redakce | Články | 08.08.2019
Festival Dobršská brána opět nabídne v našich krajích nevšední vhled do světa soudobé hudby bez dramaturgických kompromisů a formálního žánrového zařazení interpretů. Ti ve tvorbě, kterou představí, volně přechází mezi žánry a kombinují prvky lidové hudby s jazzem a komorní hudbou. Tomu odpovídá i dramaturgie festivalu a jeho motto Brána do světa hudby naplní i tandem Simona Rummela a Matthiase Schriefla. Prvně jmenovaný nám k tomu sdělil pár vlastních náhledů.
soutěž (pro registrované) o čtyři vstupenky na Dobršskou bránu probíhá do 9. srpna 2019 zde
Letos v létě se zúčastníte hudebního festivalu v Dobrši, co vás napadá v souvislosti s hudbou a Českou republikou?
Jednu z nejznámějších jazzových kaváren v Kolíně nad Rýnem provozoval Čech a já mám trochu předsudek, že mnoho lidí z České republiky má rádo jazz stejně jako on.
Jak došlo k vaší hudební spolupráci?
Studovali jsme současně v Kolíně nad Rýnem, ale slyšeli jsme o sobě divné stórky a nikdy spolu nehráli. O několik let později jsme se setkali na jedné session, Matthias pak navštívil varhanní koncert, na kterém jsem hrál pár vlastních věcí a některé Brahmsovy kousky. Poté mě přizval k jednomu ze svých projektů. To byl začátek.
S jakým programem budete vystupovat na festivalu Dobršská brána?
Barevná směs tradičních německých lidových písní, autorských děl Matthiase a velmi volně interpretovaných klasických skladeb (Beethoven, Johann Hermann Schein atd.)
Jste oba multiinstrumentalisté, Simone, vy vyrábíte své vlastní nástroje, Matthias je schopen hrát širokou škálu dechových nástrojů, jak se tyto vaše dovednosti zapadají do kontextu moderního jazzu?
Možná to nezapadá do hlavního proudu moderního jazzu, ale ukazuje to publiku jistý druh originální kreativity ducha, alespoň doufám. V mém případě je za tím amatérský duch jakéhosi „bricoleura“, jak říkají Francouzi, šíleného vynálezce. Myslím, že Matthias a já stále věříme, že tyto věci mají svoji poezii, zejména v dnešní digitální době.
Dobršská brána
16. – 17. 8. 2019
Dobrš
facebook festivalu
Veronika Mrázková 03.03.2021
Z desky ční fatalismus i sentiment. Koneckonců, výmluvné jsou už názvy skladeb: Hand of God, Old Times, Lavenders Field, Balcony Man.
Aneta Martínková, Maria Pyatkina, Michal Pařízek, Kateřina Cumin, su 03.03.2021
Nová webová rubrika přináší každý týden nové tracky, které by vám neměly uniknout. Aneb posloucháme v kanclu dnem i nocí právě tohle.
Aneta Martínková 02.03.2021
Otevíráme jeden z textů, díky kterým se Aneta Martínková stala laureátkou Ceny Jany „Apačky“ Grygarové za publicistiku.
Jiří Vladimír Matýsek 02.03.2021
Američané Glaare se po třech letech vrací s novým albem. Jak ukazuje první singl Young Hell, zasněnost debutu se mění v krvavou noční můru.
redakce 02.03.2021
Dvě nahrávky během dvou měsíců, to je slušný start na nový label. A to tím spíš, že přináší zcela nová jména i neoposlouchané žánrové hybridy.
redakce 01.03.2021
Znalce hlučných formací se ptáme na nejlepší kapely na světě, doporučené labely, koníčky a nevynecháme ani vzpomínání na začátky časopisu.
redakce 01.03.2021
Loni v létě jsme narazili na osobitý cover skladby Piggy od Nine Inch Nails. Nahlédnout značku Minoq, za níž stojí slovenský producent Miňo Holík, nebylo jednoduché.
Jarmo Diehl 28.02.2021
Pandemické tanečky mají různé podoby, ale téměř ze všech čiší optimismus. Skořápky na řece i hustý slova pro řídké publikum.
Jiří Vladimír Matýsek 27.02.2021
Najít v domácí hudbě posledních několika let titul, který by byl básnicky evokativnější nežli Sně Beaty Hlavenkové, je zatraceně obtížné.
redakce 26.02.2021
Zpěváka a kytaristu Vellocet Roll jsme posledně viděli s velkými kufry plnými vinylů. Které by vybral v Kabinet Records?