálu místních umělců a nadšenců, i těch ze všech koutů světa, co se zapojí. Mimořádný je obrovský kvantitativní nárůst (cca 250 produkcí v 10 dnech, 40 – 50 tisíc návštěvníků) a současně kvalitativní růst, ačkoliv se nejedná a nikdy nebude jednat o komerční akci. Open air má potenciál a nás baví jej rozvíjet.

Hudební dramaturgie, kterou máš na starost, to je něco… Nejsem si jistý, jestli jsem kdy viděl akci, která by dovedla vedle sebe postavit aktuální slovenskou muziku (Katarzia), zajímavého zahraničního hosta, který tu není jen proto, že mu vypadl koncert ve Vratislavi (Les Rhinocéros), queer kabaret (Mušnula), progresivní indie a elektroniku (Kalle, Tom Holič), špek pro fajnšmekry (experimentátoři Phaerentz nebo Antez v kapli Sv. Jana Nepomuckého) nebo hudebně improvizační zápolení známých i méně známých hudebních projektů (DVA, Ventolin, JackJack). Co to je? Volná ruka a neomezené prostředky?
Jednoznačně volná ruka, kterou mám při výběru většiny interpretů, s finanční prostředky je to přesně obráceně. To ale příliš nevadí, pokud se člověk orientuje. Jen zúročuji zkušenosti DIY promotéra (viz. menumusic.cz) a umisťuji vhodné akce do různých prostor. Snažím se, aby každé korespondovalo s prostorem, ve kterém probíhá, a bylo dostatečným zážitkem ne nepodobným tomu divadelnímu. Nezřídka je to i komplexní zážitek pro samotné umělce a pro nás, což je fajn. Protože hudba a koncerty mají sílu umocnit charakter a atmosféru festivalu. Hlavní kritériem je prolínání světa hudby s divadlem, vizuálním umění či filmem, přičemž hudební aktuálnost, kvalita a potenciál jsou pro mě zásadní při výběru. Proto rád umístím koncert na ulici, jiný typ hudby do kaple s vynikající akustikou nebo afterparty do šapitó v parku.

Zkus vytáhnout jedno dvě jména, které si nenecháš utéct ani ty, i když tam budeš jakože v práci… Už jsi viděl někdy JackJack naživo (běsivá improvizovaná noise-no-input analogová elektronika, pozn. a.)?
Tak to není vůbec jednoduché. Pokud bych měl vybrat jen pár jmen, rozhodně se těším na dvojkoncert berlínského folktronického dua Kiki Bohemia & Sicker Man, kteří přijedou již o několik dní dříve, aby si užili festivalovou atmosféru a připravili si dvojkoncert, ve kterém si budou navzájem hostovat během jednoho večera na jednom pódiu. Glamour show Mušnuly je přesně ten typ performance, který maximálně koresponduje s charakterem festivalu a konfrontuje diváka s jinou a současně svou vlastní realitou. Určitě si užiji energii LO/VE a spoustu dalších. Mimochodem, na koncert JackJack v Hradci Králové, který jsem dělal před lety, určitě nezapomněli ti diváci, kteří se při odchodu z klubu dožadovali vrácení vstupného. Rádi je zase vytrhneme z letargie.