Články / Reporty

5 let Kieslowski: Greatest hits and nearest misses

5 let Kieslowski: Greatest hits and nearest misses

blueskin | Články / Reporty | 23.09.2016

Víte, co má společného kapela Kieslowski, počítačová hra Minecraft a manželství prince Williama s Kate Middletonovou? Ti všichni slaví letos páté výročí. Není nám známo, jak tuto událost oslavili v britské královské rodině, stěží to ale byl pamětihodnější večírek, než jaký ke své pětiletce přichystali Kieslowski. Oslava naplánovaná na poslední letní den do pražského Paláce Akropolis potvrdila výjimečný statut indiefolkové dvojice na naší hudební scéně, zároveň ale odhalila limity fungování podobných kapel.

Večírek zahájil Belgičan Guy van Nueten, který Kieslowski zremixoval skladbu Za horama na minialbu Na lože. Svůj set věnoval vlastní klavírní tvorbě, pouze na závěr sáhl po předělávce písně Normandie z předloňské desky Kieslowski Mezi lopatky. Její tvůrci se ve finále k van Nuetenovi přidali a výsledkem byl první z vrcholů celého koncertu - elegantní a subtilní setkání spřízněných duší, což je ostatně charakteristika, která se dá vztáhnout na celou tvorbu Kieslowski.

Ne všechna z dalších hudebních prolnutí, která v následujích desítkách minut opanovala pódium Akropole, dopadla tak dobře. Hlavní kouzlo Kieslowski spočívá ve výjimečné komplementaritě hlasů Marie Kieslowski a Davida Pomahače. V textové rovině se pak přidává dualita ženského a mužského vidění světa, kterou sebelepší interpret prostě nedokáže obsáhnout. To byl případ Jana Ungera z kapely Zrní, kterého navíc zrazovala intonační nejistota. Marii Puttnerové z Jablkoně zas bránil její dívčí šarm v tom, aby se potkala s cynicky dospělým světem vztahových témat písní Kieslowski.

Šťastněji dopadlo spojení s Kittchenem, se kterým ostatně Kieslowski poslední dobou koncertují pravidelně. O jejich spolupráci opět platí výše vyřčená teze o spojení spřízněných duší, které se přirozeně promítá do výsledné hudby. Méně organicky, leč i tak zajímavě, zněly skladby obohacené syntetickými beaty Martina Tvrdého. Technologický upgrade písním Kieslowski slušel paradoxně lépe než místy poněkud rozpačité rozšíření základní sestavy o bicí Tomáše Neuwertha, kytaru Daniela Salontaye a baskytaru Jana P. Muchowa.

Stačilo ale ubrat Muchowa a přidat Salontayovu partnerku v kapele Longital Šinu a rázem se na pódiu začaly dít věci! Právě v téhle konfiguraci se Kieslowski a spol. postarali o nejlepší momenty. Jako by se ve finále večera energie všech hudebníků znásobily v jeden nepřerušovaný výtrysk, gradující v excelentní, rockovým nápřahem Neuwerthových bicích poháněné verzi Krátké písně o zabíjení. Jednu z nejlepších písní z repertoáru Kieslowski vystřídala skladba Bloky, smeče, do jejíhož závěru si Marie Kieslowski vypůjčila otázku “A to je všetko?” ze stejnojmenné písně Longital. Tato skladba odzpívaná Šinou se pak postarala o úplný závěr koncertu.

fotogalerii z koncertu naleznete tady

Kieslowski mohou považovat první pětiletku za úspěšně splněnou, nad jejich budoucností ale teď visí otazník. V nedávném rozhovoru pro sesterský server XPlaylist.cz Marie Kieslowski prozradila, že si kapela hodlá dát koncem roku blíže neohraničenou pauzu. Při bližším pohledu se zdá, jako by už před časem narazila na strop možností svých i českého hudebního prostředí jako takového.

Vzhledem k jazykové bariéře se Kieslowski navzdory soustavným snahám nedaří výrazněji uspět v zahraničí. U nás zas jejich inteligentní pop nemá šanci oslovit jiné než výrazně menšinové publikum. Narozeninový koncert naznačil možnosti dalšího vývoje dvojice prostřednictvím fúzování s hudebním cítěním dalších, klidně i žánrově odlišných tvůrců. Lákavě vypadá zpráva o zapojení Marie Kieslowski do projektu Zvíře jménem Podzim, za kterým stojí Jakub König alias Kittchen. Opatrný optimismus je tedy na místě. “Všetko” to ještě rozhodně není.

Info

Kieslowski slaví 5 let
21. 9. 2016 Palác Akropolis, Praha

foto © Olga Staňková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Síla představivosti (Laura Mvula)

redakce 17.10.2019

Všem jistě utkvělo její konstatování, že s orchestrem měli před koncertem jen jednu společnou zkoušku, což přirovnala k tomu, mít první sex a hned po něm dítě.

Staré vs. zastaralé: The Mystery of Bulgarian Voices ft. Lisa Gerrard

redakce 17.10.2019

S bohorovným úsměvem Buddhy a pompou Marie Antoinetty sice působila všelijak, její vokální charisma ale konečně dalo setu jasný charakter.

Intimita pro odcizené (Frankie Cosmos / Lina Tullgren)

redakce 14.10.2019

„The world is crumbling and/ I don’t have much to say,“ zpívá v písni Moonsea, která mi připadá důvěrně známá...

Příchod smutného Ježíše (Nick Murphy)

redakce 14.10.2019

Murphyho repertoár překypuje zajímavými hudebními řešeními a výpravami do různých hudebních žánrů, ale tentokrát mu trochu chyběla šťáva.

Jazz Goes to Town podruhé: Jazz bez klišé

redakce 13.10.2019

Možná se ve své představě snobského fanouška jazzu pletu, ale jestli (vůbec) nějací jezdí do Hradce Králové na Jazz Goes to Town...

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes to Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.

Krátká i dlouhá půlhodina ve finské sauně (Lunchmeat Festival 2019)

redakce 08.10.2019

Představení Cateriny Barbieri nabídlo zasněné arpeggio plochy, ale i pulzující basy v kombinaci s environmentálně laděnou projekcí. Ale bylo toho mnohem víc: detroit techno, gabba, dekonstrukce i hlavolamy.

Lunchmeat 2019, letos s koninou

redakce 08.10.2019

Bludiště zvuků a světel, paprsky a plochy křižující prostor, pohled do neznáma a fascinace nalezeným. Objevování, kreativita, posouvání toho, co chápeme pod taneční hudbou.

Nadrobno nasekaní Black Midi

redakce 07.10.2019

Hulváti, ani nepozdraví, nepoděkují, ubezpečení, že jsme to nejlepší publikum na světě, se od nich nedočkáme, nanejvýš utrousí nějaké to gesto...