Články / Reporty

5 let Kieslowski: Greatest hits and nearest misses

5 let Kieslowski: Greatest hits and nearest misses

blueskin | Články / Reporty | 23.09.2016

Víte, co má společného kapela Kieslowski, počítačová hra Minecraft a manželství prince Williama s Kate Middletonovou? Ti všichni slaví letos páté výročí. Není nám známo, jak tuto událost oslavili v britské královské rodině, stěží to ale byl pamětihodnější večírek, než jaký ke své pětiletce přichystali Kieslowski. Oslava naplánovaná na poslední letní den do pražského Paláce Akropolis potvrdila výjimečný statut indiefolkové dvojice na naší hudební scéně, zároveň ale odhalila limity fungování podobných kapel.

Večírek zahájil Belgičan Guy van Nueten, který Kieslowski zremixoval skladbu Za horama na minialbu Na lože. Svůj set věnoval vlastní klavírní tvorbě, pouze na závěr sáhl po předělávce písně Normandie z předloňské desky Kieslowski Mezi lopatky. Její tvůrci se ve finále k van Nuetenovi přidali a výsledkem byl první z vrcholů celého koncertu - elegantní a subtilní setkání spřízněných duší, což je ostatně charakteristika, která se dá vztáhnout na celou tvorbu Kieslowski.

Ne všechna z dalších hudebních prolnutí, která v následujích desítkách minut opanovala pódium Akropole, dopadla tak dobře. Hlavní kouzlo Kieslowski spočívá ve výjimečné komplementaritě hlasů Marie Kieslowski a Davida Pomahače. V textové rovině se pak přidává dualita ženského a mužského vidění světa, kterou sebelepší interpret prostě nedokáže obsáhnout. To byl případ Jana Ungera z kapely Zrní, kterého navíc zrazovala intonační nejistota. Marii Puttnerové z Jablkoně zas bránil její dívčí šarm v tom, aby se potkala s cynicky dospělým světem vztahových témat písní Kieslowski.

Šťastněji dopadlo spojení s Kittchenem, se kterým ostatně Kieslowski poslední dobou koncertují pravidelně. O jejich spolupráci opět platí výše vyřčená teze o spojení spřízněných duší, které se přirozeně promítá do výsledné hudby. Méně organicky, leč i tak zajímavě, zněly skladby obohacené syntetickými beaty Martina Tvrdého. Technologický upgrade písním Kieslowski slušel paradoxně lépe než místy poněkud rozpačité rozšíření základní sestavy o bicí Tomáše Neuwertha, kytaru Daniela Salontaye a baskytaru Jana P. Muchowa.

Stačilo ale ubrat Muchowa a přidat Salontayovu partnerku v kapele Longital Šinu a rázem se na pódiu začaly dít věci! Právě v téhle konfiguraci se Kieslowski a spol. postarali o nejlepší momenty. Jako by se ve finále večera energie všech hudebníků znásobily v jeden nepřerušovaný výtrysk, gradující v excelentní, rockovým nápřahem Neuwerthových bicích poháněné verzi Krátké písně o zabíjení. Jednu z nejlepších písní z repertoáru Kieslowski vystřídala skladba Bloky, smeče, do jejíhož závěru si Marie Kieslowski vypůjčila otázku “A to je všetko?” ze stejnojmenné písně Longital. Tato skladba odzpívaná Šinou se pak postarala o úplný závěr koncertu.

fotogalerii z koncertu naleznete tady

Kieslowski mohou považovat první pětiletku za úspěšně splněnou, nad jejich budoucností ale teď visí otazník. V nedávném rozhovoru pro sesterský server XPlaylist.cz Marie Kieslowski prozradila, že si kapela hodlá dát koncem roku blíže neohraničenou pauzu. Při bližším pohledu se zdá, jako by už před časem narazila na strop možností svých i českého hudebního prostředí jako takového.

Vzhledem k jazykové bariéře se Kieslowski navzdory soustavným snahám nedaří výrazněji uspět v zahraničí. U nás zas jejich inteligentní pop nemá šanci oslovit jiné než výrazně menšinové publikum. Narozeninový koncert naznačil možnosti dalšího vývoje dvojice prostřednictvím fúzování s hudebním cítěním dalších, klidně i žánrově odlišných tvůrců. Lákavě vypadá zpráva o zapojení Marie Kieslowski do projektu Zvíře jménem Podzim, za kterým stojí Jakub König alias Kittchen. Opatrný optimismus je tedy na místě. “Všetko” to ještě rozhodně není.

Info

Kieslowski slaví 5 let
21. 9. 2016 Palác Akropolis, Praha

foto © Olga Staňková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.